Hokejové play off vrcholí, za čtvrtým titulem v řadě kráčí ve finále Třinec. Nejen finišující domácí soutěž je tématem dalšího dílu newsletteru Ryšavý Kuchař od iSport.cz, který míchají hokejoví redaktoři Pavel Ryšavý a Ondřej Kuchař. Přihlaste se k jeho odběru ZDE>>>
Rozluštili jsme největší tajemství. Vždycky, když přijedete na parkoviště před třineckou arénu, vylezete z auta, něco cítíte ve vzduchu. Vůně, nebo smrad? Každopádně lehce provokativní odér. No a vždycky jsme si říkali, že to jsou tamní železárny. Ale ne. Takhle je cítit vítězství.
Počítejte s námi.
- Litvínov hrál proti Třinci dobře. VYPADL
- Sparta hrála proti Třinci dobře. VYPADLA
- Pardubice hrály proti Třinci dobře. VYPADLY
- Z Hradce slyšíte, jak je při finále extraligy aktivnější... No, prohrává 0:2.
Hvězdou finále je zatím Daniel Voženílek. Když si vezmete, že před pár lety byl z velkého hokeje vlastně jednou nohou pryč, měl problémy s bruslením... Velký příběh velkého válečníka (starší, ale pořád sedí jak... vy víte co a kam).
Třinec hraje finále extraligy nepřetržitě od roku 2018, třikrát po sobě ho vyhrál a táhne šňůru 12 vítězných sérií v play off za sebou. I kdyby titul ale teď vyhrál, na rekord se ještě nadře, protože ten drží bájný Vsetín z let 1995-2000, vyhrál jich 17 po sobě.
Víte, co je na play off taky moc fajn? Zážitky. Za jeden z nejsilnějších se dá brát moment z Pardubic. Tři sekundy před koncem nařídil rozhodčí (chybně) trestné střílení. Kdyby ho Tomáš Hyka dal, sedmý zápas se prodlužoval a Třinec by neslavil.
Jenže ho Ondřej Kacetl vychytal. A teď, co přišlo. Ohromný kravál ustal. Deset tisíc lidí v hale zmlklo. V tichu se radoval Kacetl. Stál na jedné noze a řval v obrovské euforii. Čisté sportovní emoce.
A taky je paráda, když vás někdo umí překvapit. Třinecký kouč Zdeněk Moták přijde pár minut po zápase o vypjatém momentu, který rozhodoval první bitvu, s klidem pronese: „Atmosféra byla dosti bouřlivá, moc toho slyšet ve sluchátku nebylo. Pakliže by padl gól a my šli ještě do oslabení? Těžká jamka pro nás.“
Neboli: vzíti, či nevzíti si trenérskou výzvu, když soupeř vstřelil branku na 3:3 v 56. minutě? Vzal a dobře udělal.
Tak o víkendu v Třinci. Nejspíš tam bude muset vyrazit i pohár. Hradec jen zkusí udělat všechno, co dovede, aby zůstal pěkně ve futrálu.
Váš Ryšavý (Pavel) a Kuchař (Ondra)
Krasavec zatím spí
Nejslavnější hokejová trofej je ještě v peřinách. Když si vezmete, že Stanley Cup byla původně miska na punč za 50 dolarů, ušel docela dlouhou cestu, co? Abyste měli na podstavci vyryté jméno, potřebujete napsat nejtěžší hokejový příběh na světě, musíte vyřadit čtyři soupeře, vyhrát 16 zápasů. A teď zásadní zpráva. Kdyby ho vyhrál Boston, tak se pohár může odstěhovat do Česka zhruba na týden...
Dvakrát se stalo, že Stanley Cup vyhráli tři Češi (2000 Eliáš, Sýkora, Holík a 2002 Hašek, Fischer a Šlégr). Kdyby ale až na vrchol došel Boston? Minimálně čtyři hráči (Krejčí, Pastrňák, Nosek, Zacha) s ním dostanou den. A teoreticky se skupinka může rozrůst o další dva borce (Lauko, Zbořil), kdyby nastoupili ve vítězném finále. Ale sem vede ještě hodně dlouhá cesta. Nadupaných soupeřů je spousta. Třeba Carolina Martina Nečase.
„Začínal, když mi byly tři, čtyři roky. Neskutečné. Na druhou stranu, na to, že mu je třicet osm let, do party výborně zapadl, chová se pořád, jako kdyby mu bylo pětadvacet.“
Takhle vyprávěl bývalý útočník Komety o Brentu Burnsovi. Kdybyste si náhodou nemohli vzpomenout, vypadá jak člen kapely ZZ TOP, doma má malou soukromou ZOO a patří mezi nejvýraznější beky poslední dekády NHL. V létě posílil Carolinu, která se dá brát za favorita Stanley Cupu, o kterém se nejméně mluví.
Hodně se mluví o Bostonu, jak jinak. David Pastrňák se stal mezi lidmi nejlepším střelcem NHL (61 gólů). Ale dobře, když zařadíme i mimozemšťana Connora McDavida (64 gólů), skončil druhý. Tady můžete tajemství českého útočníka dobře prozkoumat.
Ale na play off se vaří v úplně jiné kuchyni. Šéfkuchařem tady je poslední dobou David Krejčí, který si drží průměr 0,8 bodu na zápas. Stejně je nářez, když si vezmete, že před rokem válel v Olomouci. Těšíme se, co předvede teď, jestli pořád umí být ještě lepší v klíčové fázi sezony.
No a pokud jste zklamaní, že jste tady nenašli žádný fórek na Toronto a jeho debakl s Tampou (3:7), omlouváme se. Nám ho je už prostě líto.
Zaujalo nás
Puk poškodil Gewiesemu plíci. Asi si ten obrázek vybavíte, v sedmém semifinále vystřelil hradecký bek Graeme McCormack a vítkovický obránce Petr Gewiese vyjel blokovat střelu. Puk ho trefil někam do zad. Jenže stejně se po něm objevila na ledě kaluž krve. Bylo zle.
V rozhovoru popisuje, šílené chvíle, jak se dusil a začal chrlit krev. Problém byl, že puk přes žebra trefil plíci. Naštěstí je už ale doma, z nejhoršího se dostal. Vítkovice nakonec vypadly, ale stejně, čert to vem, jsou důležitější věci. Přejeme co nejhladší rekonvalescenci!
Dva české podpisy v Rusku! Dva čeští beci řeknou sbohem a od příští sezony odejdou do KHL. Lukáš Klok a David Sklenička patří k nejlepším našim obráncům v Evropě. Ale škrtli se z národního týmu, protože první půjde patrně do Nižněkamsku, druhý do Astany.
Jen pro připomenutí, KHL je placena státními firmami, které těží ropu a plyn. Jde o stejné prostředky, kterými se financuje válka na Ukrajině. A jestli si někdo myslí, že jdete hrát jen hokej? Myslet si to budete do té chvíle, než vás v Rusku natáhnou do maskáčového dresu jako Libora Šuláka s Rudolfem Červeným. Pak si hezky zapanáčkujete na oslavu velké ruské armády.
Ministerstvo zahraničí varuje české občany, aby do Ruska vůbec nejezdili. Navíc režim prezidenta Putina nás prohlásil za nepřátelskou zemi, vraždí na našem území lidi (vzpomeňte na muniční sklad ve Vrběticích). Proto tak zaráží, že někdo tam jde „jen hrát hokej“.
Foto týdne
Minimálně jeden zápas STOP! Možná, že tohle ukazoval pardubický fanoušek na trestné Liboru Hudáčkovi. Třinecký útočník chvíli před tím fauloval Lukáše Sedláka, trefil ho do hlavy a od rozhodčích dostal jen dvě minuty. Disciplinární komise Hudáčka pak potrestala stopkou na tři zápasy. Fotka Pavla Mazáče je vtipná, jenom... Ten chlap v dresu Tomáše Zohorny tady fakt nemá co dělat. Šílený selhání pořadatelů v Pardubicích, ať se před tím stalo cokoliv.
Z jiného hřiště
Voldemort u soudu! Ve velkém soudním procesu, kde se řeší fotbalová korupce, vypovídal konečně i Romab Berbr: "Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu." A ani Babičku nečetl, nos mezi očima není jeho a tak dále... Celou kauzu výborně popisují kolegové Ondřej Škvor a Radek Špryňar.
