Českým hráčkám se po rychlém konci na momentálně největším domácím turnaji draly do očí slzy. "Strašně nás to mrzí. Člověk hraje doma jednou za rok, co máme víc říkat... Když člověk trénuje, maká, dává tomu všechno a nejde to, tak ho to štve. Přestože se snažíte a nejde to, je to velké utrpení. Před domácím publikem jsme se chtěly ukázat co nejlépe," řekla novinářům Hoidarová Kolocová.
Proč se v Ostravě nepotkaly s formou, volejbalistky netušily. "Je těžké říct, čím to je. Těch věcí může být milion, které se sejdou. Lotyšky odehrály krásný zápas, a nám, i když se nedařilo, tak to bylo trochu lepší než ve čtvrtek, ale pořád to bylo málo," prohlásila Hoidarová Kolocová.
Obě naznačily, že mají potíže vstřebat nové prvky ve své hře. "O těch soupeřkách to tolik není, protože bojujeme samy se svou hrou," řekla Kvapilová. "V této fázi sezony se necítíme úplně sebevědomě. Je to způsobené určitě řadou změn, které jsme začaly dělat v naší přípravě. Začaly jsme pracovat s trenérem Andreou Tomatisem na spoustě věcí a některé jsme zatím nedokázaly do hry dostat," přiznala Hoidarová Kolocová.
Přesto trvá na tom, že pár kráčí správným směrem. "Rozhodly jsme se tak, nápady Andrey se nám líbí, jen to trvá nějaký čas to do hry zařadit. Když máme dobrý den, všechno funguje a hrajeme všechno. A když máme špatný den, tak pomalu nehrajeme ani to, co jsme hrály normálně. Je to dlouhý proces, musíme to zvládnout. Možná nám chybí sebevědomí, že ty věci ještě nemáme dobře vypilované," dodala Kvapilová.
