Mít v týmu jednoho z nejlepších hráčů na světě? To je jistě snem každého sportovního klubu. Co když ale hýčkání si takové hvězdy přeroste v nezdravý vztah, kdy superstar doslova „drží za koule“ celou organizaci? Co když pevná pupeční šňůra mezi klubem a jeho tváří hrozí zadusit oba? Co se stane, když se jeden hráč stane tak nepostradatelným, že zbytek kádru žije jen v jeho hlubokém stínu? Nic hezkého…
Částečně to zažívá fotbalová Barcelona: symbióza mezi katalánským gigantem a Lionelem Messim je tak těsná, že utíná jakékoliv potenciálně regenerační procesy. Argentinský šikula nakonec sice svůj (doslova) klub neopustil, přestože to v jednu chvíli vypadalo na jistý rozchod. Pomohlo ale jeho setrvání někomu? Stačí se podívat na tabulku letošního ročníku La Ligy.
Doslova hororem si ovšem momentálně procházejí Houston Rockets, jeden z nejúspěšnějších týmů NBA posledních sezon. Dlouholetá opora Houstonu, trojnásobný nejlepší střelec ligy a MVP za sezonu 2017-2018, James Harden, chce do jiného klubu. Za každou cenu. Stůj, co stůj.
Prostě chce.
Troufám si tvrdit, že Hardena díky jeho vizáži zaregistrovali i sportovní fanoušci, kterým jinak NBA mnoho neříká. Ano: je to ten basketbalista s mohutným černým plnovousem. Jeho styl hry rozděluje – jedni oceňují pravidelné přívaly bodů, druhým (mezi které se řadím i já) vadí způsob, jakým ty body padají: čtyři borci stojí za trojkovou čárou a izolovaný Harden hraje jeden na jednoho. Ostatní čekají, jak to dopadne. Někdy od něj přijde přihrávka, někdy ne. Málokdy je to ale tak, že by se Harden aktivně zapojoval do hry bez míče.
Zní to sice jako pořádný paskvil (také že je!), ale Rockets s ním hlavně díky geniálnímu Hardenovi vítězili. V roce 2018 dostali suverény Golden State Warriors ve finále Západní konference do 7. zápasu a mnozí se domnívají, že kdyby se nezranil klíčový rozehrávač Chris Paul, že by Houston postoupil i do finále NBA.
Za osm let, co je Harden hlavní tváří Rockets, nechyběl Houston ani jednou v play off: je tak za tento časový úsek jediným týmem NBA, který to o sobě může prohlásit. Jenže za jakou cenu? Vousatý střelec si během té doby mistrovsky omotal až příliš vděčnou organizaci doslova kolem prstu.
Pár příkladů? Když hráli Rockets v Los Angeles nebo Phoenixu, tým zůstával po zápasech přes noc, někdy i přes druhý den – jde totiž o Hardenova oblíbená města. Když se v náročné sezoně NBA vyskytlo více volných dnů, všichni v organizaci věděli, že to znamená jediné: superhvězda se omluví z několika tréninků a poletí se pobavit do Las Vegas. „Věděli jsme, kdo je tu šéfem,“ citoval reportér ESPN Tim McMahon jednoho z asistentů trenéra. „Bylo to součástí angažmá v Houstonu. Hráči, kouči, generální manažer, vlastník – ti všichni to věděli. Neviním z toho ale Jamese: není to jeho chyba. Viním celou organizaci – ta mu to všechno dovolila a tolerovala.“
Kdo je tady boss?
Týmy NBA bývají často dávány za příklad toho, jak by měl vypadat efektivní rozhodovací proces ve špičkové profesionální organizaci, opak je ale často pravdou. Nedávno vydaná kniha „Three Ring Circus“ například dokumentuje otřesně toxické prostředí, které v Los Angeles Lakers vyvolávaly nekonečné (často dětinské) spory Kobeho Bryanta a Shaquilla O´Neala. Jenže Lakers vyhrávali – a to se pak leccos snadno zamete pod koberec. S Hardenem je to stejné. „Vrátí se z party a nastřílí 50 bodů a k tomu triple-double,“ zní další svědectví z Houstonu.
Proč chce tedy vousatý střelec opustit místo, kde mu jdou všichni na ruku?
Je to jednoduché: hráč se cítil opomíjen, když klub hledal nového kouče a generálního manažera – a opovážil se nekonzultovat své kroky se skutečným bossem (= Hardenem). Uražený basketbalista si pak místo tréninkového kempu užíval na večírcích, z nichž dával fotky na Instagram, navíc ostentativně obcházel snad všechny body přísného anti-covidového protokolu NBA. „Mluvil jsem s Jamesem, řekli jsme si ´ahoj.´ Takže to šlo dobře,“ pokrčil pak před novináři rameny nový kouč Stephen Silas, když se Harden uráčil nastoupit – s viditelnými kily navíc – zpět do práce.
Mezitím už ale požádal vedení Rockets o trejd: připojil i seznam klubů, kam by rád odešel. Neobměkčil ho ani návrh prodloužení smlouvy o 103 milionů dolarů NA DVĚ SEZONY. Jenže právě fakt, že Harden chce z Houstonu tak okatě, staví jeho současného zaměstnavatele do zlé vyjednávací pozice. Proč by ostatní kluby dávaly nejlepší nabídky k trejdu, když stejně vědí, že Rockets dříve nebo později podlehnou a svou hvězdu s někým vymění, byť třeba méně výhodně?
Ještě žádný klub nevyhrál tichou válku nervů s trucující superstar – a žádný si také netroufl mít na soupisce hvězdu, která na ní vlastně být nechce, déle než po nezbytně nutný čas.
Příběh Jamese Hardena není ve své podstatě první ani poslední: nespokojení aktéři ze všech sportů si hlavy stavěli, stavějí a stavět budou vždycky. Málokdy jde ale o tak výjimečné borce a málokdy je ve hře tolik peněz. A hlavně: snad ještě žádná hvězda si v organizaci neuzurpovala tolik moci, jako právě vousatý génius. Na přání Hardena odcházeli a přicházeli kouči i hráči, herní systém Rockets mu byl ušit doslova na míru, všechno se točilo kolem něj.
Jako by tahle sága útočila na samé základy kolektivního sportu.
O co vlastně jde v týmových sportech? Co je jejich prapůvodní podstatou?
Parta méně či více schopných hráčů, které poskládá méně či více schopný manažer, se snaží pod vedením méně či více schopného trenéra dojít ke společnému cíli. Vytvoří si – ať už přirozeně, nebo uměle – týmovou hierarchii, naváží vztahy (horší či lepší), řeší konflikty. Někdy to funguje, někdy ne: takový je život. Ale co když si pod sebe VŠECHNY aspekty tohoto procesu stáhne jedna jediná osoba?
James Harden je geniální basketbalista, jeden z nejvíce nebránitelných v historii. Založil ale také nový sport: sice týmový, ale jen do té míry, pokud to vyhovuje jemu samému. Na palubovce i mimo ní. Nekouká se na to hezky.
Témata:
basketbal, sport, Lionel Messi, NBA, Los Angeles Lakers, Golden State Warriors, Houston, James Harden, koule, hvězda, Sport na Heureka.cz
Související články
