Tleskám. Dlouze tleskám. Milan Baroš si to zaslouží. Ligový hattrick v šestatřiceti letech je unikátní věc. Zkuste se vžít do role obránců: léta ho znají a v hlavě jim celý zápas bliká, aby si na něj dávali pozor, ale stejně je to marné. V Barym zůstává instinkt zabijáka a pořád je nebezpečný. Dělá to rozumně: fotbalový život si řídí podle sebe, už nemá zapotřebí chodit na všechny tréninky. Velcí hráči jsou po dlouhé kariéře natolik vyzrálí, že dokonale znají svoje tělo, umí ho poslouchat a přizpůsobit se mu.
V Baryho případě je dost klíčová role trenéra. Vlasta Petržela nemilosrdně chtěl, aby byl Milan na každém tréninku a nejezdil domů do Prahy. Teď má Milan volnější režim. Nechci hodnotit ani jeden přístup. Trenér má být psycholog a musí najít správnou cestu, aby z hráče dostal, co potřebuje. Tohle se trenérskému týmu v Baníku daří – a Bary se odměnil hattrickem proti Příbrami.
Sám jsem zvědavý, jak dlouho Milan ještě může zářit. Směrodatných faktorů je samozřejmě víc: jak se mu bude chtít, jak bude držet zdraví… Mimochodem, vidím velký rozdíl v jeho hře doma a venku. V Ostravě ho ženou natěšení fanoušci, kteří od něj čekají velké věci. Doma je Bary nebezpečný, produktivní a hraje na tenké hranici regulérnosti, rozhodčí se ho skoro až bojí. Zato venku je jiná atmosféra, které sudí nepodlehnou. Milanovi se logicky hraje hůř, jeho polofauly mu už neprocházejí.
Bez přehánění, liga se mi zkraje sezony moc líbí. Když jsem se díval na bitvu Slavie s Opavou, říkal jsem si: Vážně je to česká liga? I když Opaváci prohrávali o dva góly, pořád hráli otevřeně. Ani slávisti nezůstávali pozadu, neustále chtěli útočit a otvírali obranu pro útočné akce Opavy.
Přesně takhle se hraje v Německu nebo Anglii. Od brány k bráně, jeden útok za druhým, pořád se jede nadoraz. Začátek ligy mě příjemně překvapil, převažuje útočný fotbal. Jasně, může to být tím, že sezona teprve začíná. Na jaře se hraje o všechno, kalkuluje se s každým bodem, a z fotbalu se někdy stává křeč. Teď mají hráči čistou hlavu a baví se fotbalem. Tohle lidi chtějí vidět, kvůli tomu přijdou na stadion.
Barošovo galapředstavení. Podívejte se na hattrick a všechny šance kapitána Baníku
Video se připravuje ...
Zastavil bych se ještě u povedených střídání Plzně. Kam trenér Vrba sáhne, to mu vyjde. Vlastně se není co divit: Pavel perfektně zná svoje hráče a ví, co v nich je. Záložníka Procházku v prvním kole stáhl kvůli nevýraznému výkonu, zato v sobotu v Olomouci rozhodl zápas. Vrba dlouhodobě osvědčuje cit pro hráče, které umí prostřídat podle toho, jestli se hraje doma nebo venku, podle soupeře či podle počasí; v Olomouci pršelo a trávník byl rychlejší.
Netroufám si tvrdit, že Plzeň má nejsilnější lavičku, slávisté mají taky kvalitní náhradníky. Plzeňáci si to usnadňují chytrou přestupovou politikou, která je dlouhodobě správně nastavená a podle mě nejlepší v Česku. Viktoria si staví tým průběžně, pravidelně a vhodně doplňuje hráče na slabé posty. I proto bude hrát Ligu mistrů.
Připadá mi logické, že během prvních tří kol jako jediná neztratila elitní trojice Slavia, Sparta a Plzeň. Má nejlepší hráče, nejvyšší rozpočty i nejsmělejší ambice. Dřív nebo později pochopitelně přijde první zaváhání. Slavia s Plzní podle mě vydrží déle, mají výborně postavené kádry.
Sparta může mít problém ve chvíli, kdy se jí zraní nebo vykartují stěžejní hráči. Pokud ještě budou na Letné posilovat, doporučil bych jim, ať už neberou nikoho kolem 170 centimetrů. Nic proti, i v téhle výškové kategorii najdete šikovné a rychlé hráče, jenže jim scházejí parametry pro klíčové souboje ve velkých zápasech. Nakupovat tyhle borce ve velkém je přepych.
TOP góly 3. kola: Hušbauerův nadpozemský volej a Barošovy nůžky
Video se připravuje ...
Související články
