Ivana Jakoubková
28. srpna 2018 • 16:52

Sakra, doprčic, jsem první! Taktické šachy zabíjejí spravedlivé boje kanoistů

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Trochu zvláštní je pohled na rozfofrované kanoisty a kajakáře. Místo, aby jásali, že vítězí v semifinále světového šampionátu a cesta do boje o medaile se jim doširoka otevírá, před cílem zběsile brzdí a jako o závod se rozhlížejí z jedné strany na druhou: předjel mě někdo? Jak jsem dopadl? „JOOOO, jsem třetííííí,“ můžete pak zaslechnout jásot.



Proč nechtějí dojet první? Je jasně znát, že když fouká, některé dráhy jsou zřetelně výhodnější než jiné. O medailích rozhodují tisíciny vteřiny a kalkulace se prostě někdy povede, a někdy ne.

Zkusit ji je ale výzva. Je ovšem trochu tristní, že pak nerozhoduje kondice, momentální forma a psychická síla, ale také to, jak „chytře“ kdo dokázal být sám sobě manažerem v honbě přes úvodní překážky, rozjížďky a semifinále.

Mistrem v taktizování je český dvojnásobný medailisa ze světového šampionátu rychlostních kanoistů v portugalském Montemoru Josef Dostál . Taktika mu jednou „nevyšla“, navzdory nevýhodné dráze získal zlato na pětistovce, podruhé ani z vysněné dráhy č. 1 nevytěžil víc než „povinný“ bronz. Tak co s tím?

Čeští kajakáři chtěli v semifinále trochu taktizovat, zpomalení v závěru kvůli lepší dráze pro finále ale nakonec nevyšlo
Čeští kajakáři chtěli v semifinále trochu taktizovat, zpomalení v závěru kvůli lepší dráze pro finále ale nakonec nevyšlo

Tam, kde fouká vítr, a takových tratí je v rychlostní kanoistice dost, může hrát nasazení do dráhy klíčovou roli. Neplatí klasika, že nejvýhodnější dráhy jsou uprostřed a jsou pak určeny pro ty nejlepší, kteří v předchozích kolech, rozjížďkách a semifinále, bojovali nejlépe.

Naopak krajní dráha, obecně považovaná za nevýhodnou, se může stát velkou výhrou. V Montemoru je takovým jackpotem před větrem krytá „jednička“, katastrofou naopak „devítka“, na níž nešťastné lodě bojují s větrným živlem přímo před tribunami.

Mezinárodní kanoistické federaci nasazení vyhovuje, taktizování jí nevadí a neexistují sebemenší náznaky, že by se v dohledné době mělo cokoli měnit. Diváci, platící vstupné, by si ale nejspíš zasloužili vidět férové souboje nejen tam, kde jde o medaile, ale třeba už v semifinále. A když se řekne férové souboje, není tím myšleno bitvy o to, kdo nevyhraje a urve si pro sebe lepší dráhu než vítěz.

Spravedlivé by nejspíš bylo, kdyby za každé situace bylo výhodné být nejrychlejší.  To by se ale musely změnit regule. Mezinárodní federace by se možná měla zamyslet nad tím, co je nejen atraktivní, ale i spravedlivé. Možná to není tak jednoduché. Ale co třeba připustit, že vítězové semifinále losují o nejlepší dráhu?

Varianty by se určitě našly…

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud