Berdych prošel umetenou cestou, s novým přístupem má ale na Murrayho šanci
Wimbledon 2016 byl zatím pro Tomáše Berdycha především testem trpělivosti. Déšť rozpoutal v obvyklém grandslamovém programu hotový Armagedon, tenisté pročekali dny a hodiny. Nikdo na to nedoplatil víc než nejlepší český tenista. Těžké chvíle však zvládl a pošesté v kariéře se probil do grandslamového semifinále.
Ještě nikdy do něj vlastně neměl cestu tak umetenou. V předešlých případech si ho vždy musel zasloužit velkým triumfem nad tenistou z desítky žebříčku, nyní nepotkal lépe umístěného soupeře než světovou osmadvacítku Alexandra Zvereva.
Stan Wawrinka, Dominic Thiem, Juan Martin Del Potro vypadli dřív, než mohli na Berdycha narazit. To však není jeho problém, že si místo v pavouku zasloužili jiní, v daný okamžik lepší hráči než ti s velkým jménem.
Problémem však nyní bude Andy Murray. Střet se světovou dvojkou značí první zápas, ve kterém Berdych nebude favoritem. Jak poslední dvě sezony takové duely končí, víme dobře všichni. Berdych prohrál patnáct utkání s borci z top 5 za sebou.
Má smysl si opět říkat, že tentokrát tomu může být jinak? Nebalamutíme jen sami sebe? Větší naděje existuje, řekl bych. Váže se k neobvykle ráznému rozhodnutí rozejít se před Roland Garros s venezuelským koučem Danim Vallverduem.
Pod jeho taktovkou prožil životní první půlrok sezony 2015, kdy se vyhoupl až na čtvrté místo světa. Postupně však ustrnul. Vallverdu se ho až příliš snažil předělat na běžce Djokovičova typu, opatrněji hrající Berdych ztratil své kouzlo.
Nyní mluví o tom, že se vrátil ke své staré značce. A také tak hraje. Je agresivnější, nepořádá běžecké závody po základní čáře, ale snaží se jít co nejvíc a nejdřív k jádru věci – připravit si pozici a napřáhnout k vítěznému úderu. Výměny neobehrává, ale snaží se je diktovat.
Bude to stačit na Murrayho? Těžko věštit z křišťálové koule, s tímhle přístupem je však šance rozhodně větší.
