I po remíze 0:0 může být důvod k radosti. Slavia má hráče s příslibem pro top fotbal
0:0, ale není úplně důvod ke vzteku. Slavia předvedla výkon, který stojí za potlesk, předvedl ho zrovna tak Genk napěchovaný hráči, na které jsou namlsané kluby z velkých lig. Tenhle zápas ukázal, kam je třeba směřovat svůj vývoj, a „sešívaní“ tou cestou, zdá se, jdou.
Šance, přesné kombinace, i ty složité na jeden dotek, uvolňování přes hráče. Že to umí muži, které chce Southampton a West Ham, je jasné. Dobrá zpráva je, že této úrovni se začíná přibližovat i český zástupce v Evropě.
Samozřejmě s drobnými nedostatky. Třeba Vladimír Coufal odehrál skvělé utkání, a podle všeho by zvládl ještě jedno takové, jaký objem mají jeho plíce. Stane se ovšem, že mu míč uletí, odskočí. Je to typ hráče přesně padnoucí do náročného fotbalu Slavie, ale ty nároky, které se dřív nebo později stanou naléhavějšími, staví na hlavní jeviště spíš Petra Ševčíka, Tomáše Součka, Alexe Krále...
Právě tihle hráči by měli být nositeli budoucího výrazu červenobílých. Schopnost řešit situace na hřišti dynamicky, nikoliv však na úkor techniky a kreativního řešení i těch složitějších situací.
Ta hlavní zpráva ze čtvrtečního večera má být, že v Edenu se hrál opravdu dobrý fotbal, za který můžou obě strany. Že odvaha a lepšící se kombinační dovednosti českého vicemistra mohou nadchnout tuzemské publikum, a zároveň se v nesmlouvavých podmínkách budou rodit hráči chystaní pro top fotbal. Z čehož může ostatně těžit za zatím blíže neurčený čas i reprezentace.
Snad to tak dopadne...
