Slavia odchází z Evropy s příslibem. A s nebezpečně velkým závazkem
Obránce Ondřej Kúdela prohodil, i když sám uznal, že předbíhá, že na podzim se může v Edenu hrát Liga mistrů. Trenér Jindřich Trpišovský zase na tiskovce mluvil o letním skládání kádru. Není totiž vůbec brzy na tahle slova, ačkoliv mezi slávisty teď převažuje hrdost z jízdy evropským tobogánem.
Obojí spolu úzce souvisí. Slavii se nesmírně vydařilo působení v Evropské lize, zažila nezapomenutelné chvíle, když vyřachla Racing Genk, zejména pak Sevillu, a honila i bohatou Chelsea.
Nešlo se nad tím během utkání na Stamford Bridge pozastavit. Styl, jaký Slavii v první chvíli srážel vaz, ji ve druhé půli málem vystřelil k nevídanému obratu. A hlavně, zanechal hluboký pozitivní dojem u velkého soupeře a u anglických fanoušků i novinářů.
Koneckonců několik z nich jich zůstalo po posledním hvizdu na tribuně, aby viděli, co zrovna moc běžné není. Děkovačku týmu a fanoušků, o níž před lety básnila britská média po vysoké prohře na Arsenalu.
Z kapes vytáhli Angličané telefony a bez hlesu si točili kouzelný moment. „Sit down! Sit down!“ skandovaly dvě tisícovky příznivců hostů ke stewardům, aby nebránili v jejich spojení s hráči. Chvíli to trvalo, ale protože fanoušci vytrvali ve své prosbě, ochotní muži ve žlutých vestách padli na kolena.
Magická děkovačka. Zcela sedla jako zadek na hrnec k tomu, co o chvíli předtím předvedli slávisté proti Chelsea. A co vlastně předváděli i v předchozích zápasech.
Kromě hrdosti a pýchy teď dost možná přichází na mysl každého slávisty i další pocit. Velká naděje v ještě lepší zápasy. V ještě lepší soutěž...
Naznačil to Ondřej Kúdela, pár slov k tomu dal i Tomáš Souček. Liga mistrů je tou hlavní výzvou, tou kýženou metou, o kterou se pravděpodobně budou červenobílí brzo prát.
Nikdo nechce „sešívaným“ kazit radostné chvíle, při nichž se ohlížejí za krásnou cestou Evropskou ligou. Ale vězte, že realizační tým Slavie už teď myslí právě na ty další výzvy. Třeba když Jindřich Trpišovský hovoří o skládání kádru, o letním přípravném období...
Slavia najela na výkonností vlnu, ze které se totiž celkem lehko slézá. Jen posuďte sami, jak vrtkavá je hranice mezi úspěchem a neúspěchem.
Na Racing Genk si červenobílí přivezli remízu 0:0. Sice nadějnou, ale ošemetnou. Už tam se klidně mohlo stát, že Malinovskij, Trossard a Pozuelo budou nad jejich síly.
Památné odvetu osmifinále proti Seville zlomila Slavia na konci prodloužení šťastným gólem.
Obojí Trpišovského tým obdivuhodně ustál a zaslouženě postoupil. Hrál totiž v každém ohledu dobrý fotbal, který bavil diváky, a který zasloužil hluboké uznání širší veřejnosti.
Do takových situací se velmi pravděpodobně bude tohle mužstvo dostávat čím dál tím častěji. Tedy do očekávaných velkých bitev, které rozhodují maličkosti a občas kus kliky, což jsou ti nejhorší strašáci všech trenérů, kteří si pak na lavičce během zápasů můžou uhryzat nehty.
Ovšem s jedním podstatným rozdílem. Od Slavie už nejspíš kdekdo bude čekat úspěch.
Tenhle tým roste rychle, a stejně tak musí akceptovat nároky fanoušků a veřejnosti. Už příští výzva, boj o Ligu mistrů, bude drtivě očekávaná.
Dobrý začátek ale je, že na to trenér a ostatní z jeho blízkého okolí myslí už v tuhle chvíli.
