Slavia: komfort místo přísnosti. Pro Koláře vejminek, Teclův vliv nepatrný
Prostředí ve Slavii dlouho neslo přívlastek náročné až možná nesmlouvavé, šanci měli jen ti nejsilnější a podle toho to taky vypadalo. Jenže od té doby se řada věcí změnila a k některým případům se začalo přistupovat s výjimečnou shovívavostí.
Bude to znít možná příliš kategoricky, ale tady je řeč o profesionálním fotbale. O akciovce, která je závislá na výsledcích sportovních i ekonomických a musí se podle toho přísně chovat, pokud jich chce dosahovat.
Je ale patrné, že třeba pro Ondřeje Koláře se angažmá v Edenu stalo (ne)zaslouženým vejminkem. Z brankáře, který svého času platil za možná vůbec nejlepšího s českým pasem, se stala dvojka neúměrného platového ohodnocení. Přičemž vedení na to nijak zvlášť nereagovalo a sypalo peníze do černé jámy.
Druhým případem může být Stanislav Tecl, jenž dlouho absorboval kritiku fanoušků a veřejnosti, načež se vzchopil v nedávných ligových zápasech jednoduššího profilu. Kouč Jindřich Trpišovský mu neváhal vyseknout poklonu – stejně jako v příhodný moment Kolářovi. Teď se ale vliv zkušeného útočníka zase skácel blíže k nepatrnosti.
Realizační tým a vedení klubu může oponovat, že za stejné období byl k jiným hráčům velmi přísný. To se ale převážně týká mladých hráčů, v nichž dřímal potenciál: za všechny Daniel Fila. Místo aby trenérský štáb své vytoužené nadějné posily rozvíjel a vylepšoval jako dřív, zvolil si taky trochu komfortnější cestu a vsadil spíš na staré známé.
Možná to celý tým vidí a v kritických okamžicích taky jeho část mírně cukne.
Výsledkem nejen tohoto stále není definitivní průšvih, ale je teď kabina plná těch, kteří zaberou, aby se to skutečně nestalo?
