Jedna z fotbalových pravd říká, že trenér má hlavu na špalku prakticky neustále. Platí to dvojnásob, jakmile se rozhodne zásadně sáhnout do dříve osvědčeného složení sestavy. Václav Kotal to pro zápas s Viktorií udělal. A Sparta za to draze zaplatila. Bídný výkon a porážka 1:2 vyvolaly spoustu otázek. Adekvátní odpovědi ovšem chybí…
Když ve druhé polovině února přebíral Spartu, byl v extrémně těžké pozici. V tak těžké, že Václavu Kotalovi velmi pravděpodobně většina jeho trenérských kolegů vůbec nezáviděla. Rozložený kádr, mizerné výchozí postavení v tabulce, nemožnost s týmem delší dobu nerušeně pracovat. Tyhle všechny překážky se respektovanému bardovi naskládaly do cesty. Kotal je ale přes počáteční rozpaky začal postupně odklízet. Pak přišel pohárový zápas s Baníkem a derby na Slavii.
Vzpomínáte?
Nejprve spanilá jízda za triumfem 5:0, potom obstojný výkon a remíza 1:1 na aktuálně nejtěžším území celé republiky. Jasně, vzorek to není zrovna nejširší, nějakou vypovídající hodnotu ale má. Do bitvy s Plzní to bylo rovných padesát procent zápasů, které Kotal v roli trenéra áčka absolvoval. Základní logika proto velela, že vzniklou koronavirovou pauzu Sparta se svým koučem přetaví ve výhodu. Že si zachová pracně vztyčené základy, bude přidávat jednotlivá patra a růst.
Kotal měl ovšem jiný záměr. Ve zmíněných bitvách obstojně fungující defenzivu totiž rozprášil, na svých postech zůstali pouze pravý bek Andreas Vindheim a stoper Lukáš Štetina. K němu naskočil Costa (poprvé od 15. srpna loňského roku), na levý kraj se pak přesunul Dávid Hancko.
Proč tohle všechno?
„Protože je Lischka zraněný, na stopera musel Costa. Moc jiných řešení nebylo,“ vysvětlil Kotal. To ovšem není tak úplně pravda. Nic nebránilo tomu, aby kouč Sparty zachoval to, co mu před pauzou klapalo. Vindheim, Štetina, Hancko, Frýdek. Tak Letenští hráli proti Baníku i Slavii a především stopeři byli v obou případech znamenití.
Kotal ovšem moc stál o to, aby měl u levé krajnice ofenzivně laděného hráče. Prosím, přesun Hancka se v tomhle kontextu dá pochopit. Stálo to ovšem za riziko, že navazující změny vnesou do zadní linie možný chaos? Samotný zápas ukázal, že nestálo. Bránění Sparty jako by se vrátilo do dob, kdy týmu velel v únoru odvolaný Václav Jílek. A to není zrovna sexy vizitka.
Možná ještě větší rozruch vzbudilo využití Guélora Kangy. Pravověrný střeďák, tvůrce hry a mozek naskočil na pravém kraji záložní řady. „Věděli jsme, že Limberský nechává hráčům dost prostoru. Chtěli jsme toho využít,“ vysvětlil Kotal.
Gaboňan byl prospěšný, když si míč navedl do středu pole a tam kooperoval s Bořkem Dočkalem, což byl záměr. Ve výsledku se ale proměnil spíš v handicap. Souhra Kangy s Vindheimem v defenzivní činnosti totiž neexistovala, právě po jejich straně Viktoria dělala hlavně v prvním poločase velký rozdíl mezi oběma mužstvy. David Limberský s Janem Kovaříkem měli pro své rejdy tolik prostoru, že to na téhle úrovni možná nepamatují.
Samozřejmě, hodit veškerou vinu jen na trenéra by bylo laciné. A chybné. Ani hráči, jejichž pozice a pracovní úkoly nedoznaly výrazných změn, neobstáli. Jmenovitě to platí především pro Ladislava Krejčího a Michala Sáčka. Duo mladých střeďáků vypadalo ještě v březnu výborně, tentokrát ale bylo proti skvělé letce Kalvach – Bucha – Čermák jen v roli komparzistů.
Šlágr se podle očekávání rozhodoval ve středu pole, kde byl mezi oběma mužstvy od úvodního hvizdu snad největší rozdíl. Zatímco ze Západočechů sálala kompaktnost a naprostá víra ve vlastní schopnosti, na domácí straně tomu bylo naopak. To je při vědomí potenciálu, jaký v sobě Krejčí a Sáček snoubí, minimálně zarážející.
Bez ohledu na to, co se ve středu večer na Letné stalo, i nadále platí, že je Kotal kvalitním koučem. Erudovaným. Vysoce respektovaným napříč fotbalovými strukturami. Stojí za ním práce i výsledky. To nelze ani náznakem zpochybnit. O to víc zarážející je, že své kroky nedokázal po utkání smysluplněji a především detailněji vysvětlit. Jako vyhlášený stratég měl určitě jasný záměr. Věděl, proč chce Hancka tam, kde byl. To samé v případě Kangy. Stoprocentně nejednal nahodile.
Pokud by po porážce vystoupil a otevřeně popsal své myšlenkové pochody při stanovování strategie na utkání, mohli bychom se na jeho tahy dívat v jiném světle. Pořád sice s vědomím, že mu nevyšly, ale zároveň třeba s přesvědčením, že mu vlastně rozumíme. Směrem k fanouškům by to byl cenný signál.
Ti se ho ale nedočkali.
AC Sparta Praha Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí: 87. Moberg Karlsson
Hosté: 26. Kalvach, 52. Beauguel
Sestavy
Domácí: Heča – Vindheim, Štetina, Costa, Hancko – L. Krejčí, Sáček (64. Moberg Karlsson) – Dočkal (C) (81. Kozák), Kanga, Hložek (81. M. Frýdek) – Tetteh.
Hosté: A. Hruška – Řezník, Hejda, Brabec (C), Limberský – Bucha, Kalvach, Al. Čermák – Kayamba (77. J. Kopic), Beauguel (72. Chorý), J. Kovařík (90+1. Mihálik).
Náhradníci
Domácí: Nita, Hanousek, Frýdek, Moberg Karlsson, Trávník, Karabec, Kozák
Hosté: Sváček, Kopic, Hořava, Chorý, Mihálik, Havel, Pernica
Karty
Domácí: Costa, L. Krejčí, Štetina, Kanga
Hosté: Kalvach, Limberský, Řezník
Rozhodčí
Berka – Nádvorník, Vlček
Stadion
Generali Česká pojišťovna Arena, Praha - Bubeneč
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
Z | V | R | P | Skóre | B | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. Slavia | 30 | 22 | 6 | 2 | 58:10 | 72 | |
2. Plzeň | 30 | 20 | 6 | 4 | 60:22 | 66 | |
3. Sparta | 30 | 14 | 8 | 8 | 55:35 | 50 | |
4. Jablonec | 30 | 14 | 7 | 9 | 46:41 | 49 | |
5. Liberec | 30 | 14 | 5 | 11 | 50:38 | 47 | |
6. Ostrava | 30 | 12 | 9 | 9 | 42:34 | 45 | |
7. Č. Budějovice | 30 | 13 | 4 | 13 | 46:45 | 43 | |
8. Bohemians 1905 | 30 | 12 | 6 | 12 | 38:41 | 42 | |
9. Slovácko | 30 | 11 | 9 | 10 | 35:35 | 42 | |
10. Ml. Boleslav | 30 | 11 | 7 | 12 | 48:52 | 40 | |
11. Olomouc | 30 | 8 | 12 | 10 | 36:37 | 36 | |
12. Teplice | 30 | 7 | 10 | 13 | 29:49 | 31 | |
13. Zlín | 30 | 7 | 6 | 17 | 25:47 | 27 | |
14. Karviná | 30 | 5 | 11 | 14 | 23:39 | 26 | |
15. Opava | 30 | 5 | 8 | 17 | 16:47 | 23 | |
16. Příbram | 30 | 5 | 6 | 19 | 19:54 | 21 |
- Skupina o titul
- Skupina o Evropu
- Skupina o záchranu