Hero, nebo zero. Fotbalisté jdou do baráže odepisovaní. Co je může spasit?
BLOG JIŘÍHO FEJGLA | Úspěšnost: 75 procent. Čeští (a před nimi českoslovenští) fotbalisté zvládli tři ze čtyř baráží o velké turnaje. Postoupili na mistrovství světa v roce 1962, 2006, na Euro 2012, zkratovali v boji o světový šampionát 2002. Nyní je čeká další díl akčního seriálu. Ve Švédsku se mohou ve čtvrtek večer prodrat k rozhodujícímu duelu s Polskem. Vyhlídky nemá skvadra kouče Jaroslava Šilhavého zrovna luxusní.
Obránce David Rozehnal, jenž zažil úspěch ve střetu s Norskem a slavil na podzim 2005 postup na MS v Německu, popsal baráž trefně: „Je to kdo s koho. Jste buď hero, nebo zero.“ Hrdina, nebo nula.
Elegán, jenž kopal ty největší ligy, pak ještě dodal: „Baráž je ošidná.“
V tomto jeho výroku se skrývá nadějě pro českou reprezentaci. Právě nevyzpytatelnost klíčového zápasu, jediného střetu, může mladým pánům kolem Tomáše Součka pomoci. Pokud by totiž šlo vše podle předpokladů, bude už ve čtvrtek před půlnocí jasno, že turnaj v Kataru bude bez Čechů.
Predikce je prostě nemilosrdná. Švédsko má mančaft našlapaný jmény z největších klubů: Manchester United, Newcastle, Tottenham, Rangers,Celtic, Sevilla, AC Milán… Podobně je na tom Polsko, s nímž by se Češi potkali v případě úspěchu. Stačí jméno Robert Lewandowski, že?
Zato kouč Jaroslav Šilhavý bude vařit základní jedenáctku z vody. Scházejí mu Vladimír Coufal, Ondřej Čelůstka, Tomáš Kalas, Jan Bořil, Pavel Kadeřábek (jeho ukončení reprezentační kariéry čtrnáct dnů před baráží přišlo opravdu vhod a v pravou chvíli - dobrý nápad zkrátka), Ondřej Kúdela, Lukáš Provod. Patrik Schick, samozřejmě.
Přesto nemohou Češi vyvěsit bílou vlajku. Je nutná mobilizace, semknutí se. Ne jako v baráži 2001 s Belgií, kdy byl mančaft plný slavných jmen rozklížený. Rozpadl se kvůli averzi vůči novinářům, kvůli vyloučení Tomáše Řepky v prvním utkání, kvůli nedůtklivosti brankáře Pavla Srnička. Logicky se to projevilo.
Naopak v dalších případech v samostatné české historii byl kádr (aspoň navenek) na jedné vlně. Proti Norsku ho nakopl návrat Pavla Nedvěda, proti Černé Hoře zase vliv plzeňské kliky.
Šilhavý nyní potřebuje najít něco podobného. Ale má kde brát? Nápady by byly, byť jich není moc. Může se pokusit rozpálit talent Adama Hložka. Možností je rovněž neortodoxní sestava. Co vylepšit obranu šikulou Michalem Sadílkem, jenž na levém beku nastupoval v Eindhovenu? Co vsadit ve středu defenzivy na obra Tomáše Petráška, hvězdu polské ligy? Podobná šoková terapie, plus překvapení pro soupeře, by mohly zafungovat.
Nakonec, Šilhavý nemá jinou možnost. Pokud se mu složitý úkol nepodaří splnit, s téměř stoprocentní pravděpodobností skončí.
