Šilhavého volba s (ne)střídáním Jankta: správný krok, který nevyšel
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA | Diskutovanější chvíle nedělní plichty 2:2 se Španělskem, kterou uhrála fotbalová reprezentace v elitní skupině Ligy národů, se rozhodně nenašla. Jan Kuchta, autor epesního dloubáku přes hostujícího gólmana Unaie Simóna, promine. Máme tu spor o (ne)střídání…
Jaroslav Šilhavý udělal šílenou minelu, kvůli které hosté vyrovnali, zní z jednoho tábora. Zachoval se pochopitelně, oponuje druhý břeh. Rozseknout rozmíšku není jednoduché, to bezesporu.
Kouč pár minut před přestávkou nakonec zabrzdil střídání. Zraněného Jakuba Jankta (mimochodem po Jaroslavovi Zeleném už druhého levého záložníka, který musel opustit hřiště) nakonec nahradil Milan Havel až po přestávce. Češi dohrávali posledních šest minut poločasu - nastavovaly se čtyři - v deseti, oslabení o jednoho muže. V tu dobu inkasovali vyrovnávací branku na 1:1.
Trenér se svou suitou se rozhodl pro risk z jednoho prostého důvodu. Tým může vystřídat v utkání pět hráčů. V průběhu hry však pouze ve třech oknech, v takzvaných slotech. Čtvrtým je poločasová přestávka. Pokud by Šilhavý vyslal Havla na trávník v Edenu už před pauzou, zbyl by mu na druhou půli pouze jeden slot.
První využil pro náhradu za Zeleného, již představoval Jankto, druhá by padla právě na druhého jmenovaného. A to nechtěl kouč dopustit, protože by mu zbyla na druhou půli jediná možnost. Přitom chtěl využít všech pět alternativ střídání, které má. Znamenalo by to poslat tři borce do hry najednou, Šilhavý sám mluvil o 60. minutě, a pak čekat.
„Co kdyby se něco stalo potom? Hrát takovou dobu proti Španělsku v deseti? Nebo s Tomášem Součkem v bráně, pokud by se třeba zranil gólman? Vzali jsme na sebe riziko hrát čtyři minuty v deseti, i teď si stojíme za tím, že to bylo jediné správné rozhodnutí. Jinou možnost jsme víceméně ani neměli, protože riziko té druhé možnosti by bylo neúměrné,“ vysvětloval asistent Jiří Chytrý. Šéf Šilhavý argumentoval úplně stejně.
Jejich krok kritizoval na Twitteru například bývalý hráč Bohemians či Jihlavy Petr Nerad. S odstupem pak ale připustil: „Není to jednoduché.“
Hlavně by se dalo dodat klišé, že zajíci se počítají až po honu, jak říkával trenér Julius Bielik. Ano, z tohoto pohledu by volba byla jasná - Havel ihned na plac.
Ale, jak už pronesl naprosto trefně Nerad, je to složitější. Bylo pár minut do přestávky, sami hráči ujistili trenéra, že dohrají v deseti. K podobným situacím navíc dochází zhusta. Hráč se zraní chvíli před pauzou, během ní je čas dát ho dohromady. Proto se riskuje oslabení. Nebo i tradičně ve hře, vždyť ošetřování trvají klidně pár minut.
Šlo tedy o klasickou situaci, vždy řešenou stejně. Šilhavý zvolil správně. I když to tentokrát nevyšlo.
