Plzeň s Teclem riskuje. Ale je to lepší než oživování "mrtvol"
Viktoria Plzeň vstoupila nákupem Stanislava Tecla do dosud neprobádaného území. Je jedno, jestli za něj v první fázi zaplatí Jihlavě osmnáct, dvacet nebo dvaadvacet milionů, faktem je, že klub se zatím nepouštěl do velkých přestupů.
Každý nákladnější transfer s sebou nese riziko. Západočeskému klubu se - doposud – vesměs dařilo rychle začleňovat do týmu nové tváře (existují samozřejmě i výjimky jako Fillo nebo Wágner).
V létě 2011 přišel Václav Pilař a během několika měsíců z něj byla hvězda. I Marián Čišovský pomohl do Ligy mistrů. Loni v zimě přišel Václav Procházka a rychle si zvykl, i když ho na čas vyřadilo zranění.
Ve správný čas začal trenér Pavel Vrba dávat větší prostor i „vlastním“ Vladimíru Daridovi či Davidu Štípkovi.
Ti všichni měli jednu výhodu. Prakticky nikdo od nich nic nečekal. Tecl však přichází v jiné pozici. Od první minuty, kterou v plzeňském dresu vyrazí do zápasu, bude pečlivě sledovaný. Bude pod velkým tlakem. Ten může narůstat v případě, že hned úvod angažmá nevyjde podle očekávání.
Ale i přes tahle rizika se Plzni pravděpodobně tahle investice vyplatí. Tecl je ambiciózní, talentovaný hráč, který to má podle lidí ze svého okolí v hlavě srovnané.
Navíc může svou přítomností probudit Marka Bakoše. Ten dosud neměl ve Viktorii na hrotu pořádnou konkurenci. Ačkoliv mu to nešlo, měl téměř jistotu, že nastoupí i v dalším zápase.
U žádné investice dopředu nevíte, jestli se vyplatí. Ale riziko spojené s miliony za Tecla je každopádně sympatičtější než většinou neúspěšné pokusy o restartování kariér u hráčů, kteří v cizině propadli. A že české kluby mají těchto „mrtvol“ na kontě dost.
