Před čtyřmi lety na Estádiu da Luz v Lisabonu tehdejší gólman Realu Iker Casillas špatně odhadl situaci: vyběhl jako nezkušený plašan a následně inkasoval gól. Kdyby tehdy Atlético vyhrálo finále Ligy mistrů, měl by to legendární brankář „bílého baletu“ vepsáno ve svém CV. Ale vyrovnávací trefa Sergia Ramose ve třetí minutě nastavení a následná smršť v prodloužení tuhle chybu z paměti většiny fanoušků vymazaly. Loris Karius ví, že tohle se mu nepoštěstí – do konce života zůstane tím, kdo finále prohrál Liverpoolu.
Jeho dvě minely vyvolaly ohlas a emoce po celém světě. Na tribunách kyjevského Olympijského stadionu obsazených červenou polovinou byla znát obrovská frustrace.
Když pak zdrcený německý gólman obcházel sektor fanoušků a plačící se omlouval, snad i Sauronovi z Pána prstenů by se mu ho zželelo.
Jenže ráno, po vychladnutí, se vrátil pocit zmaru. Šance na triumf v Lize mistrů se pro Liverpool nemusí hned opakovat. Jak vlastně nahlížet na Kariusovo selhání? Buď tvrdou kritikou za diletantsky odvedenou práci, nebo chlácholením, že je to jen sport a nejde o život (vlastně už ano, protože po utkání dostával výhružky smrtí).
To, co je pro čtyřiadvacetiletého gólmana asi nejkrutější, je fakt, že pro něj už nikdy nebude nic jako dřív. Po zápase se stal okamžitě terčem stovek vtipů na sociálních sítích. No, vlastně už během utkání. Jeden ze zástupců sázkové kanceláře, která patří mezi sponzory klubu, ve sky boxu vypisoval z legrace kurzy na to, zda Karius zůstane v klubu i pro příští sezonu, nebo odejde – 1,83:1 na obě události (později se musel omluvit). Na španělské verzi Wikipedie někdo bleskově upravil brankářův profil s dovětkem „nació sin manos“. Narodil se bez rukou…
Na tyhle vtípky se zapomene, ale noční můra zůstane. Otázka je, na jak dlouho. Po Kariusově kolapsu se zmiňoval příběh brazilského gólmana Barbosy, který ve finále MS 1950 mezi Brazílií a Uruguayí inkasoval dvě branky, a určitě ne až tak hloupé. Jeho země mu ovšem nikdy neodpustila.
Karius bude potřebovat psychologa, přestože po utkání našel zastání u spoluhráčů (pochopitelně, že nikdo z nich neřekne, že je to břídil, jelikož celoroční práce přišla vniveč) i trenéra Jürgena Kloppa.
Ukažte mu respekt a pak dveře
Jenže muž, který udělal z Liverpoolu tým hrající asi nejatraktivnější fotbal na světě, na tom nese svůj podíl viny. Pozice gólmana je dlouhodobou slabinou „reds“. Nepřišlo se na to až v horké kyjevské noci nebo pár měsíců předtím. Už v létě měl kouč reagovat, stejně jako posílením na pozici stopera. Neudělal nic, chybu v obraně napravil v zimě nákupem (skvělého) Virgila van Dijka.
Liverpool se chce měřit s těmi nejlepšími, bojovat o trofeje. Jenže v brance v porovnání s ostatními zaostává nejvýrazněji. United mají vynikajícího Davida De Geu, Chelsea Thibauta Courtoise , Manchester City Brazilce Edersona, Arsenal Petra Čecha a Tottenham Huga Llorise.
To jsou gólmani, kteří jsou schopni udělat šest až osm bodů za sezonu. Jednak se – až na výjimky – vyvarují chyb, a hlavně tým podrží, když to potřebuje. Karius se během jara po převzetí role jedničky zlepšil. Jenže stále patří jen mezi průměr Premier League.
A chyboval i na jaře. Třeba v odvetě Ligy mistrů na Manchesteru City. Hned v první minutě se k němu dostal míč. Zatímco Van Dijk mu ukazoval, ať nespěchá a počká s rozehrávkou, on místo toho přihrál na nepřipraveného spoluhráče, který se okamžitě dostal pod tlak. O pár vteřin později už „citizens“ vedli.
První inkasovaný gól ve finále byl vlastně podobného charakteru. Podle Shaky Hislopa, někdejšího konkurenta Pavla Srníčka v brance Newcastlu, mohlo dojít k chybě i proto, že se Karius snažil horlivě plnit pokyny trenéra o rychlé rozehrávce, která by umožnila „reds“ útočit do otevřenější obrany. Jenže v daný moment gólman špatně vyhodnotil míru rizika.
Totéž mohlo mít vliv i na druhou hrubku. Střela Garetha Balea měla razanci, ale Karius ji viděl celou dobu. Možná se dostal v myšlenkách o vteřinu napřed a už si v hlavě přehrával, jak po chycení vyběhne vpřed a rychle rozehraje. V inkriminovaném okamžiku byl nohama ve vzduchu jakoby připravený vyrazit. Místo toho Liverpool dorazil.
Špičkoví gólmani i hráči umí být myšlenkou napřed, a především z toho dokážou profitovat. Karius mezi ně nepatří. A zřejmě nikdy patřit nebude, ačkoliv to neznamená, že by měl přijmout dobře míněnou nabídku Giorgia Grasse, prezidenta třetiligového italského klubu FC Rimini, který mu chce dát prostor a klid na psychické zotavení na slunném pobřeží Itálie…
Co bude s nešťastníkem dál? Jisté je, že Liverpool musí koupit (minimálně jednoho) brankáře. Ocitl se v nevýhodné situaci, každý ví, že ho potřebuje a podle toho bude vypadat cena. Párkrát padlo jméno Jana Oblaka z Atlétika Madrid, ovšem s dodatkem brutálně vysoké ceny okolo 100 milionů eur (cca 2,58 miliardy korun). Nejčastěji se mluví o Brazilci Allisonovi, za kterého AS Řím požaduje přes 80 milionů eur. Před pár dny se objevilo i jméno Jaspera Cillessena, barcelonské dvojky.
Situace okolo Lorise Kariuse se teprve vyjasní. Zatím převládá názor, který shrnul Henry Winter z The Times ve svém komentáři: Ukažte Kariusovi respekt. A potom dveře.
Ať už německý gólman nastoupí v příští sezoně kdekoliv, přejme mu hodně síly k překonání kyjevského traumatu. Smutných osudů a tragédií už bylo ve fotbale dost.
Sestřih finále LM: Real Madrid - Liverpool 3:1. Rozhodly minely brankáře Kariuse
Video se připravuje ...
Související články
