Agent Berbr už není nedotknutelný, restart ale bude úkol pro Supermana
KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA LUKÁŠE TOMKA | Na zprávu o trestním stíhání Romana Berbra čekala velká část fotbalové komunity dlouhé roky. Jenomže jak plynuly a moc kontroverzního plzeňského bafuňáře rostla, vystřídala čekání spíše letargie. To, že Berbr fotbal drží pod krkem i díky vycvičené a poslušné armádě rozhodčích a delegátů, se prostě stalo nezměnitelným status quo, proti kterému nemá smysl bojovat. Nyní ale došlo v příběhu k nečekanému zvratu. A najednou tu je díky trestnímu stíhání reálná šance dozvědět se, nakolik v případě 66letého funkcionáře sedí přirovnání k Lordu Voldemortovi českého fotbalu.
Na úvod se sluší připomenout, že Berbr je zatím v celé kauze „jen“ zadržený a obviněný. To tedy ještě samo o sobě neříká nic o tom, jestli je v tomto konkrétním případě také vinný. A presumpce neviny platí i u lidí, jejichž reputace je po desetiletí tak strašná jako ta jeho.
Na druhou stranu už jen to, že je Berbr trestně stíhaný, bude zcela jistě zlomovým momentem celého jeho příběhu. V jakém smyslu? Místopředseda FAČR si totiž ve fotbale vytvořil image zcela nedotknutelného muže. Fikaného a nesmlouvavého šíbra, který je takzvaně nesestřelitelný. „Má policejní krytí na nejvyšších místech, v jeho armádě rozhodčích je spousta policajtů, kteří mu hned všechno donesou,“ neslo se frustrovaným fotbalovým zákulisím.
Berbrovi paradoxně pomáhala i jeho estébácká minulost. Byl to prostě agent, na kterého si nikdy nepřijdou. A minimálně tato aura nedotknutelnosti je už NAVŽDY pryč. Ať už skončí jako obžalovaný či odsouzený, nebo ne, tak jedna věc platí: pátek 16. října 2020 je datum, kdy začal Berbrův pád, a naplnilo se heslo, že žádný strom neroste do nebe.
Otázkou je, proč aura nedotknutelnosti padla až teď, když se tu o Berbrových manipulacích se světem rozhodčích mluví i píše už minimálně patnáct let. Teorie se fotbalovým zákulisím šíří více méně dvě a nemusejí se vzájemně vylučovat.
Ta první mluví o několikaleté práci českých kriminalistů, konkrétně ústecké expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ta stála i za obviněním Miroslava Pelty v dotační kauze v roce 2017. Podle druhé verze má případ i mezinárodní rozměr. A právě kontakt českého fotbalového podsvětí s globální sázkařskou mafií měl být akcelerátorem pro celé vyšetřování.
Zajímavé bude také sledovat, na kolik lidí se nakonec obvinění ještě rozšíří a kdo se vedle Berbra objeví v klíčových rolích. Nejčastěji je zatím skloňováno jméno Romana Rogoze, což rozhodně nikoho znalého poměrů v českém fotbale nemůže překvapit. Zavalitý chlapík má už roky pověst Berbrovy prodloužené ruky právě při úkolování sudích. A mimo jiné je to také blízký přítel současného šéfa komise rozhodčích Jozefa Chovance, což tomuto nerozlučnému kamarádství najednou dává dost zapáchající nádech…
Série dvaceti obvinění je pak ale v první řadě doslova pohromou pro Fotbalovou asociaci České republiky. Ta už nyní stojí u soudu v roli obviněných v procesu údajných manipulací se sportovními dotacemi, což před třemi roky srazilo z čela hnutí Miroslava Peltu. A nyní se potýká se zákonem v kauze potenciálně daleko závažnější i jeho faktický nástupce.
To vše se navíc děje v době, kdy sport drtí přísná anticovidová opatření. V době, kdy musí i fotbal žádat o zásadní pomoc stát i komerční partnery. Jenomže kdo nyní ochotně otevře náruč a spojí své jméno se spolkem, který je zmítaný soudními kauzami a provází ho totální nedůvěra společnosti?
Fotbalu se tak naplno vrací to, před čím roky alibisticky zavíral oči. A pokud by se z trestně stíhaných stali obžalovaní a posléze odsouzení, zodpovědnost za důsledky jejich činů pro český fotbal by nenesli jen oni. Měli by jí i delegáti, kteří opakovaně Romana Berbra a jeho kumpány do fotbalových funkcí volili i přesto, že o jeho mnohokrát popsaném nestandardním zasahování do rozhodcovského cechu velmi dobře věděli.
Z dlouhodobého hlediska pak jsou poslední události pro fotbal nadějí na restart, byť to nebude vůbec jednoduché. Nesmí totiž jít jen o výměnu jednoho člověka, musí to být pokus narušit celou pavučinu nezdravě nastavených vztahů i na úrovních okresních a krajských fotbalových svazů. Musí to být jasná snaha změnit celý systém a vyměnit v něm řadu lidí. A to je úkol zhruba tak pro Supermana.
Pokud by naopak ve zkaženém prostředí Berbra jen nahradil někdo z jeho současných poskoků, bylo by to prakticky z bláta do louže…
