Trenér Martiny Sáblíkové Petr Novák by si na svou svěřenkyni na olympiádě vsadil. A klidně i na zlato. Víra věčně optimisticky naladěného kouče málokdy zklamala a poslední závodní víkend Sáblíkové před olympiádou k nadějím vybízí. Zároveň je jasné, že Sáblíkovou čekají nejtěžší Hry kariéry.
Poprvé v Turíně se jí oči rozšiřovaly z olympijských kruhů všude kolem. Ve Vancouveru byla favoritkou v životní formě, v Soči pak stále sportovkyní v nelehké roli medailové jistoty. Do Pchjončchangu ale Martina Sáblíková odletí na vrchol zpropadené sezony, v níž už ji trápily takové bolesti, že mohla sotva chodit.
Závodní víkend v Erfurtu prokázal, že i v Koreji bude mít šanci. Na patnáctistovce zajela vysoko nad průměr této sezony, na trojce dojela třetí v dobrém čase. Ona sama i trenér Novák nebyli příliš nadšeni. Cílili na vítězství, ale také na o něco pádnější důkaz, že jde všechno správným směrem.
Výsledek z Erfurtu ale pro vrcholnou část Sáblíkové olympijské mise vůbec není špatný. Ukázalo se, že určitě bude v boji o medaile, pokud se její zdravotní stav znovu nezhorší. Erfurt ale zároveň odhalil slabá místa.
Především pomalý start. Na něm bude Sáblíková pracovat v dalších dnech suchého tréninku, který ji čeká až do 1. února, kdy se poprvé sklouzne na olympijském oválu v přímořském Kangnungu. Po podzimích kritických problémech se zády a blokací křížokyčelního kloubu se nedá čekat dramatické zlepšení. Trénink síly a dynamiky ji ale může posunout o několik klíčových detinek.
Druhým erfurtským problémem byl Sáblíkové křečovitý projev na rovinkách, který potíral její hlavní přednost, ladnou a plynulou jízdu, v níž právě na rovinkách dokáže využít rychlost ze zatáček, kde získává drajv díky své technické dokonalosti.
Pak je tu i mentální stránka. Sáblíková nemá čas se uspokojit zjevným pokrokem ve svém letošním bolavém úspěchu. V Koreji to bude ostrá jízda o medaile a je třeba formu o pár procent vyšvihnout nahoru.
Ale není čas ani na paniku. Bude to boj, ale je to dobře rozehrané.