Jak těžko se hledá další soupeř pro Procházku? UFC začíná být Evropě blíž
Čím blíž jste titulu, tím hůř se hledá soupeř. Tak by bylo možné vystihnout situaci, jakou aktuálně řešíme okolo zápasu Jiřího Procházky. Smysl samozřejmě dávají především souboje se zápasníky, co jsou v žebříčku před českým samurajem. Ale tam jsou teď duely jasně dané. Přistoupili jsme proto na střet s Nikitou Krylovem, který je na osmé pozici, uslyšeli jsme ale jasné: Ne.
Nejprve krátká rekapitulace: Poskočili jsme ze sedmého místa na páté, takže je Jiří v top pětce polotěžké váhy UFC. Před nás se posunul Aleksandar Rakic, který vyhrál nad Anthonym Smithem celkem jednoznačně. Dostali jsme nabídku na zápas s Nikitou Krylovem, protože se zranil Volkan Oezdemir, který s ním měl bojovat. Nejprve to nebyl náš plán, protože jsme nechtěli jít s nikým, kdo je za námi. Ale zápasy bojovníků před Jirkou už jsou rozehrané, proto jsme byli nakonec pro. Krylov je osmička, řekli jsme ok, jdeme do toho, ač bychom mohli leda ztratit. Z jeho tábora ale přišla odpověď, že nechtějí. Důvod neznáme. Jestli si našli jiného soupeře, nebo zápas nebude…
Každopádně jsem v komunikaci ohledně toho řekl, že to je všechno špatně, že jsme chtěli zápasit a duel bychom do konce roku opravdu ocenili. Bylo mi sděleno, že to necháme ve vzduchu a uvidíme. Takže uvidíme. Čekáme i na turnaj, který bude na bojovém ostrově 17. října. Třeba zítra, pozítří přijde zpráva, že máme jít do toho, ale momentálně nic nevíme.
Komunikaci s UFC ohledně dojednávání zápasů můžu ale jen pochválit. Řešíme to hlavně s Mickem Maynardem (hlavní matchmaker). Co si přejeme, to mají opravdu vůli splnit. Příkladem byl souboj s Oezdemirem. A když jsme kývli na Krylova, sám Maynard uznal, že je to pro nás méně výhodný matchup, ale jednal o tom. Takže komunikace je bezproblémová. Pokud přijdeme s něčím, co má hlavu a patu, myslím si, že jsou pro, rozhodně nic hned nezavrhnou.
Když v tomto směru porovnám UFC a Rizin, kde byl Jiří předtím, nejsou v tom velké rozdíly. V Rizinu jsme akorát měli větší rozptyl soupeřů, nebyli jsme vázáni žebříčkem, jako teď, a dalo se brát odevšud. V Asii nám nabídli třeba dvě varianty a většinou jsme se na nějaké dohodli. Ale jinak jednání probíhají na podobně přátelsko-pracovní úrovni.
Co se týká Jirkovy cesty za pásem šampiona, spekuluje se často o tom, jestli ho od titulu dělí už jen jedna bitva. Já si to nemyslím. Větší právo na titulový zápas má určitě Rakic. My jsme tam přišli s jedním zápasem, který jsme vyhráli a sledem okolností jsme se dostali na páté místo žebříčku.
Kdyby přišla nabídka na titulák, samozřejmě ji neodmítneme. Ale podle mě bychom se chtěli v UFC ještě víc uvést, možnost titulu si vybojovat a víc zasloužit. Chtěl bych zkrátka, aby to bylo víc podložené výsledky.
Šampionem je nově Jan Błachowicz. Kdyby se na trůnu udržel a Jiří dostal šanci s ním bojovat, asi bych věděl, jak na něj. Bylo by to o delší přípravě a o tom pečlivě se na něj nachystat. Protože zápasem s Dominickem Reyesem dokázal, že se nestal novým králem polotěžké váhy náhodou. Je to opravdu člověk, který si titul zaslouží.
Mimochodem, dříve bylo UFC hlavně o bojovnících z Ameriky a Brazílie, teď se to víc otevírá celému světu. Nejslavnější organizace díky Błachowiczovi, Jirkovi a dalším klukům od nás vidí, že s Evropou je třeba počítat. Neříkám, že jsou tu zástupy Procházků, ale mohla by to být motivace pro začínající bojovníky, protože vidí, že pílí a tréninkem se dá dosáhnout úspěchu v UFC. Zbožšťování, že je to liga, jejíž zápasníci jsou o parník jinde, pomalu začíná padat.
Autor je trenérem bojových sportů a bývalý zápasník Muay Thai. Je zakladatelem a hlavním trenérem v Jetsaam Gymu v Brně. Mezi jeho svěřence patří i Jiří Procházka, bývalý šampion organizace Rizin, v současnosti vycházející hvězda UFC.
