Říhova partyzánština s Gulašem. Zbytečný zásah do týmu
Dvě výhry, výborné výkony, národ v euforii. A bác, trenér Miloš Říha do fungujícího stroje před zápasem s Ruskem sáhnul. Byť zatím nepřímo. A možná z toho finále nic nebude. Byť spíš ano. Nedá se předpokládat, že Milan Gulaš dorazil na Slovensko sklouznout se na pár trénincích, aby zjistil, že nemá drajv, formu, elán a kdovíco ještě. Ne, tohle je hráč, se kterým svéhlavý kouč do zbytku turnaje počítá. A nikoliv do čtvrté lajny na pár střídání v utkání.
Aby bylo jasno, o Gulašových kvalitách nikdo nepochybuje. Víme, kdo to je, co umí. Pokud je Patrik Bartošák nejlepší brankář extraligy a na MS září, proč by nemohl být rozdílovým hráčem nejproduktivnější hráč domácí soutěže? I kdyby to bylo jen díky přesilovkám a souhře s Janem Kovářem.
O tohle nejde. Jenže stejně je to kontroverzní krok. Pochopil bych, kdyby k němu Říha sáhnul v herní a výsledkové nouzi. Pokud by nevěděl kudy kam, co s mužstvem, jak ho zvednout. Nic takového však řešit nemusel. A ani z dnešní porážky s Ruskem není třeba dělat haló. Tvářit se, že je všechno špatně. Není, zdaleka ne.
Tým šlape i bez Gulaše. Jeho příjezd a zatím nečitelná pozice můžou narušit klima. Veřejně každý hráč řekne, jak je super, že Milan dorazil a že určitě pomůže. Ale je to upřímné od všech útočníků, kterým najednou vezme plzeňský kanonýr ice-time?
Navíc se Gulaš ze šampionátu v předstihu omluvil. Po náročné sezoně se necítil, byl unavený. Jistě věděl, proč se vzdává nominace a trenér jeho verdikt respektoval. Až doteď. Přijde mi zbytečné měnit na sílu danou věc.
Tak doufejme, že tato Říhova partyzánština bude v budoucnu označována za geniální trenérský tah.
