Případ Jágr. Když věk není jen číslo. Veterán dál válčí na minovém poli
Co se vlastně stalo v úterý v Edenu? Zas tolik zvláštního se nepřihodilo. Krom toho, že byl na hokejovou ikonu podniknut nebezpečný a zbytečný double výpad, jenž dopadl tak, jak nešetrný zákrok vypadal. Bolesti hlavy, otok na rameni u napadeného, kterého nejspíš čeká pauza. Ano, mohlo být hůř, jak připomíná Jaromír Jágr. Těžko kroutit hlavou, že přehání.
Střelou mimo terč není ani naléhání legendy na výraznější respekt mezi hráči a stejný metr arbitrů. Jsou psaná pravidla, která je v zájmu všech nutné dodržovat. A pak jsou i ta nepsaná, jejichž váha není o nic menší a činí hokej parádní chlapskou hrou. Říznou, ovšem férovou.
Nemyslete si, že Jágr neví, co obnáší přijímání agresivního stylu hry. V NHL býval lovnou zvěří, siláci Pronger, Hatcher a spol. na něj nezřídka podnikali hrůzostrašné nájezdy, jež zaváněly pobytem v kriminálu. Krosčeky do obličeje, sekery, po nichž (nemít chránič) odpadávají ruce. Dominoval v dobách, kdy bylo hokejové násilí tolerováno. Přizpůsobil se, přežil. Paradoxně mu to na zámořském trhu s krví a boulemi přišlo férovější, než teď tady doma.
Zažil i období, kdy NHL začala mýtit záludnosti a před žiletkovou podívanou upřednostnila ochranu zdraví hráčů, potažmo exit od tahanic s právníky doživotně poznamenaných hráčů.
Jenže dnes Jaromír Jágr útočí na padesát let. A je strašně těžké domnívat se, že přibývající věk v případu, jaký se udál v úterý na Slavii, nehraje sebemenší roli. Jedna věc je váha, která pořád píše. Ale druhá věc jsou svaly, tenkrát a teď. Anebo schopnost reakce na hru, zákroky soupeře. V místě, z nějž by kdysi pláchl, dnes s sebou spíš třískne o hrazení. Odlišnou dobu trvání regenerace netřeba zmiňovat.
Veterán dál válčí na minovém poli. S pěti křížky na krku hodlá objíždět extraligové stadiony. Klobouk dolů za nebetyčnou odvahu. Přitom ví, že kdekdo čeká na jeho zaváhání, aby mu to dal náležitě najevo. U hrazení i v diskuzích na internetu.
Hlavně, ať to pán přežije ve zdraví. I duševním.
