Spousta lidí kroutí hlavou. Plašil ale do reprezentace teď patří
Takhle to za minulé reprezentační éry bývalo – za všechno může trenér Michal Bílek, a co nepokazil z lavičky on, dodělal na hřišti Jaroslav Plašil. Trochu zjednodušené tvrzení, ale ne až tak moc. Zatímco u trenéra bych dost často souhlasil, záložník mnohdy schytával vinu neoprávněně.
Teď se po pauze vrací do národního týmu a dá se čekat, že spousta fanoušků bude kroutit hlavou. Jeho povolání je ovšem na místě.
Skoro se nabízí otázka – kdo jiný než on by měl patřit do prvního výběru země?
Proč? Je to jednoduché. Plašil, pokud je zdravý, patří do základu Bordeaux, druhého týmu francouzské ligy, a trenér ho označuje za důležitého hráče svého týmu.
Při pozici Rosického a Čecha, kteří ve svých klubech nehrají, platí, že žádný jiný český fotbalista v současnosti na takové postavení nedosahuje. Vladimír Darida s Pavlem Krmašem nastupují ve Freiburgu, který bojuje o záchranu. Snad jen David Rozehnal v Lille (zatím překvapivě třetí) snese s Plašilem srovnání.
Plašil není hráčem na kraj zálohy, k tomu mu schází vyšší rychlost. Ale jako jeden ze dvou defenzivních štítů vedle Daridy je dobrou volbou. Podle mého lepší než sparťan Lukáš Vácha.
