Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další
Roman Berbr ve svém první veřejném vystoupení u soudu vysvětloval, bod po bodu, proč se obžaloba mýlí. Na závěry ohledně viny je zatraceně brzy a ani nepřísluší médiím. Přesto dovolte pohled právního laika, jak vypadalo úterý u plzeňského soudu.
Berbr poskládal svou verzi celého příběhu. Jistě ji spolu se svými obhájci pečlivě připravoval a upřímně – byla připravena šikovně.
Bývalý místopředseda se ve věci ovlivnění zápasů mocně opřel o svou tehdejší funkci, trval na tom, že na všechno měl právo a že věty v odposleších znamenají něco jiného, než jak na první pohled mohou znít.
Spousta lidí, znalce prostředí vůbec nevyjímaje, se pousměje a pomyslí si svoje. Vždyť kolikrát před svým zatčením prohlásil, že ho rozhodčí už nezajímají…
Jenže úkolem soudu je prokázat vinu nezpochybnitelně. Podaří se to? Uvidíme. Žalobce Jan Scholle prohlásil, že obžalovaný může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch.
Což je důležité. Vyjma obžaloby jsme totiž zatím slyšeli jenom Berbrovu verzi. Nyní velkou roli sehrají další výpovědi. Jiných obžalovaných, včetně těch, kteří přiznali vinu. A svědků, kteří mohou podat opačný pohled na kauzu než ten, který představil Roman Berbr.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Závěrečná slova Romana Berbra:
„Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm... Je na každém, jak to navnímal. Že se ta přehratá kazeta hodila policii, o tom žádná. Poté, co jsem dnes osobně slyšel od Grímma, nemohu přijmout variantu, že má mít v procesu osoba s největší početnou trestností také největší výhodu. Na závěr řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh."
Soudce: Kam otázkami směřujete?
„Abyste navnímal, že fotbal nefunguje černobíle, proto tady takové otázky kladu.“
Pokračuje...
Co říkáte na čtyři naposledy odpískané penalty pro Spartu?
„Vnímám je subjektivně jako sporné situace."
Roman Berbr má na závěr otázky na Grímma. Budou jednoduché, stručné:
Pamatuješ si mě jako rozhodčího? Jaký jsem byl? Výborný, dobrý, špatný?
„Dobrý.“
Dobrá volba, když jsem skončil v lize a šel do komise rozhodčích?
„Pro rozhodčí to byl určitě přínos.“
Na upozornění soudce pak musí přejít do vykání.
Považoval jste se za dobrého rozhodčího?
„Ano."
Proč jste nešel do ligy?
„Neměl jsem takovou povahu, ctižádost, jako někteří jiní kolegové."
Byli v Česku dobří rozhodčí?
„Byli."
Špatní?
„Ano."
Za jakého rozhodčího jsem vás považoval já?
„Za dobrého."
Proč?
„V soutěžích jsem pískal dlouho, o moc déle tam nikdo další takový nebyl."
Nechtěl jste na některé kluby jezdit?
„Ano."
Je správné, když klub nechce rozhodčího, rozhodčí klub?
„Ano."
Vetovaly vás některé kluby?
„Ano."
Důvod?
„Neznám."
Semináře pro rozhodčí, kdo dělal přednášky a videa?
„Roman Berbr."
Kdo měl nejvc zákulisních informací v českém fotbale?
„Roman Berbr."
Výpověď někdejšího sudího Grímma trvá s jednou malou přestávkou už čtyři hodiny, pomalu se blíží ke konci. Roman Berbr se svými obhájci sleduje vše pozorně celou dobu, občas se pousměje, občas nesouhlasně zakroutí hlavou.
