Za moře se valí nová česká vlna. Téměř celá obrana z mistrovství světa má od nové sezony působit za vodou. Vedle Gudase a Kempného, který podepsal další roční smlouvu s Chicagem, se o NHL poperou Šimek, Jeřábek, Rutta, Šulák a kromě nich vyrazí do kempů taky útočníci Hyka, Kämpf a brankář Machovský, kteří už reprezentací taky prošli, možná ještě někdo další. Možná zase někdo začne vykládat o dalším vybrakování české soutěže, protože z dotyčných většina působila právě v ní. Může to však být i začátek českého restartu, který zúročíme až po letech. I když třeba taky ne.
Tenhle obchod znamená přínos pro obě strany. Kluby NHL téměř nic neriskují. Poměrně lacino a bez velkých závazků do budoucna si můžou pořídit pro ně třeba ne až tak známého hráče, který má už něco za sebou a z nějž se může vyklubat třeba zajímavá posila a jednou klidně nepostradatelný člen sestavy. V případě, že to vyjde. Pokud ne, sbohem a šáteček. Může zase jít, zkusí jiného.
Pro hokejisty je to šance, o jaké se jim zdálo. Na poměry NHL si aspoň zprvu vydělají povinné minimum, lepší podmínky dostat ani nemůžou. Ale chtějí to zkusit a neskončit jako ti, co se spokojí. Peníze nejsou prvotní, někteří z nich už si něco vydělali.
Žene je však ctižádost poměřit se s těmi nejlepšími, ukázat, že dokážou být stejně dobří. Pokud to vyjde, na hráčském i finančním žebříčku si můžou výrazně polepšit. Jestli ne, zpáteční letenka do Evropy se dá koupit vždycky. Navíc si ponesou cejch hráčů, kteří nakoukli do nejlepší hokejové soutěže světa.
Zatímco švýcarská komunita ve složení Josi, Weber, Fiala je v týmu finalistů Stanley Cupu z Nashvillu srovnatelná se švédskou a finskou, z Čechů zůstal v cirkusu play off už jen Marek Mazanec. Jako třetí brankář Predators může jen přihlížet, stejně jako na opačné straně Dominik Simon , který by za Penguins naskočil snad jedině tehdy, kdyby je zasáhla epidemie ptačí chřipky.
Když jsem u Švýcarů, kandidátem na letošní jedničku je virtuos Nico Hischier, který vyrůstal v podhůří Alp a stejně tak mohl být lyžařem. Největší českou naději Martina Nečase v předpovědích řadí do druhé desítky.
Češi nejsou v posledních letech pro NHL vůbec moc sexy. Ústup z někdejších pozic vyplývá z poklesu kvality, převážně neslavných výsledků na juniorských šampionátech a zřejmě i toho, že čeští hráči mají jiný genetický fond než třeba Seveřané a vyzrávají později než oni.
To, že Radim Šimek o mládežnické výběry ani nezavadil, s tím může souviset, i když nemusí. Ostatní souputníci jimi prošli, ovšem při draftu si většiny z nich nevšimli.
Draft však už není jedinou vstupní branou, najdou se i další cesty jak se do NHL dá proniknout. Nebo opačně, jak můžou kluby hráče ulovit. A nemusí to být jen nevyzpytatelní teenageři, kvůli nimž v případě nezdaru vyhází všechny skauty i s manažerem.
Český odliv trochu připomíná začátek 90. let, kdy po pádu komunismu začaly proudit za moře zástupy mladíků. Vedle Jágrů, Reichlů a Ručinských přepluli na tehdejší vlně i Benýškové, Vykoukalové a Svejkovští, jen se jim v NHL tolik nepoštěstilo. I jejich zkušenosti se zúročily, v té době vyrostla další zlatá generace.
Tentokrát se nekoná žádné tsunami, spíš jde o jakýsi závan. Ale pohnutky jsou podobné jako tenkrát. Tihle hráči by si dneska mohli celkem pohodlně vydělávat v KHL. Ale touží se prosadit mezi nejlepšími, předvést, že na NHL mají. Podívejte se, kam se z pozdní pozice v draftu a přes farmu vypracoval Radko Gudas . Třeba se z toho všeho jednou zase něco velkého urodí.
Související články
