BLOG PAVLA BÁRTY | Je takový trest dost, nebo málo? Pokuta dva miliony, kontumace zápasu, ale v praxi jen úprava skóre, neboť prohrál tým, jehož hráči se provinili. Testovací vzorky byly trojici z Hradce Králové odebrány po tomto utkání. Výsledky vyšly ve známost až v květnu, měsíc po skončení soutěže.
„Bylo to drama, celou minulou sezonu jsem si moc neužil,“ přiznal v první reakci generální manažer Mountfieldu Aleš Kmoníček. Nad výší pokuty se podivil, ale klub se neodvolal. V klubu můžou být ještě rádi. Okolo Hradce v malé zahrádce mohly vyrůst pichlavější růže. Odebrání stříbrných medailí, ztráta bodů jako před čtrnácti lety Plzni, Mladé Boleslavi a Kladnu v registrační kauze.
Tehdy se případ řešil rychle a rázně. Pohnutkou však nebyla jen snaha ukázat, že taky u nás umíme postupovat důsledně. Byla za tím i uražená ješitnost mocných a pomsta.
Vítkovice vloni prohrály semifinále s Mountfieldem až v prodloužení sedmého duelu. Nastupovali proti nim i hráči později usvědčení z dopingu. Z vyjádření ostravského celku však čiší nejvíc zjitřené emoce. Případ se uzavřel po roce a půl. Extraliga by těžko dokázala šetření uspíšit. Ocitla se v kleštích kompetencí a procedur jiných institucí, jež nemohla ovlivnit. Zdlouhavého procesu vyhodnocování testů, nekonečných sérií prověřování, interpretací, verdiktů a odvolání. S tímhle má pro příště cenu něco dělat. Měnit výsledky s velkým odstupem postrádá smysl.
Lance Armstrong vyhrál sedmkrát po sobě Tour de France. Kvůli dopingu o triumfy zpětně přišel. Už se ani neví, kdo jiný měl tehdy vlastně vyhrát, bralo jich víc. Usaina Bolta připravil o jedno olympijské zlato ve štafetě pozitivní nález jiného jamajského běžce. Klub zodpovídá za své hráče. Ale odstřelit v kolektivním sportu kvůli třem případům celý tým? To tady nebylo.