Vzkaz z Bazalů: Rodiče a děti, na fotbal už tady nechoďte!
Chceme rodiny s dětmi na stadionech! Kolikrát už tohle vedení českého fotbalu i nejvyšší představitelé jednotlivých klubů zvolali. Jsou to hezká slova, ale, bohužel, jen slova. Kdyby se děly skutečné činy, nikdy by nemohlo dojít ke zvěrstvu, které udělalo z ligového šlágru na Baníku Ostrava otřesný zážitek hlavně právě pro rodiče a jejich ratolesti.
Televizní kamery několikrát na tribunách celé republice zprostředkovaly vystrašené dětské tváře. Vidět byli tátové a mámy, jak chrání svoje potomky. Bodejť by ne, když kolem nich létaly sedačky, světlice, dělbuchy. Jako by si zaplatili lístky do války a ne na fotbal.
Jak je to možné? Jednoduše.
Nikdo nejde nekompromisně proti těmhle škůdcům fotbalu. Kdyby ano, už dávno by byli ze stadionů vytěsněni. Není těžké je pomocí kamerových systémů, policie, pořadatelů a bezpečnostních agentur identifikovat. A napařit jim doživotní zákazy vstupu na fotbal. Jde pořád jen o hrstku chuligánů. Tedy o absolutní menšinu. Ta přece ve standardní demokratické společnosti nemůže terorizovat většinu.
Český fotbal už měl na tuhle očistu dostatek času, ovšem vždycky udělá jen krátké bu, bu, bu, když něco praskne, jako v sobotu v Ostravě, ale pak to zase zahraje do autu.
A tak se pořád dokola opakuje stejný příběh. Zápas se předem určí jako rizikový. Pak na něj vyrazí pár násilníků, které fotbal ani nezajímá. Cestou rozmlátí vagony, ale jedou vesele dál. Další škodu způsobí ve městě cestou na stadion, ale jdou vesele dál. Nakonec se před nimi slavnostně otevřou brány na stadion a oni můžou za odměnu zničit sedačky a ohrožovat rodiny.
Jeden trenér pak řekne, že to byla skvělá kulisa. Druhý trenér přidá, že to šlo mimo něj a že pauzu kvůli násilí v hledišti využil k oživení taktických pokynů. Hráči by šli klidně poděkovat vandalům za podporu.
A takhle to půjde i po hrůzostrašné sobotě na Bazalech, bohužel, dál.
Kdyby totiž začalo českému fotbalu opravdu jít o rodinného diváka, utkání Ostrava-Sparta by po poločase předčasně skončilo. Z rozkazu vedení českého fotbalu a samotných klubů. Na to by navázala důkladná identifikace všech viníků a jejich spravedlivé a tvrdé potrestání. Včetně náhrad škod.
Zatím nezbývá českým tátům a maminkám nic jiného, než vzít děti na fotbal do Mnichova.
