Na Chorvaty musí Češi podle italského receptu. Ne podle Pešánova
Jak na Chorvaty, ale i pak na Anglii? Recept poskytli Italové. Naopak odstrašujícím návodem budiž počínání českých hokejistů v čele s trenérem Filipem Pešánem na nedávném mistrovství světa.
Začněme pozitivním vzorem.
Roberto Mancini se ujal italského národního týmu v květnu 2018, 182 dní po totálním fiasku v play-off o postup na MS v Rusku. Tehdy Italy zostudili Švédové, kteří po výhře 1:0 a remíze 0:0 rozhodli o tom, že squadra azzura scházela na světovém šampionátu prvně od roku 1958. Spustil totální reformu.
„Od jeho příchodu se všechno změnilo. Mancini je výjimečný v řízení týmu a v komunikaci. Přesvědčil nás, že můžeme být ještě silnější, než si myslíme,“ pravil mazák Leonardo Bonucci poté, co se Italové kvalifikovali na EURO s impozantní bilancí 10 zápasů, 10 vítězství.
Základní motto Manciniho zemětřesení? Místo catenaccia aktivní obrana s okamžitým presinkem, vertikální hra, dynamika, variabilita.
Nový šéf začal konat ihned. Poukázkou do nominace přestala být zvučnost jména či klubu, ale předpoklady dobře zapadnout do systému hry. Na reprezentačních srazech se to rázem hemžilo novými tvářemi. Od Manciniho startu do dneška jich bylo 35. Mnohé předtím fanoušci za hranicemi ani neznali. Nebo jste tušili, že existuje v Sassuolu famózní tandem Berardi-Locatelli?
Jenže Mancini moc dobře věděl, kdo zapadá mentálními, fyzickými i dovednostními parametry do mozaiky jeho herního plánu a kdo ne. A tím se řídil. Bez ohledu na věk. A tak došlo k rapidnímu omlazení. Zatímco v ostudě se Švédskem přesáhl věkový průměr mužstva třicet let, současný kádr je o necelých 5 let mladší. To se pozitivně promítlo do rychlosti, dravosti, hladovosti.
Výsledek téhle revoluce je inspirativní pro celý svět. Čechy chystající se na Chorvaty nevyjímaje. Pokud Souček a spol. chtějí mít po dvou zápasech také šest bodů a tím pádem vstupenku do osmifinále, musí ctít tyto italské principy.
Kompaktnost
Italům se nestane, že by mezi jednotlivými řadami zívaly díry jako po granátu. Pohybují se synchronizovaně, jako by všichni hráči byli propojení lanem. V obraně i v útoku. Neděje se to náhodou, nýbrž podle přesného scénáře, který do jednoho ovládají. Pak mohou spustit účinný presink v jakémkoli prostoru hřiště. O rozehrávce platí totéž. I ta se děje se podle předem načrtnuté mapy. Poté může být hraná často naslepo, třeba v podobě přihrávky od krajních hráčů prvním dotekem nahoru do prostoru, kde už je přichystaný další spoluhráč.
Chytrost
Italové nejsou naivní. Poznají, kdy použít vysoký presink a kdy by si s ním naopak mohli naběhnout na gól ve vlastní síti. Žádný Ital se nenechá snadno obejít. Nehrozí, že by lehce zbaštil soupeři první kličku. Vykrokuje ho a navede tam, kam potřebuje. Čelůstka, Kalas a jejich parťáci by se měli po nich opičit. Tentokrát se setkají s kreativnějšími překážkami, než byli fyzicky nadupaní, leč čitelní Skotové.
Intenzita
Italové naběhali v utkání se Švýcary 112,4 km, soupeř 106 km. Tedy o téměř 6,5 kilometrů více než protivník. Ale hlavně je důležité, v jakém tempu to učinili. Notnou porci času strávili ve sprintu. Locatteli byl ústředním sprinterem. Přitom šlo o druhý zápas italského celku během pěti dnů. Ani Češi nejsou líní. V duelu se Skoty nastřádali 116,9 kilometrů. Teď jde o to, aby to u všech bylo Locatelliho intenzitě.
Ještě stručně co si nevzít od českých hokejistů a jejich hlavního kouče.
Filip Pešán pohrdl Manciniho sázkou na výběr hráčů podle toho, aby zapadali do zamýšleného herního systému. Pak celý šampionát řešil rébus, jak některé jednotlivce, které však sám povolal, dostat do jeho schématu. Jednalo se samozřejmě o neřešitelný hlavolam, což záhy tvrdě poznali on, hráči a fanoušci.
Nebylo by také dobré, kdyby Šilhavého parta propadla po vítězném vstupu do turnaje dojmu, že medaile jsou na dosah. Hra proti Skotsku neměla zdaleka medailové kontury. Výhry bylo dosaženou zásluhou geniálních akcí či zákroků jednotlivců, ne bezchybným týmovým výkonem a la Itálie, z něhož vykvetly hvězdy.
Hokejoví kolegové se neadekvátně namlsali optimismem čtyřgólovým triumfem nad Rusy před mistrovstvím a pak žasli, jak se spletli.
Věřme, že fotbaloví reprezentanti nebudou opakovat stejnou chybu. Aby si i oni mohli přečíst po Chorvatsku o sobě to, co napsal uznávaný trenér Claudio Ranieri ve sloupku v deníku Gazzetta dello Sport: „Tento italský tým je dokonalý a Locatelli je jeho klenotem! Dobré držení míče, presink, náběhy, 6 vstřelených branek a žádná obdržená - Mancini vybudoval mimořádný orchestr!"
Zprávy ze dne 18. června 2021
„Postup úplně v kapse ještě není. Počkejme, jak se vyvinou další skupiny. V tuto chvíli je jisté, že nesmíme prohrát o hodně branek s Anglií. Když ten zápas ustojíme, měli bychom postoupit.“
Česko - Chorvatsko 1:1
Utkání je u konce. Na proměněnou penaltu Schicka soupeř odpověděl krátce po pauze trefou Perišiče. Obě reprezentace tak berou bod. Utkání v iSport Studiu rozeberou expert Ladislav Vízek, redaktor Sportu Radek Špryňar a moderátor Martin Vait.
V závěru přišla možnost Chorvatů. Petkovičovu střelu ale srazil mimo branku Kalas.
Zahraje si také Antonín Barák. Na hřišti střídá kapitána Vladimíra Daridu.
Adam Hložek se dostal k zakončení. Jeho pokus ale skončil vysoko nad brankou.
Další změny v české sestavě. Utkání skončilo pro Jankta a Schicka. Na hřišti jsou čerství Petr Ševčík a Michael Krmenčík.
Velkou šanci měl Vlašič. Míč ale nasměroval mimo tři tyče.
Trenér Jaroslav Šihlavý stáhl ze hřiště Lukáše Masopusta a Tomáše Holeše. Do hry vstoupili Adam Hložek a Alex Král.
I to se občas stane.
Střela Tomáše Součka zpoza vápna prolétla jen těsně kolem pravé tyče chorvatské branky.
