Na Chorvaty musí Češi podle italského receptu. Ne podle Pešánova
Jak na Chorvaty, ale i pak na Anglii? Recept poskytli Italové. Naopak odstrašujícím návodem budiž počínání českých hokejistů v čele s trenérem Filipem Pešánem na nedávném mistrovství světa.
Začněme pozitivním vzorem.
Roberto Mancini se ujal italského národního týmu v květnu 2018, 182 dní po totálním fiasku v play-off o postup na MS v Rusku. Tehdy Italy zostudili Švédové, kteří po výhře 1:0 a remíze 0:0 rozhodli o tom, že squadra azzura scházela na světovém šampionátu prvně od roku 1958. Spustil totální reformu.
„Od jeho příchodu se všechno změnilo. Mancini je výjimečný v řízení týmu a v komunikaci. Přesvědčil nás, že můžeme být ještě silnější, než si myslíme,“ pravil mazák Leonardo Bonucci poté, co se Italové kvalifikovali na EURO s impozantní bilancí 10 zápasů, 10 vítězství.
Základní motto Manciniho zemětřesení? Místo catenaccia aktivní obrana s okamžitým presinkem, vertikální hra, dynamika, variabilita.
Nový šéf začal konat ihned. Poukázkou do nominace přestala být zvučnost jména či klubu, ale předpoklady dobře zapadnout do systému hry. Na reprezentačních srazech se to rázem hemžilo novými tvářemi. Od Manciniho startu do dneška jich bylo 35. Mnohé předtím fanoušci za hranicemi ani neznali. Nebo jste tušili, že existuje v Sassuolu famózní tandem Berardi-Locatelli?
Jenže Mancini moc dobře věděl, kdo zapadá mentálními, fyzickými i dovednostními parametry do mozaiky jeho herního plánu a kdo ne. A tím se řídil. Bez ohledu na věk. A tak došlo k rapidnímu omlazení. Zatímco v ostudě se Švédskem přesáhl věkový průměr mužstva třicet let, současný kádr je o necelých 5 let mladší. To se pozitivně promítlo do rychlosti, dravosti, hladovosti.
Výsledek téhle revoluce je inspirativní pro celý svět. Čechy chystající se na Chorvaty nevyjímaje. Pokud Souček a spol. chtějí mít po dvou zápasech také šest bodů a tím pádem vstupenku do osmifinále, musí ctít tyto italské principy.
Kompaktnost
Italům se nestane, že by mezi jednotlivými řadami zívaly díry jako po granátu. Pohybují se synchronizovaně, jako by všichni hráči byli propojení lanem. V obraně i v útoku. Neděje se to náhodou, nýbrž podle přesného scénáře, který do jednoho ovládají. Pak mohou spustit účinný presink v jakémkoli prostoru hřiště. O rozehrávce platí totéž. I ta se děje se podle předem načrtnuté mapy. Poté může být hraná často naslepo, třeba v podobě přihrávky od krajních hráčů prvním dotekem nahoru do prostoru, kde už je přichystaný další spoluhráč.
Chytrost
Italové nejsou naivní. Poznají, kdy použít vysoký presink a kdy by si s ním naopak mohli naběhnout na gól ve vlastní síti. Žádný Ital se nenechá snadno obejít. Nehrozí, že by lehce zbaštil soupeři první kličku. Vykrokuje ho a navede tam, kam potřebuje. Čelůstka, Kalas a jejich parťáci by se měli po nich opičit. Tentokrát se setkají s kreativnějšími překážkami, než byli fyzicky nadupaní, leč čitelní Skotové.
Intenzita
Italové naběhali v utkání se Švýcary 112,4 km, soupeř 106 km. Tedy o téměř 6,5 kilometrů více než protivník. Ale hlavně je důležité, v jakém tempu to učinili. Notnou porci času strávili ve sprintu. Locatteli byl ústředním sprinterem. Přitom šlo o druhý zápas italského celku během pěti dnů. Ani Češi nejsou líní. V duelu se Skoty nastřádali 116,9 kilometrů. Teď jde o to, aby to u všech bylo Locatelliho intenzitě.
Ještě stručně co si nevzít od českých hokejistů a jejich hlavního kouče.
Filip Pešán pohrdl Manciniho sázkou na výběr hráčů podle toho, aby zapadali do zamýšleného herního systému. Pak celý šampionát řešil rébus, jak některé jednotlivce, které však sám povolal, dostat do jeho schématu. Jednalo se samozřejmě o neřešitelný hlavolam, což záhy tvrdě poznali on, hráči a fanoušci.
Nebylo by také dobré, kdyby Šilhavého parta propadla po vítězném vstupu do turnaje dojmu, že medaile jsou na dosah. Hra proti Skotsku neměla zdaleka medailové kontury. Výhry bylo dosaženou zásluhou geniálních akcí či zákroků jednotlivců, ne bezchybným týmovým výkonem a la Itálie, z něhož vykvetly hvězdy.
Hokejoví kolegové se neadekvátně namlsali optimismem čtyřgólovým triumfem nad Rusy před mistrovstvím a pak žasli, jak se spletli.
Věřme, že fotbaloví reprezentanti nebudou opakovat stejnou chybu. Aby si i oni mohli přečíst po Chorvatsku o sobě to, co napsal uznávaný trenér Claudio Ranieri ve sloupku v deníku Gazzetta dello Sport: „Tento italský tým je dokonalý a Locatelli je jeho klenotem! Dobré držení míče, presink, náběhy, 6 vstřelených branek a žádná obdržená - Mancini vybudoval mimořádný orchestr!"
Zprávy ze dne 18. června 2021
Česko - Chorvatsko 1:1
Po rychlé rozehrávce se po levé straně prohnal Perišič a jeho obstřel skončil v české síti.
Právě začíná druhý poločas. Chorvaté udělali dvě změny v sestavě. Na trávníku už nebudou Rebič a Brekalo. Do zápasu naopak vstupují Petkovič a Ivanušec.
Hrozba do druhé půle?
„Vidím takovou, že možná Chorvati ani nepřijdou (smích). Jestli ale přijdou se stejným „elánem“ tak to pro nás budou asi snadné tři body. Musejí něco udělat, třeba pohádat se v kabině. Známe Chorvaty, tam musí být oheň.“
„Je dobře, že hraje Holeš. Před stopery to čistí a je to tam takové jisté. Jeho postavení je správnou volbou.“
„Představte si, že i stopeři, o které se trochu bojíme, hrají dobře. Dovolili si i kličku. Vypadá to, že jsem se seknul. Musím se podívat na ten článek, jestli jsem neřekl, že uděláme všechny body. (narážka na prohlášení, že na EURO Češi nebudou bodovat)“
„Chorvaté mě zklamali. Že ale takto odfláknou poločas? Působí studeně, nevěří si, chemie tam neexistuje. Do ničeho jsme je nepustili. Nejsou aktivní. Dělá to na mě dojem, že na to nemají. Jsem zvědavý na druhý poločas, ale myslím, že to nemohou zvednout. Naši jsou kurážní. Chorvaté jsou pro mě velkým zklamáním. Chybí tam emoce. Je to za mě malér.“
Ke hře českého týmu v první půli:
„Před zápasem jsem říkal, že budeme hrát hodně bez balonu a ono je to téměř naopak. Asi nikdo nečekal, že budeme hru takto kontrolovat. Kromě šance Rebiče po gólu, jsme to zatím zvládali velmi dobře.“
„Nemohlo existovat nic jiného, než pokutový kop. Naprosto správné rozhodnutí.“
Gary Lineker: „Je povzbudivé vidět, že VAR je směšný všude na světě, protože tohle nikdy nebyla penalta.“
„Měl jsem Garyho rád jako hráče, ještě víc ho mám rád jako experta, ale tady s ním nesouhlasím. Byl tam úder loktem do obličeje, navíc krvavé zranění. VAR se tady za mě zachoval správně. Vůbec bych o tom nepochyboval.“
