KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Davidové dávali, teď vzali. Krejčí s Patrňákem patřili mezi poklady české sestavy, ale právě jejich chyby Česku vzaly naději se poprat s Kanadou o finále. Stane se, že vám někde přeskočí puk hokejku, netrefíte nahrávku. Jenže rozhodčí je poslali ven za nedisciplinovanost mimo hru. Byly to dva tresty, které poslaly soupeře do laufu.
Ukázalo se, jak extrémně národní tým ve Finsku na svých Davidech visí. V pořádku když září a válí, je to automatika. Zápas nějak rozhodnou, přijdou na způsob. A když nemají den? Ticho. Tma. Národní tým se vlastně ke svému „Jalo hokeji“ nedostal, protože v početních nevýhodách dokonale vynikly kanadské dovednosti a nikdo jiný nezvládl vzít roli Krejčího s Pastrňákem (a Červenkou) na sebe. Soupeř má sice ještě tak 60 lepších hráčů za mořem, přesto byl dominantní. Rychlý, přesný, tvrdý. Přitom to měl být den, kdy jednou z deseti případů Česko může silného soka potrápit. Nestalo se a všechno začalo u nedisciplinovanosti hvězd.
Na druhou stranu, David Pastrňák se zachoval jako opravdový lídr. Často se stávalo, že po tak blbém zápase hlavní hvězda zaleze do kabiny a nemluví. On přišel říct, že se mu utkání nepovedlo. Někdy se to prostě stane, nenaprogramujete se. Dubois faul přihrál, ale on se měl ovládnout. Jestli něco bolí, tak mluvit veřejně o tom, že vám konkrétně se něco nepovedlo.
David Pastrňák je jedním z nejlepších útočníků na světě, v klidu svoji situaci rozebral, vzal nepodařený zápas i na sebe. Štval ho metr rozhodčích, nejradši by Duboise vyplísnil, že je herečka. To je všechno pravda. Jen on mu dal příčinu, aby se skácela k ledu. Dobře to věděl, neříkal „my“, tady volil „já“. Tohle se cení a ukázal, jaký je formát. Hokejová hvězda, ale mimo to i stále obyčejný chlap, který rozlišuje, co je správné a co není.
Vsadím se, že o to větší motivaci bude mít zlomit zápas o třetí místo pro české barvy. Udělal chybu, postavil se k ní, vyřešeno. Teď je tady nový den. Bronz by se v české skříni taky docela blýskal.