Zasloužený postup Plzně. Ambice Západočechů by však měly být vyšší
Po dlouhých čtyřech letech si Viktoria Plzeň zahraje v jarní části evropských pohárů. To je jednoznačně pozitivní zpráva. Je třeba přispěchat s gratulací. Smeknout před hráči, smeknout před trenérem Pavlem Vrbou. Podzim je jednou velkou západočeskou jízdou. V lize kraluje bez ztráty jediného bodu. Je nezastavitelná. A nyní má v šuplíku pečlivě uloženou jízdenku do jarní části Evropské ligy.
Postup ze základní skupiny si Západočeši jednoznačně zasloužili. Doma zničili všechny své soupeře. To jim k druhému místu bohatě stačilo. Když ve Štruncových sadech spustí Kopic a spol. brutální ofenzivní marš, soupeř se nestačí divit. Hlavu si může ukroutit. V pekle se do zlatova opékali všichni tři rivalové – Beer Sheva, Lugano a nakonec i Bukurešť.
Je třeba podepsat slova Pavla Vrby, že fotbal hráče baví, že střílí spoustu gólů a do ofenzivy se zapojuje drtivá většina z deseti hráčů v poli. Takový styl se líbí, je účinný.
S čím však s Vrbou nelze souhlasit, natož jeho slova podepsat, že postup je nadstavbou. Není tomu tak. Je totiž splněnou povinností. Případné selhání v základní skupině by bylo zklamání.
Proč?
Grupa s izraelskou Beer Ševou a Luganem nepatřila mezi nejsilnější. Byla spíš průměrná. Jedinou kvalitu srovnatelnou s Viktorií v ní měla Bukurešť. Plzeň se netají tím, že chce zpátky do Ligy mistrů. To je její hlavní cíl, kterého by měla dosáhnout už za půl roku. Nablýskaná milionářská soutěž je ještě o několik úrovní výš, než její chudší sestra. Z tohoto pohledu nemohla mít Plzeň jinou ambici, než průchod.
Dobře, že ho včera oslavila. Ale její schopnosti jsou takové, že by měla hledět výš a nebát se to přiznat.
