Ministr sportu, oběť vlastní povahy. Pelta propadl falešnému pocitu
Ještě nakrásně může Miroslav Pelta vyváznout a na bránu věznice ukázat dlouhý nos. Čtvrteční rozsudek je nepravomocný (což je nutné zdůrazňovat a připomínat) a odvolací vrchní soud může i napodruhé verdikt Lenky Cihlářové smést ze stolu, byť tentokrát bude zřejmě složitěji hledat opodstatnění ke stejnému kroku jako v září minulého roku.
Každopádně platí, že pro Peltu čtvrteční den dopadl zle nedobře. Soudkyně si evidentně stojí za svým, neuhnula ani o kousek, doplnění dokazování v jejích očích jen potvrdilo vinu bývalého šéfa fotbalu v Česku.
Při čtení rozsudku používala termíny „ovlivňovali“, „upravovali“ „účelově stanovovali“, a to vše mimo zákonné mantinely. Nechci hodnotit, zda je šest let natvrdo odpovídajícím, či příliš vysokým trestem, jisté je však jedno: Pelta hrubě neodhadl, co si může na nefotbalovém hřišti dovolit. Propadl falešnému pocitu, že prakticky cokoliv.
„Připadal jsem si jako ministr sportu,“ onehdy říkal u soudu. To sedí. A sedí to i k Peltově povaze bažící po vlivu a po extrémní potřebě dávat ostatním zřetelně najevo, že svede prakticky cokoliv. Společně s Miroslavem Janstou a Jiřím Kejvalem patřil mezi svatou funkcionářskou trojici v tuzemsku. Jenže boss svoji chtivost neukočíroval. Pustil se do věcí, které mu zlomily vaz.
Zprávy ze dne 30. března 2023
Bříza, o němž se v prostředí mluví jako o slušném chlapovi a odborníkovi, dál pokračuje. „Výsledky vyšetřování potvrdily, že nikdo z komise nebyl ovlivňován. Kdo tedy ovlivnil členy komise, aniž by to dle vlastní výpovědi vůbec věděli? Pokud státní zástupce nedoloží opak, budu se na něj zlobit.“ Břízovi je žalobcem navrhnutý trest šesti let odnětí svobody a dvoumilionová pokuta.
Zdeněk Bříza už půl hodiny čte z připravovaného projevu. Je velmi detailní, zaměřuje se na údajné nepravdy v obžalobě a v závěrečné řeči státního zástupce Trčky. Zřejmě i Miroslav Pelta, který přijde na řadu následně, má projev „na papíru“, což je překvapivé, jelikož dosud vždy hovořil spatra. I to dokumentuje, že jde do tuhého.
Obžaloba dává za vinu, že Bříza, Pelta a Kratochvílová v rozporu s pravidly dali fotbalu o 19 milionů navíc. Břízův komentář. „Naše únorová komise napravila nezpochybnitelnou písařskou chybu. Ale nová komise, takzvaná spravedlivá, nejprve navýšila alokaci, načež fotbal pokrátila o deset procent a hokej navrch navýšila téměř o sto procent. Jen si představte, že by něco takového udělala komise z února.“ A ještě dodává: „I s nižší celkovou alokací dala nová komise fotbalu o dvacet milionů víc než ta naše.“
Velmi ostrý byl dnes směrem k obžalobě v soudní síni Petr Slepička, právní zástupce obžalovaného Jana Boháče, generálního sekretáře ČUS. „Obžaloba působí ve stylu, jak pejsek a kočička pekli dort. Před novináři se státní zástupce snažil bulvárně pošpinit mého klienta Boháče, pana Janstu a další, když je osočil, že ovlivnili investiční dotace. Přitom dotacím vůbec nerozumí... Abych srovnal během své závěrečné řeči skóre, musím říct, že mám pochybnosti o jeho chápání trestního zákoníku,“ útočil Slepička na ve čtvrtek nepřítomného Ondřeje Trčku.
Následně se snažil zpochybnit jeho roli v jiných trestních kauzách. „Utrpěl debakly, na rok zavřel občana Velké Británie…, nadechoval se.
V tu chvíli do Slepičkova zvonivého projevu vstoupila soudkyně Lenka Cihlářová. „Nechovejte se stejně,“ vytkla Boháčovu obhájci.
Povedlo se jí to jen na chvilku. Slepička měl svou hlavu. Snažil se vysvětlit, že Trčka považuje jednu z tabulek na výpočet dotací za správnou, byť její autorka Jaroslava Krumphanzlová už dříve u soudu uvedla, že tabulku „nastřelila zkusmo, aby to nějak vyšlo.“
„Státní zástupce se střelil do obou nohou. Od tabulky, o které i tříleté dítě ví, že není správná, odvíjí škodu. Proto se ptám, jak státní orgán mající dodržovat principy spravedlnosti, považuje jednu tabulku za správnou, když je evidentně špatná. Státní zástupce si selektivně vybírá důkazy, jde o přímo neuvěřitelnou aroganci státní moci.“
V dalších minutách se pustil do ministryně Valachové, vrátil se k jejímu poslednímu svědeckému vystoupení u soudu. „To je na psychologické a psychiatrické vyšetření,“ hřímal Slepička.
A na závěr směrem k Trčkovi dodal. „Polovina závěrečné řeči státního zástupce jsou věci vytržené, z kontextu a lži. Lže, jako když tiskne. Jak má potom apelovat ze své pozice na někoho, aby se choval správně, když sám lže,“ tázal se.
Státní zastupitelství se podle Zdeňka Břízy nechalo napálit. Soudce povolující odposlechy byl podle něj záměrně uveden v omyl.
Bříza: „Státní zástupce se zcela zpronevěřil zásadám práva. Účelově vybírá konstrukce založené na neznalosti dotačního procesu.“
Zdeněk Bříza ke státnímu zástupci: „Myslel jsem, že pan státní zástupce nemůže říkat nepravdivé údaje. Ale jeho materiály se hemží nepravdami, konstrukcemi a pohádkami.“
„V průběhu procesu se svědci obžaloby stávali svědky obhajoby.“
Simona Kratochvílová skončila. Nastupuje Zdeněk Bříza, bývalý ředitel odboru sportu. Jemu státní zástupce navrhuje šest let. „Dovolte mně přednést závěrečnou řeč s podtitulem Všechno je jinak," začal Bříza.
„Cítím se nevinná. Věřím, že se mi to podařilo doložit. Nechci vzbudit lítost. Mou hnací silou je prokázat, že nic z toho, co státní zástupce nefabuloval, se nestalo.“
Kratochvílová o debatách s Peltou: „Lichotilo mi, že mluvím s panem předsedou fotbalové asociace. Často jsem říkala nadnesené věci, které nebyly pravda, a bylo to prokázáno.“
„Chtěla jsem zapůsobit, zveličovala jsem,“ říká Kratochvílová. Ale bylo podle ní prokázáno, že nic neovlivňovala, nic nepřepisovala, nic nemanipulovala.
Kratochvílová s ministryní Valachovou sdílely několik měsíců vládní byt. Mluvilo se o jejich velmi blízkém vztahu, což obě před soudem popřely s vysvětlením, že byly kamarádky. Když se však tehdy na konci roku 2016 bulvární média začala zajímat o jejich vztah, Valachová své náměstkyni sdělila, že se musí vystěhovat. „Šlo o jednu esemesku,“ říkala už dříve Kratochvílová.
Následně se přestěhovala do bytu na Senovážném náměstí, který si pronajala od Miroslava Pelty. Právě „platba nájmu" je jednou z velmi diskutovaným témat celé kauzy. Obžaloba v tom spatřuje zřejmý úplatek.
Kratochvílová pokračuje. „Závěrečná řeč pana státního zástupce vůbec nereflektuje dokazování, to, co se událo. Svou obžalobu postavil na několika svědcích a odposleších,“ říká s tím, že tyto neprokazují trestný čin.
Kratochvílová se dále vymezuje proti exministryni Valachové. „Jestliže pan státní zástupce považuje za trestné, co jsme dělali my, pak devítihodinová svědecká výpověď paní Valachové nebyla svědectvím, ale její vlastní obhajobou.“
Kratochvílová dále k Valachové: „Celou její výpovědí se táhlo, že mě neznala a že ani neví, jak jsem se dostala na ministerstvo. Korunu tomu dala tím, že tvrdila, že jsme ji zastrašovali. Chodili jsme spolu přitom na sportovní akce, večeře, obědy. Vyžadovala si mě na výjezdy. Řešila jsem spoustu jejích osobních věcí. Podívala jsem se zpětně do svého diáře: 30. dubna 2017, tři dny před policejním zásahem, jsme spolu jeli na čarodějnice, pak do Edenu na fotbalový zápas a odtamtud pracovně do Karlových Varů.“
„To, kolika lidem zničila život, považuji za naprosté lidské a morální selhání,“ doplnila k Valachové.
„V prvním kole této kauzy paní Valachová před soudem lhala, což advokát Štětina shrnul v prvním návrhu. Jen bych ráda připomněla, že paní Valachová byla obviněná v jiné kauze z křivé výpovědi… Pak se dostavila před soud podruhé kvůli doplňující výpovědi, a to lhala ještě víc. V přestávce státní zástupce odpovídal na dotazy novinářů, kteří se ptali na odpovědi Valachové. A on s lehkým úsměvem na rtech bagatelizoval všechny lži, které v soudní síni zazněly. To je velmi smutné ze strany státního zástupce.“
„Tlak byl hlavně od paní ministryně Valachové, která jezdila na výjezdy do krajů a chtěla, aby dotace byly co nejrychleji administrovány. Pak se vyhodnocení dělalo během jednoho týdne.“
Následuje výčet věcí, v nichž státní zástupce podle Kratochvílové nemluvil pravdu. Ignorovat měl úlohu dalších lidí na ministerstvu.
Další lež státního zástupce podle bývalé náměstkyně: „Že prý jsem rozhodla o výběru členů expertní komise. To není pravda. Já jsem diskutovala se zástupci sportu, že je potřeba do té komise někoho dát. Že tam budou, rozhodla ministryně Valachová.“
Kratochvílová začala velmi emotivně. Jakmile zmínila těžkou situaci pro rodinu, téměř se rozbrečela.
„Není mně jasné, respektive si nedovedu si vysvětlit, proč MŠMT poskytlo dokument, který je odlišný se zněním, než jaký jsem našla ve svém mailu já. Jde o zápis z gremiální porady, kam byl přidán řádek, který svědčil v můj neprospěch. Jak je to možné? Prostě MŠMT přistoupilo na hru, kterou rozehrály orgány činné v trestním řízení. Stejně tak ministryně Valachová. Tohle není hra fair-play. Stejně tak od státního zástupce.“
„Nechala jsem vrátit k přehodnocení 400 žádostí. Když to novináři napíšou, vypadá to jasně. Ale není to pravda. Dokládala jsem důkaz, ministerský úředník pan Kaňka to u soudu uvedl na pravou míru, že jde o jeho chybu a omlouval se za ní. Státní zástupce však tenhle fakt ve své závěrečné řeči vůbec nereflektoval.“
Na začátku své řeči, stejně jako předtím právní zástupci, se vymezuje proti obžalobě. „Je velmi těžké pracovat s účelovými nepravdami a manipulaci s důkazy. Je těžké bojovat proti systému.“
„Předložila jsem soudu 51 nových důkazů ze své mailové schránky, které mi mezitím policie vrátila. Z dalších výpovědí svědků vyplývá, že paní ministryně Valachová si řídila celou sekci sportu detailně sama.“
„Paní ministryně nerespektovala hierarchii státní správy. Hojně komunikovala a pány Janstou, Peltou, Kejvalem a nadřazovala ji komunikaci se zaměstnanci ministerstva.“
Po hodinové přestávce na oběd se pokračuje závěrečnými řečmi. O poslední doplnění žádá Josef Monsport, právní zástupce obžalovaného Miroslava Jansty, následuje Simona Kratochvílová. Státní zástupce Ondřej Trčka bývalé náměstkyni na MŠMT navrhuje desetiletý trest odnětí svobody.
Už během dopoledne se vyjadřovali Peltovi obhájci, kteří se snažili poukázat na to, že obžaloba nedrží v ruce žádný důkaz, kterým by se měla prokázat vina obžalovaných.
Takto mluvil Bronislav Šerák, který Peltu zastupuje do začátku případu:
„Důkazy naopak vyzněly ve prospěch obžalovaných.“
„Obžaloba je vystavěna na nepřímých důkazech, tedy na odposleších a prostorových odposleších v bytě na Senovážném náměstí.“
„Obžaloba vystavěla svůj vlastní příběh na základě dojmů.“
„O ovlivnění investičních dotací nic nevypovídá.“
„Ani jednou obžaloba nedokázala, že by některé projekty měly dotaci získat, či byly upřednostněny, a že by se na tom podíleli obžalovaní Pelta s Kratochvílovou.“ (ministerská náměstkyně, které státní zástupce navrhuje trest ve výši deseti let)
Poslední věta Šeráka zněla takto: „Jsem přesvědčen, že obžaloba nepodala žádné důkazy, má slabiny, nemá oporu v dokazování a soud musí dojít k závěru obžalovaného Peltu zprostit viny.“
Ve stejném duchu hovořil i druhý Peltův právní zástupce Oldřich Chudoba. Také on se snažil poukázat na nedostatky v obžalobě. Dokonce prohlásil, že „státní zástupce hodnotí důkazní situaci zcela bez respektu k důkazům, které byly provedeny soudem a že obžaloba k tomu přistoupila tak, že všechno je dáno a není co řešit.“
