Vypadá to na početní převahu, která může rozhodnout celou hru. Vladimír Šmicera to jistě stálo hodně perného přemýšlení a rozvažování, zda si, s nadsázkou řečeno, kazit život a vplout do bouřlivých vod tuzemské fotbalové politiky. Přesto nakonec oznámil svou kandidaturu na předsedu fotbalové asociace, a přidal se tak ke svému bývalému spoluhráči z reprezentace Karlu Poborskému a manažeru Petru Fouskovi. Právě Šmicer s Fouskem jsou zastánci reforem, takže se zdá, že je to 2:1. Může se toho však stát ještě hodně a poměr sil se různě přeskupit. Bude záležet i na zájmu velkých klubů, přičemž na obzoru je ještě jedno pražské derby…
Nabízí se otázka, zda už nyní Šmicer s iniciativou Fevoluce, jejíž je tváří, nemohli postupovat s Fouskem jako „spoluhráči, což by znásobilo, a netříštilo proreformní síly. Obě strany také terén průběžně sondovaly. Zatím se ubírají i tak každá svou cestou, nicméně všeobecně se očekává, že až půjde při volbách do tuhého, jako zastánci změn se dohodnou, a to i na rozdělení vrcholných funkcí. Jestli by to byl předseda Fousek a místopředseda Šmicer, což je pravděpodobnější, se odvíjí i od toho, nakolik bude ten druhý nejaktivnějšími zástupci Fevoluce tlačen k tomu, aby byl šéfem za každou cenu. Po čemž sám, jak se zdá, nebaží a je schopen upřednostnit idealistické cíle. Svou roli hrají i vztahy mezi dvěma bývalými generálními sekretáři FAČR Fouskem a Rudolfem Řepkou, jenž prvně jmenovaného vystřídal. Celé to může vést ke štěpení, jež by se zamlouvalo oponentům.
Fousek zatím na Šmicerovu kandidaturu reagoval zdrženlivě. I když si nejdříve trochu do iniciativy stojící za jeho zády, rýpl. „Myslím, že přestože Fevoluce na počátku deklarovala, že o funkce nemá zájem, později svůj názor změnila,“ uvedl. Myslím, že vůbec nezměnila, myslela na ně od začátku, což obecně není nic špatného. Jenže až trochu legračně o tom zatvrzele odmítala mluvit a opakovala, že se soustředí na demokratizaci odspodu.
To je samozřejmě jeden ze dvou nosných pilířů postberbrovské proměny českého fotbalu, nicméně dříve nebo později je nutné postavit i ten druhý. Potřebujete kluka (holku) z plakátu – a ten se Šmicerovou podobiznou lidé z Fevoluce stejně vylepovali na všechna fotbalová nároží. Jen tak nějak neoficiálně. Stejně jako Fousek i oni čekali na to, jak se budou vyvíjet volby v okresech a krajích – a jak se Šmicer rozhodne. Není při tom pochyb, že v dolních patrech odvedli spoustu práce a bývalý reprezentant poctivým objížděním české části republiky také. Aniž by to současně znamenalo, že na všechny zástupce tohoto hnutí lze pohlížet nekriticky a se zapomenutím jejich mnohdy sporné minulosti, jak se také děje. Tak to v revolučním kvasu bývá, nicméně všichni ztrátou paměti trpět nemusí.
Fousek, za nímž stojí až mytizovaná Morava, se podle svých slov nadále soustředí na vlastní kandidaturu. „Přestože se v některých pohledech lišíme, tak jsme určitě oba kandidáti, kteří chtějí reformovat český fotbal, což je na celé věci to nejdůležitější,“ dodal ovšem již smířlivěji a naznačil podanou ruku, až na to přijde čas. Poborský tak čelí přesilovce – a zároveň mu to hraje do karet. Čímž se ani netají. „Je to pro mě asi výhodné. Pro mě je lepší, když si oba pojedou svoje,“ prohlásil na adresu konkurentů. Dokud se tedy proti němu nespojí…
Pokud budou oba postupovat odděleně, zvyšuje se jeho šance u těch, kteří by brali buď Šmicera, nebo Fouska. A třeba by v jejich volebních počtech vzešla nečekaná kombinace. V každém případě
Poborský, jenž zatím krátce vypálil jen do Fouska („tradiční bafuňář“), bude přijatelný pro konzervativce a zastánce oslabeného, ovšem ne zcela zdeptaného tábora spjatého s bývalým bossem Romanem Berbrem . Navíc je fotbalová legenda napojena na starý strahovský aparát. Za autora nesmrtelného lobu také lidé z těchto proudů lobbují, vědí, že se ne zcela orientuje v tom, kdo je kdo, respektive to tolik neřeší. Nemohu se zbavit dojmu, že Poborský se může nechat využít pro určité, i politické zájmy. Nemyslím, že by byl zárukou potřebných změn.
Pražské derby?
Do vysoké hry vstupuje i klubová politika. A zájmy nejmocnějších. Příznačné je, že rovněž lidé ze Šmicerova tábora i ti, kteří ho podporují, vnímají, jak ošemetné téma je podpora od slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka . Ten ji sám zatím vyslovil Šmicerovi i Fouskovi – s tím, že se pak Slavia rozhodne pro jednoho z nich. Tedy pokud jde o muže číslo jedna FAČR. Ligový hegemon by jinak uvítal, aby se oba kandidáti o funkce podělili.
Tvrdík v minulých volbách vyzdvihoval Fouska. Ze Šmicerových autorizovaných slov v rozhovoru pro deník Sport však vyplývá, že s jeho přízní počítá on. Vtip je v tom, že to může být do značné míry kontraproduktivní. A to hned z několika důvodů. Pro hodně lidí z fotbalu je superúspěšný klubový boss neřízenou střelou, s níž lze jen obtížně spolupracovat, protože si vždy souběžně dělá vlastní politiku s vytříbeným smyslem pro PR a marketing. A když se to hodí jemu nebo celému klubu, nemá potíž s tím zvolit úplně jiný azimut. Stačí si vzpomenout na vztah k Romanu Berbrovi. Ne že by to nedělali jiní, ale u něho to má vážné dopady.
Mimochodem, poznal to i Šmicer sám: jakmile se ve Slavii rozešli Tvrdík a bývalý spolumajitel Jiří Šimáně, v Edenu rázem skončila i klubová ikona, o jejíž služby by tam přece měli stát. A je tu ještě jedna pikantnost: když Šmicer hovořil o tom, jak jsou kluby namočené do Berbrovy aféry a co ještě vyleze z policejních odposlechů, rezonovala tam jména obou pražských „S“. To mu v první chvíli v prvoligové společnosti na popularitě nepřidalo.
Tvrdík se navíc netají tím, že baží po místu ve vedení FAČR na úkor ligových konkurentů Sparty a Plzně, které mají dva zástupce ve výkonném výboru – a k tomu jsou ve vedení Ligové fotbalové asociace. Šmicera si může zkusit „přivlastnit“ jako svého muže. Sparta zase může i bez toho tandem Šmicer-Fousek (Fousek-Šmicer, jak je libo) vnímat jako „slávistický“.
I přes někdejší bouřlivý rozchod s Poborským, tedy historií psanou legendární SMS zprávou šéfa Daniela Křetínského, jíž zrovna tento týden někdejší sparťanský kapitán kuriózně připomněl, se na Letné mohou upnout k němu. I Sparta má pochopitelně své zájmy, ve snaze o reálné či realistické řešení je ochotna více vstoupit do bažiny a něco z ní pak na ní logicky může ulpět. Záleží pak na tom, jak si to obhájí. Pro Šmicera to všechno znamená co nejvíce hlídat svou nestrannost a nezávislost a nenechat se nikým zlákat.
Pražská „S“ se před časem dohodla, že ve volbách nepůjdou proti sobě. Teď se zdá, že je tomu konec. Mezi třemi nejsilnějšími kluby to zrovna neklape, což komplikuje společný postup. Pokud by šly po stejné cestě (a po té správné) s cílem očistit fotbal a zajistit jeho restart a vzájemné zápasy si nechaly na hřiště, kýženým změnám ve fotbale by to jedině prospělo.
Minulá kandidatura na šéfa FAČR byla v totalitě. Teď cítím šanci, říká Fousek
Video se připravuje ...
Témata:
sport, FAČR, SK Slavia Praha, AC Sparta Praha, fotbal, Fotbalová asociace České republiky, Karel Poborský, Jaroslav Tvrdík, Vladimír Šmicer, politika, volby, Petr Fousek, Sport na Heureka.cz
Související články
