Má smysl, aby Jágr ještě hrál? ANO. Poslouchá srdce, ať prožije pohádku
POLEMIKA | To hlavní a zásadní hned na úvod. Je to jenom a jenom jeho rozhodnutí. Nikdo mu do toho nemá co mluvit...
Už Ivan Lendl mluvil o tom, že sportovci, kteří toho dokázali tolik, jako právě druhý nejproduktivnější hráč v historii NHL, mají o tom, kdy skončit, rozhodnout pouze oni sami. Legendární tenista na tohle téma řekl: „Jestli jim nevadí, že už nejsou první, tak ať hrajou a užívají si to! Když mají v sobě vášeň, proč by měli končit?“ S tímhle stoprocentně souhlasím.
Chápu, že někteří sportovní fanoušci Jágrův (ne)konec vnímají i pod dojmem fotbalového brankáře Petra Čecha, který dopředu vyhlásil, že tohle je pro něj poslední sezona. V tomhle ohledu jenom potvrdil pověst naprostého profesionála, jenž má všechno přesně spočítané. I z ekonomického a marketingového hlediska. Prostě dokonalé. Možná někdy až moc...
Jágr takový není. Dá více na emoce. Na to, že poslechne svoje srdce. Až tolik nekouká na to, co si o tom ostatní myslí. Jenže i právě díky své nevyzpytatelnosti a nečekaným emocím si vybudoval pozici dlouhodobě nejslavnějšího českého sportovce. Když už se zdálo, že s národním týmem poněkolikáté sekl, zazářil na domácím šampionátu v Praze v roce 2015. Znovu to byl hokejový Bůh.
Proč by podobnou pohádku nemohl zažít s Kladnem v baráži? A i kdyby ne, tak to, co dokázal, mu ani (ne)umění končit nemůže nikdy vzít.
