Oko bere, Hejková má 21. titul. Zahraniční kluby jí přeplácí hráčky
Od chvíle, co převzala v roce 2013 USK Praha, ani jednou nezůstala v české lize bez titulu. „A celkem je to můj titul číslo 21. To je oko bere,“ smála se trenérka Natália Hejková, která po výhře 80:50 nad Brnem dovedla pražský celek už k osmé mistrovské trofeji v řadě. A věří, že nebyla - navzdory odchodům Marty Xargayové či Amandy Zahuiové - poslední.
Liší se tedy nějak tento titul od těch předchozích?
„Přiznávám, že na začátku sezony jsme si nemyslely, že přejdeme celou sezonu bez prohry. Ale stalo se. Máme další titul a neprohrály jsme…“
Navíc všechny ty zápasy v lize byly vyhrané jednoznačně…
„V podstatě ano. Ještě bych si možná představila, aby ty mladé hrály více, ale to je těžké, když je k tomu Euroliga a potřebujeme, aby ty, které hrají hodně, se připravily na Euroligu. Najít střední cestu je těžké, ale myslím, že na další sezonu už budou i ony lepší a budeme je moci víc využívat.“
V čem byl tedy letos hlavní faktor, že se ani tentokrát neprohrálo?
„Jednoznačně v našich dvou osobnostech. A to je Čaki (Kateřina) Elhotová a Marta Xargayová, které tým tahaly a svým přístupem mu nedaly odpočinout.“
Marta Xargayová ale v další sezoně už v USK Praha nebude. Jak bude těžké ji nahradit?
„To je takový náš osud, že někoho vypracujeme na super evropskou úroveň a někdo nám je hodně, hodně přeplatí.“ (usmívá se)
Co jste pak i říkala Martě při posledním střídání, když jste ji objímala? Bylo to španělsky?
„Ne to ne. Děkovala jsem ji za ty tři úžasné sezony.“
Navíc odchází i Amanda Zahuiová či Aneta Mainclová a Michaela Krejzová. Máte už v hlavě, koho byste chtěla nového přivést?
„Mám, ale vám to nemůžu říct, protože je to na manažerovi. Zapracujeme ovšem zase ty nové, které letos začaly… to bude asi ten největší ořech. Na druhou stranu to bude už jejich další sezona, takže věřím, že se z nich bude dát vytěžit mnohem víc. A také vezmeme zase nějaké z našich mladých USK.“
