Prostějov: tým Made in USA

Spolu tráví čas, rádi spolu hrají, mají společné zvyky. Je to komunita, jaká v českém basketbale nemá obdoby. Zatím došli do semifinále, kde dnes podruhé (od 20.15, PP ČT 4 Sport) hrají s Nymburkem.

Detašovanou kancelář by tenhle tým mohl mít klidně v Arizoně, odkud je jeho kapitán Beechum. Kapitán a zároveň vůdce smečky, čítající až čtyři jeho krajany - Millera, Fallse, Hanavana a Villepigua. Pět Američanů v jednom mužstvu? To česká liga nepamatuje.

Američané v Prostějově

Hurl BEECHUM Věk: 26 Pozice: křídlo (3) Minut na zápas: 32,4 Bodů na zápas: 15,7 Lídr týmu, kapitán. Výborně střílí ze střední a delší vzdálenosti, potřebuje svoji volnost. V Mattoni NBL hraje díky předchozímu angažmá v Novém Jičíně druhou sezonu. Colin FALLS Věk: 23 Pozice: křídlo (3) Minut na zápas: 21,3 Bodů na zápas: 10,7 Jeden z nejlepších trojkařů soutěže, třetí v žebříčku střelby zpoza oblouku, jeho rekordem je šest zásahů za zápas. Má ale výkyvy, čas od času vyjde bodově úplně naprázdno. Ian HANAVAN Věk: 28 Pozice: pivotman (4) Minut na zápas: 28,8 Bodů na zápas: 17,9 Válečník, jakého potřebuje každý tým, jeden z nejužitečnějších hráčů v celé lize. Jeho styl je neučesaný, víc bojovný než elegantní. Do všeho jde na sto dvacet procent. Jason MILLER Věk: 28 Pozice: pivotman (5) Minut na zápas: 27,8 Bodů na zápas: 14,4 Když má den, výborně blokuje. Narychlo v lednu angažovaný pivotman se stal rychle jedním ze základních pilířů týmu, je vysoký, ale i pohyblivý. Dustin VILLEPIGUE Věk: 25 Pozice: pivotman (5) Minut na zápas: 9,3 Bodů na zápas: 2,2 Jako jediný z prostějovských Američanů se drží ve druhé vlně hráčů, připravovaný je na střídání. Tvrdý chasník do obrany kryje záda více vytěžovaným hvězdám.

„Je to hodně, to je pravda, ale ve finále stejně záleží na tom, kdo hraje dobře a jakou má formu. Pak se ti nejlepší sejdou na hřišti,“ říká Hanavan, jeden z lídrů prostějovského týmu ze zámoří.

A že to jsou v tomto případě Američané, o tom není sporu. Vedle Hanavana, bojovníka s živelným stylem a obřími kotletami ve stylu Sherlocka Holmese, září také střelci Beechum a Falls. Miller je další oporou pod košem. Pouze Villepigue, potetovaný chasník s vizáží přístavního ranaře, zůstal za očekáváním a víc zahřívá lavičku.

Každý přední tým v lize na Američany sází, tvoří značnou část jeho úspěchu. V Prostějově také, ale jejich vysoký počet už je shodou okolností - trenér Bálint, který přišel až v rozehrané sezoně, potřeboval předělat kádr podle svých představ. Vyhovovali mu tihle muži.

„Taky bych raději českou osu. Ale domácí hráči nebyli a takhle se to sešlo,“ vysvětluje kouč. A to ještě během soutěže nechal odejít Amese a Pruitta, další zámořské borce.

Jen kvůli tomu nehraje za semifinalistu Mattoni NBL celá základní pětka z Ameriky. I tak ale tvoří zámořské posily v týmu velkou komunitu. Jak to funguje? „My jsme parta, která nechává otevřené dveře každému, neseparujeme se,“ tvrdí sice Hanavan, ale pravda je, že svoji miniskupinu Američané mimo hřiště tvoří.

Mají i podobné rituály: třeba před čtvrtfinále měnili Beechum i Hanavan typ zápasových ponožek, aby se na hřišti cítili co nejlépe. „Velký počet krajanů nám dává luxusní možnost pobavit se mezi sebou mimo hřiště. Vždycky je skvělé mít někoho, s kým si rozumíte, kdo je ze stejné kultury.

Ale při hře je to jedno. Tam musíme hrát podle systémů a pokynů. Pravda, zodpovědnost za výsledky je hodně na nás, ale drajv na vítězství musí mít všichni,“ reaguje Hanavan.

Na to Bálint přikyvuje: „Naši Američani se v Evropě už aklimatizovali, jsou bezproblémoví. I když vysvětlovat jim, že ne jen oni musí pořád rozhodovat zápasy, musím často. Tohle je o komunikaci, kterou se musí problémy řešit.

Většina Američanů si to, že jsou nejlepší, prostě myslí,“ přibližuje kouč. A to se svými současnými svěřenci prý už nemá takové potíže jako například s jejich předchůdcem Pruittem, který se po barech rval a nasával tak dlouho, až dostal kopačky. „Tihle problémy nedělají a za to jsem rád,“ dodává Bálint.

To, že mohou hrát spolu, je i dílem administrativní obratnosti. Miller má irský pas, Beechum německý. Nepřekračují tak stanovené limity pro mimoevropské hráče.

Většina z prostějovských Američanů má navíc bohaté evropské zkušenosti. Beechum dokonce za Německo hrál, českou ligu poznal napřed v Novém Jičíně. I díky tomu nehraje Prostějov vyloženě americkým stylem.

„Je to mix. Každý přinese něco a od toho druhého se zase naučí. Takhle nám to do sebe velmi dobře zapadá a řekl bych, že po tolika změnách během roku máme skutečně dobrý tým,“ říká i Beechum.