RETROhitparáda: Šimůnek a spol. Komu jste fandili | iSport.cz
10. srpna 2010 • 16:00

RETROhitparáda: Šimůnek a spol. Komu jste fandili

Autor: luk
Vstoupit do diskuse
5
TOP VIDEA
SÁZKAŘSKÉ TIPY: Pardubice mohou obrat i Baník. Vyplatí se vsadit na střelce Sparty
Liberec - Pardubice: Zacharčukův nedůraz dokázal potrestat Gríger, 3:1
VŠECHNA VIDEA ZDE

ANKETA: V Radomíru Šimůnkovi odešla jedna ze sportovních legend své éry. Svérázného věku před listopadovou revolucí a těsně po ní. Byla to doba, kdy se stávali celebritami i zástupci velmi minoritních sportů. Přesně jako cyklokrosař Šimůnek. Jak by si tenhle trojnásobný světový šampion vedl ve velké retrohitparádě isport.cz, která by porovnávala tehdejší hvězdy dnes téměř zapomenutých disciplín?



Národ seděl u televize a ani nedutal. Ne, neběžela Nemocnice na kraji města. Ne, šampionát nehráli ani hokejisté, ani fotbalisté. Místo toho se na parketách malého hřiště proháněli čtyři zavalitější muži na bicyklech, stříleli míčem na vysoké branky. Žádná detektivka neměla ten den šanci, bratři Pospíšilové přece hráli o svůj další titul mistrů světa v kolové!

Snad to bylo tím, že lidé tehdy neměli moc jiných možností. Snad tím, že tihle borci byli fakt tak dobří. Těsně před revolucí měli hvězdný status i sportovci z disciplín, které dneska kolikrát nikoho nezajímají. Umisťovali se vysoko v anketě Sportovec roku, objevovali se na titulních stranách časopisů.

Jedna z posledních fotek Radomíra Šimůnka, který zemřel v úterý 10. srpna, se svým synem, který se jmenuje také Radomír a stejně jako otec se profesionálně věnuje cyklokrosuJedna z posledních fotek Radomíra Šimůnka, který zemřel v úterý 10. srpna, se svým synem, který se jmenuje také Radomír a stejně jako otec se profesionálně věnuje cyklokrosuFoto www.radomirsimunek.be

Nejen Pospíšilové. I akrobatický letec Petr Jirmus, kulturista Pavol Jablonický, horolezec Josef Rakoncaj. Nebo, jistě – cyklokrosař Radomír Šimůnek. V televizi neběžela žádná fotbalová liga kapitalistického Západu, o NHL jste se dozvěděli nanejvýš fotkou v časopisu Stadion. Tour de France? Tuhý režim sem z ní nepustil ani televizní šot, lidé místo toho žili Závodem míru.

Třeba si vzpomenete na dobu, kterou jste strávili fanděním plochodrážníkům, kulturistům a stolním tenistům. Nebyly to žádné „staré dobré časy“, ale i sportovci jakým byl Šimůnek si zaslouží připomenutí. Podívejte se na čtrnáct jmen, která pro vás vybral isport.cz, a vyberte, kterému z nich jste právě vy nejvíc přáli.

HLASOVAT MŮŽETE V ANKETĚ NA PRAVÉ STRANĚ TEXTU

Retrohitparáda isport.cz
Komu jste před revolucí 1989 nejvíc fandili? Přítomní jsou pouze zástupci menších sportů.

1, Bratři Pospíšilové, kolová

Jindřich a Jan PospíšilovéJindřich a Jan PospíšilovéFoto Jaroslav Legner (Sprot)

Dvacetinásobní mistři světa v kolové. Muži, kteří opomíjený sport dotlačili do hlavního vysílacího času Československé televize. Svůj první světový titul vyhráli v roce 1965, poslední o 23 let později. Jan měl tou dobou za sebou 43. narozeniny, jeho sourozenec Jindřich dokonce šestačtyřicáté.

2, Radomír Šimůnek st., cyklokros

Jedna z posledních fotek Radomíra Šimůnka, který zemřel v úterý 10. srpna, se svým synem, který se jmenuje také Radomír a stejně jako otec se profesionálně věnuje cyklokrosuJedna z posledních fotek Radomíra Šimůnka, který zemřel v úterý 10. srpna, se svým synem, který se jmenuje také Radomír a stejně jako otec se profesionálně věnuje cyklokrosuFoto www.radomirsimunek.be

Muž s obrovským cyklokrosařským talentem. Za komunistického režimu se dvakrát stal amatérským mistrem světa, po listopadové revoluci jednou uspěl i mezi profesionály. Špičkového nástupce si vychoval ze svého syna Radomíra Šimůnka mladšího. Jeho vlastní kariéru poničila tragická nehoda v roce 1992. Zemřel na následky vážné nemoci 10.8.2010.

3, Pavel Ploc, skoky na lyžích

Pavel Ploc ukazuje momentky ze své bohaté skokanské kariéryPavel Ploc ukazuje momentky ze své bohaté skokanské kariéryFoto Jaroslav Legner (Sport)

Jeho skoky na lyžích snad trochu vybočují z kolonky zapomenutých sportl, před revolucí byla ale jejich sledovanost v Československu mnohem vyšší, byl to doslova fenomén. Samozřejmě díky tomu, že se českým skokanům více dařilo. Příkladem budiž právě Pavel Ploc, dvojnásobný olympijský medailista (stříbro z Calgary 1988 a bronz ze Sarajeva 1984).

4, Petr Jirmus, akrobatické letectví

Akrobatický letec Petr jirmus se v roce 1985 stal Sportovcem roku.Akrobatický letec Petr jirmus se v roce 1985 stal Sportovcem roku.Foto Sport, Barbora Reichová

Zřejmě nejdiskutovanější vítěz ankety Sportovec roku v její historii. V roce 1985 vyhráli hokejisté titul mistra světa, prvním sportovcem země se ale na základě hlasování stal akrobatický letec Petr Jirmus. Svou roli v tom pochopitelně sehrál i fakt, že úspěch sportovce reprezentujícího Svazarm (sportovní složku armády) byl pro režim vítanou formou reklamy.

5, Marie Hrachová, stolní tenis

Marie Hrachová.Marie Hrachová.Foto Archiv Marie Hrachové.

V roce 1985 získala v mixu stříbrnou medaili na mistrovství světa, to ale nebylo nic proti olympiádě v Soulu 1988. Tenkrát se dostala do čtvrfinále jako jediná Evropanka, nakonec vybojovala cenné 4. místo. Ve svém sportu je československou legendou, později vedla i reprezentační výběr.

6, Pavol Jablonický, kulturistika

Kulturista Pavol Jablonický.Kulturista Pavol Jablonický.Foto Archiv.

Nejslavnější český kulturista historie, který se koncem 80. let dvakrát stal mistrem světa. V roce 1990 získal status profesionála, účastnil se prestižní soutěže Mr. Olympia. Kdo se před revolucí staral o své svaly, ten ho dobře znal. Slovenský rodák zůstal pojmem až dodnes.

7, Karel Camrda, cyklokros

Karel Camrda.Karel Camrda.Foto Archiv.

Další úspěšný cyklokrosař. Mistrem světa se stal v roce 1988, později přešel k profesionálům. Čtyři roky po svém amatérském triumfu byl úspěšný i v téhle kategorii. Byl velkým specialistou na bahnité tratě, díky tomus e vlastně dostal do týmu coby náhradník i v roce 1988, který mu nakonec přinesl světový titul.

8, Josef Rakoncaj, horolezectví

Josef Rakoncaj.Josef Rakoncaj.Foto Sport, Michal Beránek

Do roku 1990 už měl za sebou osm výstupů na osmitisícovky, z toho dvakrát na Mount Everest. Jeho odvětví snad není vždycky považováno za klasický sport, přesto se o Rakoncajovi ve sportovních rubrikách často psalo. V Česku se stal symbolem horolezectví. Přestože se na rozdíl od kolegů Zlotána Demjána a Josefa Psotky, kteří si jako první Čechoslováci poradili s Mount Everestem, nikdy neumístil v první desítce Sportovce roku (Demján skončil v roce 1984 pátý, Psotka desátý).

9, Antonín Kasper, ml., plochá dráha

Antonín KasperAntonín KasperFoto Sport, Pavel Mazáč

Syn slavného plochodrážníka, taky Antonína, nashromáždil velké úspěchy: stal se juniorským šampionem Evropy, vyjel si bronz na mistrovství světa dvojic, stříbro v kategorii družstev. V roce 1991 vyhrál Zlatou přilbu. Jako první Čech naskočil do seriálu Grand Prix, kde se taky neztratil. Stejně jako Šimůnek zemřel mladý - ve 44 letech podlehnul rakovině.

10, Jozef Lohyňa, zápas

Jozef LohyňaJozef LohyňaFoto int

Usměvavý zápasník, který na olympiádě v Soulu 1988 vybojoval bronzovou medaili. Rodák ze slovenských Zlatých Moravců se v roce 1990 stal mistrem světa, tehdy ho zvolili rovněž československým Sportovcem roku. Mezi jinými mu byla udělena i Cena fair play pro opravdového rytíře sportu.

11, Václav Chaloupka, dostihy

Václav ChaloupkaVáclav ChaloupkaFoto Archiv.

Čtyřnásobný vítěz Velké pardubické. Nesmírná dostihová legenda. Svého osudového závodu se zúčastnil hned osmnáctkrát v kariéře, zapsal se především jako žokej koně Koroka. V letech 1986 a 1991 se jako jediný Čech zúčastnil přeslavné liverpoolské Velké národní, ani jednou ovšem nedokončil.

12, Jindřich Panský, stolní tenis

Stolní tenista Jindřich Panský.Stolní tenista Jindřich Panský.Foto Archiv.

V 80. letech se ho obávala celá Evropa. Stal se juniorským mistrem světa, mezi dospělými byl na tomtéž šampionátu dvakrát stříbrný (v deblu a v mixu). V páru s Marií Hrachovou v roce 1986 získal i i titul mistrů Evropy.

13, Attila Szabó, kanoistika

Attila Szabó.Attila Szabó.Foto Archiv.

Velký kanoistický sympaťák maďarské národnosti, který se v roce 1989 stal mistrem světa. Československo reprezentoval i na olympiádě, v Barceloně 1992 skončil čtvrtý v kategorii K-4 na 1000 metrů. Sportovec roku 1989.

Vstoupit do diskuse
5
Články odjinud


Články odjinud