Ikonickou horu ovládl cyklokrosař. Dolů se jelo obrovskou rychlostí
Tito chlapíci ukazují, že opravdu nic není nemožné. Tadej Pogačar loni nadpozemskou časovkou na poslední možnou chvíli urval žlutý dres. Mathieu van der Poel měsíc před tím, než bude usilovat o zlato v olympijském závodu horských kol, také šest dní vozil na Tour de France nejcennější trikot na světě. A Wout van Aert? Jen den poté, kdy dojel druhý ve sprintu za Markem Cavendishem, ovládl etapu, která vstoupí do historie cyklistiky dvojím přejezdem ikonického Mont Ventoux!
V cílové rovince políbil snubní prsten, poté se postavil na svém kole a s rozpřaženýma rukama projel cílem. Jako vítěz. Jako král Mont Ventux. A to přitom ani nedojížděl na jednom z nejslavnějších kopců Tour de France. Wout van Aert ale svého čtvrtého vítězství na Staré dámě dosáhl právě díky tomu, že při dvojím stoupání na „holý vrch“ během jednoho dne byl tím nejsilnějším.
„Nemám slov. Možná to zní stupidně…“ kroutil hlavou, když se usadil před televizní kameru. Jako kdyby tomu ani sám pořád nemohl uvěřit. Opravdu šlo a neskutečné vítězství, a to z více důvodů. Tak hezky popořadě.
Mont Ventoux je jednou z legend Tour de France, dokonce takovou, že s jeho zařazováním do itineráře organizátoři celkem šetří. Naposledy se zde vyjíždělo před pěti lety. Zato letos se tým Christiana Prudhommea předal. Do 11. etapy ho zařadili hned dvakrát, pokaždé se stoupalo z jiné strany. Už předem se vědělo, že se tato etapa velmi tučným písmem zapíše do historie Staré dámy.
Byl to den, kdy se do úniku chtěla dostat řada závodníků, ale ve finále se to povedlo jen osmi z nich. Nejaktivnějším z nich od samého začátku byl Julian Alaphilippe, muž, který se na legendární etapy zaměřuje. Většina členů této skupiny se dá označit za ryzí vrchaře v čele s Kenny Elissondem, Bauke Molemou či Julienem Bernardem.
Obr mezi horskými blechami
Naopak Van Aert sem v prvních chvílích moc nezapadal. Vždyť svou váhou 78 kilogramů byl spolu s Lukem Durbridgem nejtěžším členem. V případě Elissonda šlo o rozdíl celých 26 kg! „Bylo to trochu zvláštní, to ano. Ale viděl jsem, že dost trpěli. Bylo totiž hodně těžké se do úniku vůbec dostat. Alaphilipppe doplatil na to, že celý únik inicioval. Všichni tam nechali hodně energie,“ vysvětloval pak belgický šampion.
Takovou rychlostí (v km/h) svištěl dolů při prvním klesání z Mont Ventoux vynikající sjezdař Vincenzo Nibali. Šlo o největší dosaženou rychlost mezi všemi závodníky. |
Navíc v čelní skupině se neocitl vůbec náhodou. „Nejdřív jsem si myslel, že na letošní Tour nebude možné žádnou etapu vyhrát, ale po úterním sprintu (skončil druhý – pozn. red.) jsem tomu začal věřit. Takže jsem požádal sportovního ředitele, abych si mohl naskočit do úniku.“
Při úvodním výšlapu k meteorologické stanici se skupina držela pohromadě, jako první projel vrchařskou prémií 1. kategorie Alaphilippe. Následoval dlouhý dvacetikilometrový sjezd, po kterém závodníci zamířili k začátku druhého stoupání, tentokrát z té náročnější strany. A v tomto kopci už se začaly projevovat rozdíly mezi aktuální formou a sílou jezdců.
Jako první nastoupil Elissonde, kterého během chvíle dojel Van Aert, ale ostatní už na tento útok odpovědět nedokázali. A 11 kilometrů před vrcholem se zvedl muž, který silniční cyklistiku stále kombinuje s cyklokrosem. Ani takový vrchař, jakým je drobný Francouz, už ho ale dojet nedokázal. A tak si Van Aert, který jel stále pravidelné tempo, postupně dojel pro „vítězství“ na vrcholu Mont Ventoux a po dlouhém sjezdu také už pro tu skutečnou etapovou výhru.
„Ventoux je ikonické stoupání na Tour a vůbec v cyklistice. Je to mé nejlepší vítězství. Průjezd přes vrchol byl hodně emotivní. Bylo těžké dostat se na Tour na patřičnou úroveň. Ztratili jsme Primože (Rogliče), teď i Tonyho Martina. Ale ukázalo se, že když něčemu věříte, tak je všechno možné. Neztratili jsme motivaci, našli jsme si jiné cíle a jsem hrdý, že se mi teď podařilo vyhrát,“ chrlil ze sebe nyní už čtyřnásobný vítěz etap na Tour de France.
Výhry ve sprintu i v kopci
A zde přichází další rovina jeho famózního počinu. Nejen, že výhry v náročné horské etapě dosáhl den po druhém místě ve sprintu. Ale všechna jeho předchozí prvenství byla právě z hromadných dojezdů. Pravda, většinou šlo spíš o kopcovitější etapy než o úplné roviny pro ryzí sprintery, ale právě s těmi si vždy v samotném závěru poradil.
A je také třeba připomenout, že trojnásobný světový šampion v cyklokrosu je i výborným časovkářem. To mohl dokázat v roce 2019 při závodu s časomírou v Pau. Jenže nezvládl vybrat zatáčku a o zábranu si způsobil hodně ošklivou tržnou ránu ve stehnu. První predikce lékařů tehdy vůbec nezněly optimisticky, někteří dokonce pochybovali o tom, zda vůbec bude ještě chodit, natož jezdit na kole.
Rodák z Herentalsu se ale nevzdal, bojoval s vlastním tělem i dalšími překážkami a vrátil se ve velkém stylu. Už loni vyhrál na Tour dvě etapy a byl platným pomocníkem v horách Rogličovi. A ačkoliv před pár dny prohlašoval, že na usilování o celkové pořadí je moc těžký, ale ukázal, že je schopný přemoci i cyklisty o dvacet kilogramů lehčí.
Druhá bitva dne se odehrávala mezi hlavními favority. Tam celý den tlačil na pilu hlavně tým Ineos, ale pod tlak dokázal dostat Tadeje Pogačara ve žlutém až další mladík Jonas Vingegaard, který Slovinci pláchl kousek pod vrcholem Mont Ventoux. Ve sjezdu ho ale Pogačar, Richard Carapaz a Rigoberto Urán dokázali dojet. Obhájce tak nyní vede o 5:18 minuty před Uránem.
Cyklistický závod Tour de France - 11. etapa Sorgues - Malaucene (198,9 km):
1. Van Aert (Belg./Jumbo-Visma) 5:17:43, 2. Elissonde (Fr./Trek-Segafredo), 3. Mollema (Niz./Trek-Segafredo) oba -1:14, 4. Pogačar (Slovin./SAE Team Emirates), 5. Urán (Kol./EF Education-Nippo), 6. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers), 7. Vingegaard (Dán./Jumbo-Visma) všichni -1:38, 8. Lucenko (Kaz./Astana-Premier Tech), 9. Kelderman (Niz./Bora-hansgrohe) oba -1:56, 10. Mas (Šp./Movistar) -3:02, ...71. Vakoč (ČR/Alpecin-Fenix) -24:38.
Průběžné pořadí:
1.Pogačar 43:44:38, 2. Urán -5:18, 3. Vingegaard -5:32 4. Carapaz -5:33, 5. O'Connor (Austr./AG2R-Citroën) -5:58, 6. Kelderman -6:16, 7. Lucenko -6:30, 8. Mas -7:11, 9. G. Martin (Fr./Cofidis) -9:29, 10. Bilbao (Šp./Bahrajn Victorious) -10:28, ...114. Vakoč -2:03:46.
