Zábava? Tady vítězí Pogačar. Etapu získal Kanaďan pro mrtvého bratra
Tři pyrenejské etapy za sebou, to se nedá očekávat nic jiného než útoky Tadeje Pogačara. Muž v bílém se chce vrátit do žlutého a udělá pro to maximum, čeho bude schopen. Což je pro fanouška cyklistiky skvělé. Slibuje to totiž v následujících dnech hezkou a zajímavou podívanou. To ostatně dokázal mladý Slovinec už v úterý, kdy přišly jeho první útoky. Zatím k umazání ztráty sice nevedly, zato však Pogačar rozhodně vede v bavení publika. Cyklistikou i svými výrazy obličeje.
První těžký kopec po volném dnu. V popředí skupiny favoritů závodníci Ineos Grenadiers, za nimi v zákrytu jezdci Jumbo-Visma se žlutým Jonasem Vingegaardem. A najednou se ještě víc zezadu vyřítí bílá lavina. Tadej Pogačar, který na vedoucího Dána ztrácí 2:22 minuty, se rozhodl, že tady by to šlo.
První z jeho útoků, na které celý cyklistický svět čekal. Bylo téměř jisté, že už v nájezdu do Pyrenejí přijdou. Závdavkem pro ně totiž byly už jeho nedělní pokusy.
Tak jako před volným dnem, i v úvodu závěrečného týdne byl ale Vingegaard ve střehu. Sice chvíli trvalo, než se zavěsil za Pogačarovo zadní kolo, ale povedlo se a už se nepustil. Ani další atak nebyl úspěšný. Když to nejde v kopci, zkusím to ve sjezdu, řekl si obhájce dvou předchozích prvenství. Ani tady sice úspěšný nebyl, ale pokusy to byly velmi sympatické a ocenil je i sám nejvyšší, tedy šéf celé Tour de France Christian Prudhomme.
„Budu v tom pokračovat, budu dál bojovat a doufám, že se mi podaří získat nějaký čas. Stále to budu zkoušet,“ slibuje navíc Pogačar další porci zábavy.
Ta možná mohla přijít i ve druhém tvrdém kopci 16. etapy, kdy se snažil vysokým tempem znepříjemnit život muži ve žlutém hlavní Pogačarův domestik Rafal Majka. Jenže tomuto pokusu nebylo přáno. Polákovi se roztrhl řetěz a Pogačar zůstal vepředu už jen se soupeři.
„Trochu to změnilo taktiku. Měl jet tempo až na vrchol, ale pak přetrhl řetěz, s tím se nedalo nic dělat. Sepp Kuss byl opravdu silný, Vingegaard měl také dobré nohy a měli vepředu Wouta van Aerta, takže nemělo smyl se tam o něco pokoušet. Ale myslím, že další dva dny to bude ještě zajímavé,“ pousmál se dvojnásobný šampion Tour.
Ten i přes to, že závod nejde tak, jak si on a celá stáj UAE Team Emirates přáli, stále i během etap hází na kameru úsměvy od ucha k uchu a dělá různé posunky. Je tedy jasné, že je odhodlán bojovat až do poslední chvíle a jím slibované zajímavé dny opravdu přijdou. Už ve středu bude mít k útoku hned čtyři možnosti, i když hlavní atak se čeká spíš až v závěrečném tvrdém dojezdu na letištní rampu v Peyragudes, kde se v posledním kilometru silnice nakloní až k 16 procentům. A když to neklapne tady, k dispozici jsou ještě ve čtvrtek hned dvě stoupání mimořádné kategorie.
O zábavu se ale v 16. etapě nestaral pouze Pogačar. Velkou radost fanouškům, ale i celému vedení týmu Israel-PremierTech, který bojuje o setrvání ve World Tour, udělal Kanaďan Hugo Houle. Ten šel sice původně do denního úniku hlavně, aby pomohl týmovému parťákovi Michaelu Woodsovi, ale vše se nakonec vyvinulo jinak.
„Když jsem 40 kilometrů před cílem zaútočil, bylo to pro to, abych dělal tempo pro Michaela. Když mě nechali jet, jel jsem úplně naplno až na vrchol kopce. Strašně jsem trpěl v prudkém sklonu. Pak jsem jel úplně naplno, bylo to těsné, měl jsem náskok pořád jen kolem 30 sekund, ale nevzdával jsem se. V klesání v technických pasážích jsem získal nějaký čas, a když jsem zjistil, že mám minutu, říkal jsem si, že je to neuvěřitelné,“ popisoval pak jednatřicetiletý závodník.
Během této doby už si nemohl ani zajet k autu pro doplnění občerstvení, a tak v dalším velmi horském dnu dojížděl do cíle už i s křečemi. Ale stálo to za to! „Nikdy jsem nevyhrál závod. Tak myslím, že je to skvělé místo, kde s tím začít. Zvítězil jsem pro mého bratra, který zemřel před deseti lety. Od doby, kdy jsem v profesionální cyklistice, závodím pro něj a teď jsem konečně získal to největší vítězství,“ připomněl svého sourozence, který zemřel tragicky poté, co jej při běhání srazilo auto.
