Když u televize sledovala přiznání Lance Armstronga, zakázala si Emma O'Reillyová plakat. „To by znamenalo, že vyhrál. Ale když řekl, že jsem patřila mezi lidi, které přejel a jimž dluží omluvu, napětí pod mou hrudí najednou zmizelo,“ popisovala cyklistova masérka a pomocnice ve stáji US Postal, jež proti němu vystupovala ještě v době největší slávy padlé sportovní ikony.
O'Reillyová promluvila v roce 2004 pro Sunday Times a knihu Tajemství Lance Armstronga. O tom, jak Armstrongovi make-upem maskovala před tiskovkou na Tour de France 1999 stopy po vpichách na pažích.
O tom, jak jeho stáj zakryla zpětně datovanou terapeutickou výjimkou nález kortizonu. O tom, jak ji Armstrong požádal, aby mu jednou ze Španělska převezla do Francie lahvičku s léky, a jak trčela ve frontě na hranicích.
„Nelíbila se mi ta dopingová kultura. Nechtěla jsem v ní být zapojená. Zakázané látky se užívaly všude, kódové slovo bylo regenerace. Věděla jsem, že se nemám ptát, když v hotelových pokojích byly sundané obrázky, protože závodníci používali háčky na zavěšení sáčků s látkami pro nitrožilní užití.“
Zveřejnit svůj příběh se rozhodla po smrti Marka Pantaniho. „Nešlo o Lance. Nechtěla jsem vidět umírat někoho dalšího.“ Výsledkem bylo, že ji Armstrong na tiskovce nazval alkoholičkou a prostitutkou. „Byla jsem šokovaná a vzteklá.“ Pak přišla ještě žaloba na milion liber proti ní a vydavatelství. Případ se táhnul dva a půl roku, než skončil.
„Trpěla jsem, ale jsem ráda, že pravda je konečně venku a já můžu být sama sebou,“ řekla O'Reillyová.
Příběh vyprávěla kvůli mladým následovníkům
„Když mě nazval alkoholičkou a prostitutkou, byla jsem zdevastovaná a hodně raněná. To jsou ta nejhorší slova, jakými můžete ženu počastovat. Použil takovou urážku, aby mě zdiskreditoval. Věděl, že nejsem promiskuitní. Věděl, že tyhle rány zasáhnou přímo a bolí, proto to udělal. Bála jsem se, že lidé budou věřit tomu, co říká.“
S Armstrongem by ráda mluvila z očí do očí. „Chtěla bych mu vysvětlit, proč jsem vyprávěla svůj příběh. Nešlo o něj, ale o mladé, které nutili užívat doping. Lance zastrašoval lidi. U Oprah říkal, že nikdy nenutil týmové kolegy brát zakázané látky. Houby. Možná to nebyl příkaz, ale tlak tam byl.“
„K žádné ženě a o žádné ženě by se nemělo mluvit tak, jak to udělal on. Ale taky cítím, že jednou z možností, kterou musím zvážit, je nechat to být a žít si svůj život,“ citoval ji list Telegraph.
„Právo tady v Anglii chrání lidi, jako je Lance, a ne ty, kteří říkají pravdu. O tom by se mělo mluvit. Ale taky trochu přemýšlím o soucitu. Vždycky můžete lidem odpustit, ale nemusíte nutně zapomenout. Možná mu dám šanci ukázat opravdovou lítost.“