Ví, jaké je to jet závod v sedle silničního kola, ale zná i pohled z druhé strany, z doprovodného vozu. V nich vládnou sportovní ředitelé týmů. A jedním z těch v nejvyšší kategorii silničních závodů je teď i Čech René Andrle. Od úterý bude sedět v jednom z aut týmu Israel Start-Up Nation v etapovém závodu v Kolumbii. „Bude to rozdíl oproti práci v kontinentálním týmu, chci se to postupně všechno učit a zdokonalovat,“ plánuje muž, který by pak měl jet třeba i Paříž - Roubaix či Giro.
Julian Alaphilippe. I tento francouzský hrdina loňské Tour prošel „pod rukama“ Reného Andrleho. Ten už dříve pomáhal po své závodní kariéře v rozvoji nejen českých cyklistů. Naposledy to bylo v týmu pro jezdce do 23 let Topforex-Lapierre a od roku 2018 je v Israel Cycling Academy, nyní prvodivizním Israel Start-Up Nation. Před svou první misí v roli sportovního ředitele v nejvyšší divizi (v současnosti jediný Čech) se rozpovídal o tom, jaký tým bude mít k dispozici, jaký je rozdíl řídit závodníky v týmu na kontinentální a té nejvyšší úrovni. A také o tom, že letos už by konečně mohl dojet do cíle věhlasného závodu Paříž - Roubaix.
Čekal jste, že s izraelským týmem jednou skončíte ve World Tour, nejvyšší kategorii silničních závodů?
„Nejvyšší cíle tam byly od začátku. Jet jednou Tour de France, to všichni chtěli. A proto to směřovalo i k tomu, že jednou budeme worldtourový tým. Chtěli jsme jít postupnými kroky. Ale pak se objevily nabídky některých týmů na sloučení, nejen Kaťuši. Loni po mistrovství světa k tomu pak došlo.“
Nejprve se však psalo, že jste se nedohodli.
„Byla to složitá jednání. Už předloni byl zájem ze strany BMC, které končilo, a nakonec se spojili s CCC. Pak se dokonce ozval i tým Sky, v době závodu v Kolumbii loni v únoru. A pokračovalo to dál, těch nabídek bylo šest, osm. I Quick Step zvažoval spolupráci. Pak dal nabídku i pan Makarov z Kaťuši na odkoupení licence, ale nedohodli se na podmínkách. Až loni na MS našli společnou cestu, jak to udělat.“
Asi nemůžete říct, o jaké částky se jednalo, že?
„Tam byl spíš problém, že šlo o velké závazky. Museli jsme vzít závodníky, personál, převzít veškerý materiál, auta. Ono to není úplně nejlevnější pokračovat ve věcech, které jsou už nastavené. Ještě loni jsme používali deset závodních aut a v této sezoně jich máme 21 jen kvůli tomu, že před námi je měla Kaťuša. Je to těžké.“
Kolik závodníků jste takto podědili?
„Osm. Přišel výborný vrchař Dany Navarro, což je někdejší pomocník Contadora. Pak i Nils Politt, o kterého jsme stáli hlavně, protože to je vycházející 25letá německá klasikářská hvězda, loni byl druhý na Paříž - Roubaix a pátý na Flandrech. Pak přišel i syn Erika Zabela, který je univerzální na rozjíždění spurtů, ale i výborný klasikář a sám může vyhrát nějaký závod. Posílili jsme i o Dana Martina z UAE a Andrého Greipela, který by si chtěl trochu spravit jméno. Jeho vystoupení v Arkee totiž nebylo nejlepší a on sám byl dost zklamaný, protože Francouzi byli spíš menšího vzrůstu, většina tempaři nebo vrchaři a nebyli schopni poskytnout mu vlak na rozjíždění spurtů, který vyžaduje. U nás našel novou motivaci, doufám, že se prosadí. Hned na prvních závodech v Austrálii byl ve spurtech vidět.“
Co všechno se změní pro vás?
„Přišli další sportovní ředitelé, takže práce bude víc rozdělená a bude se kolikrát pracovat ve větším týmu, než jsem byl zvyklý.“
Kolik vás nyní je?
„Sedm. Ale budeme jezdit programy i s development týmem (Israel Cycling Academy), kde je teď Dan Turek. Tam se to dá míchat až do World Tour kategorie, budeme jezdit i některé závody, které jsou pro development tým, tak, že pojedou třeba tři závodníci od nás a tři z development týmu, to teď jde. A na Giro, Tour, Vueltu a další velké závody jedou všude tři sportovní ředitelé. Těch lidí v jednu chvíli bude často potřeba opravdu hodně, navíc někdo bude i na vysokohorském soustředění.
Co se konkrétně vaší pozice týče, v čem se liší práce pro worldtourový a prokontinentální tým, tedy tým nejvyšší a druhé nejvyšší kategorie?
„Program je teď hodně nabitý, pracujete s nejlepšími lidmi, jezdí se největší závody. Je potřeba dodržovat určité taktické věci, které jsou k vidění i v televizi u worldtourových týmů. Nejde to už tak, že jsme kolikrát jako menší tým vyčkávali, co budou dělat větší týmy a jeli třeba do úniku. Teď musí být taktika jiná. Měli bychom být ten tým, který bude jezdit na vítězství a kolikrát dirigovat závod a určovat taktiku. Takže je potřeba být aktivnější, víc věci analyzovat a být na závody připravený.“
Můžete dát příklad?
„Ano, třeba na Paříž - Roubaix není žádné tajemství, že Quick Step má k dispozici nějakých sto až sto padesát lidí. Jsou tam komplet všichni sportovní ředitelé, mají pokryté první auto, druhé auto, jsou na všech sektorech, stojí na začátku i na konci. Takže my když tam budeme mít letos Politta, který skončil loni druhý, musíme teď udělat to samé.“
Jaký bude konkrétně váš úkol?
„Já bych měl mít k dispozici jedno auto a měl bych být zrovna ta spojka, která bude jezdit úseky a budu vozit tým masérů, mechaniků a budeme podávat flašky a měnit kola. Využijeme všech dejme tomu 20 aut. K tomu je VIP program, jako je už dneska běžné. Vozí se sponzoři, ukazuje se jim závod zevnitř vozu. Takže v tomhle je to výrazně jiné.“
Už víte, jaké závody vás čekají?
„Ano. Nejprve Tour v Kolumbii (11.-16. 2.). Pak se vracím do Evropy a měl bych jet Strade Bianche (7. 3.), Tirreno - Adriatico (11.-17. 3), pak s Danem Martinem, Benem Hermansem a týmem na celkovou klasifikaci do Baskicka (6.-11. 4.), hned další den Paříž - Roubaix, potom Giro (9.-31. 5.), Švýcarsko, Polsko, Hamburg, Kolem Německo, část Vuelty.“
Jaká bude při těchto závodech vaše pozice mezi sportovními řediteli?
„Mně osobně je to víceméně jedno, spíš se chci pořádně rozkoukat. Můj start v Izraeli byl dost přímý, rychle nahoru. Chtěl jsem se víc rozkoukávat a některé věci se naučit, protože kontinentální tým pracuje jinak než týmy prokontinentální a worldtourové. Takže teď se chci co nejvíc zdokonalovat.“
Budete někde i jako hlavní sportovní ředitel?
„Samozřejmě, třeba teď v Kolumbii, pak asi i na Tirrenu.“
A Roubaix konečně dojedete až do cíle, což se vám jako závodníkovi při dvou účastech (2002, 2004) nepovedlo.
(úsměv) „Jo, to je fakt, tam mi chybělo jen 30 kilometrů, teď se snad protluču až na stadion, když tam dojede i Politt. Tam bych měl jet. Máme tam silnou belgickou dvojici Dirka Demola, exprofesionála a sportovního ředitele, který jezdil roky s Armstrongem a objevil Boonena, výborný klasikář (vítěz P-R). A taky Erika van Lanckera, který vyhrál Lutych - Bastogne - Lutych i Amstel Gold Race. To jsou lidé s ohromnými zkušenostmi, kteří to všechno v Belgii znají. Když pak jedu s takovými lidmi, je lepší, když řídím a oni navigují. Tak jsem už loni jel Napříč Flandry s Erikem a bylo to docela dobré.“
Jak narostl rozpočet týmu?
„Myslím, že to šlo určitě hodně nahoru. Říkalo se, že na nějakých šestnáct, osmnáct milionů eur. To je i můj odhad. Někdo může říkat, že je to míň, ale to by pak nevycházelo. Podle mě pod 13 je to nemyslitelné.“
Ambice týmu jsou skočit hned na špici?
„Tenhle tým má velkou výhodu, že je mezinárodní, a u většiny mezinárodních týmů je duch takový, že je hodně soutěživý a cílevědomý. Když vidím, jaká špatná byla nálada v Kaťuši a jaká je tady… A říkají to i ty lidi, co přišli. To je podle mě největší benefit těchto týmů. Takže myslím, že do budoucna bychom mohli patřit ke špičce. Ale samozřejmě bude hodně záležet na tom, kam se to bude celé posouvat.“
Zmiňoval jste Daniela Turka. Toho nešlo dostat do prvodivizního týmu?
„Doplatil na to, že přišli lidé z Kaťuši. Pak jsme podepsali i nějaké posily týmu do kopců nebo na klasiky, to místo prostě nezbylo. Ale Dan se v posledních letech přetvářel ze závodníka, který byl schopný vyhrát závod z úniku, v pomocníka. A tu roli dělal skvěle, byl oblíbený u našich loňských lídrů, ať už Cimolaie nebo Hermanse. Je velká škoda, že v týmu nezůstal.“
Už dříve se vám podařilo pomoci některým českým závodníkům dostat se do zahraničních týmů. Myslíte, že máte šanci dostat nějaké Čechy na stáž do vašeho izraelského týmu?
„Minulý rok z týmu Topforex odešel Richard Holec do italského týmu. Letos se nám podařilo posunout mého syna Davida ke Contadorovi, jezdí v druhém týmu Komety Cycling. Tam to mají udělané tak, že jeden tým je kontinentální, druhý je národní, ale on to i tak chtěl zkusit. Je to tým pro závodníky do 23 let, ale na národní bázi. Těch týmů je tady plno. Kluci tady v Topforexu si to vybrali, chtěli zůstat a zkusit to touhle cestou, protože tým je ve středu Evropy a jezdí hodně zajímavé závody. Takže zatím ani nebylo potřeba jim někam pomáhat, ale do dalších let si myslím, že někdo tuto možnost využije a není problém, aby následoval ať už mého syna nebo Richarda Holce.“
RENÉ ANDRLE
Narozen: 1. dubna 1974 (45 let)
Disciplína: Silniční cyklistika
Funkce: sportovní ředitel
Tým: Israel Start-Up Nation
Závodní kariéra: 1995-2008
Počet profesionálních výher: 4
Největší úspěchy: mistr České republiky 1995 (silniční závod), 2. místo na MČR 1996 (silniční závod) a 2007 (časovka), etapové vítězství na International Hessen Rundfahrt 1996
Účasti na Grand Tour: Tour de France (2003), Giro d´Italia (2001, 2005), Vuelta a España (2004)
Témata:
cyklistika, sport, Česko, Evropa, Julian Alaphilippe, Tour de France, Paříž, Izrael, Kolumbie, René Andrle, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
