Na start závodu Kolem Flander se v neděli postaví už po osmé. „Sám to nechápu,“ směje se při zmínce tohoto faktu český cyklista Zdeněk Štybar. Po zrušení další kostkové legendy Paříž - Roubaix je však rád, že se vůbec pojede. I když bude závod ochuzen o ikonický kopec Muur van Geraardsbergen s kapličkou na jeho vrcholu a o přítomnost diváků.
Podivnosti celé letošní sezony bude odpovídat také jeden z jejich vrcholů – kostková klasika Kolem Flander. V Belgii, kde je cyklistika spolu s fotbalem nejpopulárnějším sportem, budou její příznivci v neděli trpět. V závěrečném okruhu poblíž cílového Oudenaarde jim totiž bude přístup k trati zapovězen. „Bude to ohromně ochuzené o tu atmosféru,“ líčí český účastník Zdeněk Štybar . Ten se hned po skončení závodu přesouvá na Vueltu do Španělska.
Trať jste si byli s týmem ve čtvrtek projet. Co jste zjistil?
„Nic nového. To spíš bylo kvůli otestování materiálu, doladit detaily jako na kolik budeme mít nafoukané gumy a tak dále. Není to nic nového, trať už moc dobře znám. Kwaremont, Paterberg, Koppenberg a tak dále. Tam nejsou žádné novinky. Nejede se Muur, to je jedna velká změna, ale jinak nic.“
Z jakého důvodu se Muur van Geraardsbergen letos nejede?
„Asi to chtěli vynechat, aby nepřišli lidi. A myslím, že teď je dokonce takové opatření, že i ta další místa, kam mají diváci letos zakázaný přístup, bude hlídat policie a dokonce budou dávat i pokuty, když tam někdo bude. Opravdu chtějí odradit lidi, aby tam nechodili. Protože tady je taky situace celkem kritická, takže se snaží, aby závod ještě byl, ale chtějí to omezit pro diváky.“
Kolem Flander teď pojedete po osmé…
„To jsem taky nechápal, když jsem to zjistil.“
Může vás na této trati ještě něco překvapit?
„Ano, trať je vždycky nevyzpytatelná. I co se týče taktiky, je závod vždycky otevřený. Dějí se tam většinou překvapivé věci, takže člověk nikdy neví, kde se to otevře, od kdy se začne závodit. Dřív to bylo tak, že na Muuru se většinou skupina rozdělila nebo se tam něco stalo, že třeba zůstala vzadu skupina s favority a podobně, bylo napínavé, co se tam stane. Teď bude závod trochu víc zavřený, ale vždycky tam nějaké překvapení bude.“
Bydlíte blízko Antverp, kde závod startuje, silnice tam asi znáte dobře, ne?
„To ani ne. Ode mě je to totiž celkem daleko, takže tam nejezdím trénovat. Abych se přiznal, úplně moc mě neláká, abych jezdil po kostkách i v tréninku.“
Jak se před nedělním závodem cítíte?
„Sám úplně nevím, protože jsem měl zánět žaludku, nebo ho možná ještě mám. Ale už to odchází. Zdravotně se to od toho, co jsem přijel domů z Tour, kterou jsem nejel (úsměv), nějak všechno sype a není to tak, jak bych si přál. Ale každým závodem se cítím lépe. Teď ve středu jsem jel Scheldeprijs, a tam jsem pomohl klukům, tahal jsem to od nějakého 30. kilometru až do druhého kilometru před cílem. Bral jsem to jako skvělý trénink. Vím, že forma není taková, jakou bych si přál, nebo jak jsem zvyklý v průběhu těchto klasik. Ale to neznamená, že nemám šanci na nějaké dobré umístění. Tenhle závod je hodně nevyzpytatelný a ne vždycky vyhraje ten nejsilnější.“
Jak dlouho jste měl potíže s žaludkem?
„Už to bylo delší dobu, ale nepřikládal jsem tomu velkou pozornost. Pak už mi to začalo víc vadit, tak jsem se nechal vyšetřit a jen se to potvrdilo. Ale není to nic závažného, jen mě to obtěžovalo při závodech, protože jsem do sebe nemohl dostat gely a podobně, když už jsem měl nějakou intenzitu. A to je samozřejmě trošku problém.“ (úsměv)
Jak se to projevovalo? Bylo vám zle od žaludku?
„Tak nějak. V normálním životě, nebo když jsem nejel vysokou intenzitu, mi to nevadilo. Ale když už jsem pak jel nějakou hranu, tak jsem z toho měl trošku řízlé nohy a poslední hodinu nebo hodinu a půl v závodě jsem se nemohl najíst, což je další faktor, který rozhodl o tom, že jsem se nedostal dál.“
Koleno, kvůli kterému jste musel jen pár dní před startem vzdát účast na Tour de France, už máte doléčené úplně?
„Ano. Po návratu z Tour jsem si odpočinul, nechal jsem to v klidu a od té doby jsem s tím neměl problém.“
Sezonu chci zakončit v dobré formě
Ve vašem týmu Deceuninck-Quick Step bude adeptů na vítězství na Flandrech hned několik. Je tam Julian Alaphilippe, mistr světa, pak loni druhý Kasper Asgreen, Yves Lampaert… Jakou očekáváte strategii týmu?
„Myslím, že to bude stejné jako vždycky. Budeme se snažit mít závod trochu pod kontrolou. I Florian Senechal, který byl teď druhý na Gent - Wevelgem, má výbornou formu, Lampaert se lepší každým závodem, máme Alaphilippa. Podle toho, jak jsem ho ve čtvrtek viděl, jak funguje na kostkách, je vidět, že mu to sedí, že se mu to líbí, takže v něm máme určitě obrovské želízko v ohni.
Speciálně na Flandrech bývá obrovské množství diváků, navíc Belgičané jsou fanatici do cyklistiky. Budou kolem trati hodně chybět?
„To budou. Tohle byl tak unikátní závod právě kvůli té atmosféře, takže to bude až smutné. Taková tréninková vyjížďka s 200 kamarády, když to tak řeknu. Bude to ohromně ochuzené o atmosféru, což mě mrzí. Ale zároveň jsem rád, že Flandry můžeme jet. I nad nimi pořád visí otazník, aby se to i na poslední chvíli nezrušilo.“
V letošní sezoně je plno změn, jednou z nich bylo i zrušení Paříž – Roubaix. Mrzelo vás hodně, že se nepojede?
„To je jasné. Jak to teď vypadá, tak kostky budou mokré, bude tam bahno od všech těch farmářů, co tam projíždí, takže by to bylo hodně zajímavé. Ale zase můžu jet Vueltu. Vzhledem k příštímu roku to pro mě není úplně špatná volba. Jestli se Vuelta nezruší, tak by mi to mohlo prospět, protože mi závodění hrozně chybí. Mám letos strašně málo závodů, myslím, že jen nějakých 30 závodních dnů.“
O účast na Vueltě jste si údajně sám řekl. Jste rád, že vám v týmu vyhověli a pojedete tam?
„Myslím, že spousta kluků nebyla odvařená, že by ji měli jet, takže jsem možná i někoho zachránil. (smích) Ale je pravda, že když jsem slyšel, že Roubaix možná ano, možná ne, tak jsem říkal v týmu, že bych chtěl jet Vueltu. Zrušil se Amstel Gold Race, místo kterého jsem tým poprosil, jestli bych mohl je Brabantský šíp, který je skvělý, to se mi moc líbilo. A tým mi vyhověl i s Vueltou. Je jim jasné, že závody mi chybí a že je potřebuju i vzhledem k příštímu roku.“
Loni bylo vaším nejlepším výsledkem ve Španělsku třetí místo v etapě do Toleda. Co plánujete letos?
„Plánuju hlavně to, abych se dostal do dobré formy. Sice si za to pak nic nekoupím, ale budu rád, když zakončím sezonu v dobré formě a po ní si budu moct chvíli odpočinout. Letos je to celé hodně náročné, protože jsem neměl žádné volno. Loni jsem začal trénovat už poslední týden v říjnu, což bylo až nečekaně brzo, většinou začínám až v půlce listopadu. Ale loni jsem skončil sezonu po MS, chvilku jsem si odpočinul a začal jsem brzo trénovat, abych byl v cajku na klasiky. Tím, jak se všechno zrušilo, tak plány byly jiné. Ale už cítím, že bych si hrozně rád odpočinul a neměl stres, jestli se příští týden pojedou závody nebo ne. Těším se, až se tohohle stresu zbavím a budu moct na chvíli vypnout a kolo pověsit na moment na hřebík.“
Hned po Flandrech jedu 1100 km autem
V osmičlenném týmu pro Vueltu máte tři grandtourové nováčky, ale i Sama Bennetta. Co bude vaším cílem ve Španělsku?
„Kromě Sama tam jede i Andrea Bagioli. Sam určitě pojede na etapové vítězství. A u Bagioliho nebude žádný tlak, takže bude moct zkusit nějaké celkové umístění. Je to typ kluka jako Joao Almeida, a tak jako je on obrovské překvapení na Giru, může být to samé Bagioli na Vuletě.“
Stíháte při svém nabitém programu sledovat Giro, kde Almeida pořád jede v růžovém?
„Abych se přiznal, tak jsem z Gira viděl hrozně málo, spíš kouknu na výsledky. Z Tour jsem viděl skoro každý dojezd, ale z Gira asi tak půl etapy.“
Je Almeida pro celý tým překvapením?
„Ani ne. Samozřejmě je překvapení, že je lídr závodu a takhle dlouho. Ale určitě mě nepřekvapuje, že je schopný tam jet s těmi nejlepšími vrchaři a nejlepšími kluky, protože je to opravdu obrovský talent. To už jsme věděli na prvním soustředění v prosinci.“
Jak to budete mít s programem po nedělním závodu?
„Hned po závodu skočím do auta a jedeme 1100 kilometrů do Španělska. Jedu jenom já s masérem, všichni ostatní už tam budou. Musí být totiž krevní testy a COVID test od organizátora, takže tam musím být v pondělí před 13. hodinou. Je tam sice let z Paříže, ale tomu se chci vyhnout, protože to je na letiště, přesouvat se taxíkem, letadlo, další taxík a tak dále, takže radši jedu autem.“
Z pohledu počasí, je rozdíl v letošních jarních klasikách na podzim oproti tomu, když bývají opravdu na jaře?
„Myslím, že je to stejné. Člověk vystartuje v nákolenkách, bundě a vestě. Myslím, že před čtyřmi lety jsme Flandry startovali ve čtyřech stupních a dešti, což bylo prvních asi 100 kilometrů, a pak bylo maximálně deset stupňů. Teď má taky na startu být nějakých pět šest stupňů a pak max asi 12, takže to je takové typické počasí i na jaře.“
Témata:
2020, sport, cyklistika, Julian Alaphilippe, Zdeněk Štybar, Španělsko, Paříž, Vuelta a España, Kolem Flander, Roubaix, Vlámsko, Sam Bennett, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
