Asi nejznámějším cyklistou, který se narodil v Africe a pak sbíral velké úspěchy, je Chris Froome. Jenže ten už svých historických výher dosahoval jako Brit. Teď se ale o vavříny ve světovém pelotonu hlásí i další afričtí závodníci. Jako v neděli na slavné kostkové klasice Biniam Girmay z Eritreje. Tento Afričan tmavé pleti je vůbec prvním ze svého kontinentu, kterému se to povedlo. Proč dosud podobný úspěch nikdo nezaznamenal a bude se to zlepšovat?
Bývají to někdy zajímavé paradoxy. Muž, který v neděli ovládl významnou kostkovou klasiku v Belgii Biniam Girmay, ji původně vůbec jet neměl. Jenže výbornými výkony v předešlých závodech si o nominaci řekl a vedení jeho týmu Intermarché-Wanty-Gobert si pak mohlo spokojeně mnout za tento tah ruce.
Afričané ve World Tour |
|
Jihoafrická republika 4 Eritrea 3 Etiopie 1 |
Na druhé straně ve chvílích, kdy tento za pár dní dvaadvacetiletý Eritrejec slavil životní úspěch, jeho krajan Amanuel Ghebreigzabhier, který závodil na etapovém klání v Katalánsku, mířil po těžkém pádu s řadou zranění do nemocnice.
Aby se misky vah dostaly pro tuto cyklisticky zatím malinkou zemi na správnou míru, zvítězil další Eritrejec Henok Mulubrhan v silničním závodu na africkém šampionátu.
Vraťme se ale k muži dne Girmayovi. Ten se stal prvním africkým cyklistou, kterému se podařilo ovládnout klasiku nejvyšší úrovně, tedy World Tour. „Je to neuvěřitelné, rozhodně jsem to nečekal. Před pár dny jsme změnili můj závodní program a teď se mi povedl takto skvělý výsledek,“ rozplýval se v cíli.
Původně rodák z hlavního města Eritreje Asmary tento závod opravdu v plánu neměl. Jenže svými výkony v závěrečných sprintech na E3 Saxo Bank Classic (5. místo), Milán - San Remo (10.) či předtím v etapě na Paříž - Nice (4.) si o nominaci řekl.
„Opravdu klobouk dolů před Biniamem, který toho v posledních letech hodně obětoval, aby se stal profesionálním cyklistou. Tvrdě dřel, aby se dostal na tuto úroveň, a jeho investice vyústila v tak fantastický úspěch,“ chválil ho i jeho sportovní ředitel Aike Visbeek.
Na první pohled je jasné, že tento sprinter a klasikář v jednom má obrovský talent. Vždyť vyhrát tak významnou kostkovou klasiku, kterou předtím v životě nejel a trať znal jen zprostředkovaně od týmových sportovních direktorů, to je slušný kousek.
„Musím poděkovat celému týmu za podporu. Jel jsem podobný závod poprvé a sportovní ředitelé mě jím ve vysílačce provázeli od prvního do posledního kilometru. Když jsem uviděl ceduli 300 metrů do cíle, věřil jsem si do sprintu. Možná se někomu mohlo zdát, že začít 250 metrů před páskou je trochu brzo, ale pro explozivního jezdce, jako jsem já, to byla perfektní vzdálenost,“ popsal samotný závěr závodu.
V něm jela skupinka čtyř cyklistů, z nichž papírově nejsilnější byl Christophe Laporte, kolega hlavního favorita Wouta Van Aerta. Evidentně ani on příliš nepočítal s tím, že by mohl mladíček Girmay tak dlouhý sprint vydržet, jenže se mýlil.
„Zavřel jsem oči a dal jsem do toho všechno, co ve mně ještě zbylo. Pořád si neuvědomuju, co se mi povedlo, jen že jsem první Afričan, který vyhrál klasiku!“ sypal ze sebe slušnou angličtinou závodník, který i v takto mladém věku je už ženatý a má dítě.
A právě za rodinou domů do Asmary už se těšil. „Jsou to už tři měsíce, co jsem neviděl rodinu a svou holčičku, a je pro mě důležité se o ně taky starat. S týmem jsme naplánovali program, který vedl k fantastickému úspěchu. Tento plán nezahrnoval Kolem Flander a nebudeme ho měnit. Jsem mladý závodník a věřím, že dostanu ještě spoustu příležitostí jet víc kostkových klasik. Přál bych si to.“
Bylo mu také jasné, že ho doma bude čekat velké uvítání, nejen v rodinném kruhu. Když měl totiž srovnat své loňské druhé místo ze světového šampionátu kategorie do 23 let a vítězství na Gent - Wevelgem, vyzdvihl nedělní výhru.
„Jde totiž o elitní podnik, proti nejlepším závodníkům světa,“ vysvětlil a dodal: „Po návratu do Eritreje očekávám velkou party, a nejen kvůli mé výhře. I dalším mým krajanům se minulý týden na africkém šampionátu dařilo.“
Africká cyklistika v celosvětovém pelotonu není pouze Girmay. I když přímo ve World Tour momentálně najdeme africké cyklisty tmavé pleti jen čtyři, v dalších divizích už je jich víc, kteří čekají na svou příležitost proniknout do těch nejvyšších pater. A k nim je ještě třeba počítat Jihoafričany světlé pleti, jako jsou například vítěz etapy na Tour de France Daryl Impey či Girmayův týmový kolega Louis Meintjes a další.
V budoucnu bychom, i díky snahám Mezinárodní cyklistické unie (UCI) tento sport co nejvíc globalizovat, mohli vidět ještě víc těchto závodníků. Fyzické předpoklady k tomu rozhodně mají. „Cyklistika je vytrvalostní sport, takže mě nepřekvapuje, že jsou úspěšní. Když se podíváte na běžce, maratonce, jsou to většinou Afričané. Je jen otázka dát jim podmínky. Protože běžec potřebuje tenisky a to je všechno. Cyklista toho potřebuje trochu víc. Kolo, závodní program a tým kolem sebe, aby mohl ukázat, co v něm je,“ dokresluje situaci kouč české reprezentace Tomáš Konečný.
Girmay měl štěstí, když se mu jako klukovi ježdění na kole zalíbilo, že si jeho otec mohl dovolit mu bicykl pořídit, i když nešlo o nic levného. Spousta afrických dětí ale takové podmínky nemá. To se v minulosti snažila zvrátit organizace Qhubeka, která kola africkým dětem věnovala, i s pomocí týmu Dimension Data/NTT/Qhubeka NextHash. Jenže krize posledních let dopadá i na tuto organizaci.
Pomocnou ruku talentovaným mladíkům podává i UCI, která vyhledává nadějné juniory a ve svém centru ve švýcarském Aiglu jim poskytuje zázemí. Uvidíme tedy, zda se v následujících letech počet afrických jezdců ve světovém pelotonu ještě rozroste. „ Doufám, že i mé vítězství přinese jasnější budoucnost pro africké cyklisty,“ věří Girmay.
Tomáš Konečný, trenér české reprezentace: |
|
„Cyklistika celkově se globalizuje, i proto je ve Rwandě v roce 2025 mistrovství světa, aby se tomuto kontinentu přiblížila. Jde o vytrvalostní sport, takže mě nepřekvapuje, že závodníci tmavé pleti jsou úspěšní. Když se podíváte na běžce, maratonce, jsou to většinou Afričané. Jde jen o to dát jim podmínky. Od toho je tady UCI, která má v Aiglu centrum, kde vytipovává mladé závodníky, které vezme pod svá křídla, a mohou tam závodit. Takže už v juniorských letech jsou ti šikovní pod dohledem, bydlí ve Švýcarsku a pak je z toho vítězství na Gent -Wevelgem. Myslím, že o nich bude slyšet víc a víc. Je tam potenciál najít nové závodníky, rozšířit cyklistiku na další kontinent. Daly by se tam pořádat i další závody. Také pro výrobce kol a komponentů je tam další možný trh.“ |
Témata:
sport, Biniam Girmay, cyklistika, Tour de France, Belgie, Jihoafrická republika, sprint, Mezinárodní cyklistická unie, Afrika, Tomáš Konečný, Chris Froome, Eritrea, Sport na Heureka.cz
Související články
