Velmi komická scénka se naskytla divákům prvního letošního monumentu Milán - San Remo chvíli po jeho skončení. Před ní to ale byla zase nádherná ukázka současné cyklistiky v podání jejích největších hvězd. Mathieu van der Poel, Tadej Pogačar, Wout van Aert a Filippo Ganna předvedli na legendárním Poggiu další z ikonických bitev hodnou podobné události. Nejlépe na tom byl ale v závěru právě Nizozemec.
Tihle tři dohromady měří 567 cm a váží 236 kilogramů. Proto vyvolal smích u mnoha televizních diváků záběr kamery krátce po závodu na Mathieu van der Poela, Filippa Gannu a Wouta van Aerta mačkající se na kožené sedačce pro dva. Po chvilce to Van Aert nevydržel a raději už si šel v zákulisí vzít svou cenu pro třetího muže monumentu Milán - San Remo a vestoje čekat, až ho moderátor zavolá na pódium.
Ačkoliv chvíli posedět si nejen tito tři v sobotu v podvečer rozhodně zasloužili. V nohou měli dlouhých 294 kilometrů a čtveřice doplněná ještě Tadejem Pogačarem na kontě také skvělou podívanou pro příznivce silniční cyklistiky.
První monument sezony je vždy velkou událostí a po La Primaveře, jak se klasice Milán - San Remo přezdívá, pokukují velká jména. Vedle zmíněných čtyř také loňský vítěz Matej Mohorič nebo třeba i Peter Sagan, který se se závodem, jenž se mu nikdy nepovedlo vyhrát, v sobotu rozloučil. K vítězství mu ale chybělo hodně, skončil 44.
Úvod neproběhl tak, jak se plánovalo a čekalo. Po zahřívacích kilometrech totiž musel ředitel závodu všechny jezdce zastavit na kilometru 0 a čekalo se, až se připojí několik cyklistů, kteří měli už v počátku technické potíže. Pak se ale jelo už dle očekávání. Vytvořil se únik, který byl později zneškodněn, přišlo i pár pádů, kdy v jednom byla i francouzská hvězda Julian Alaphilippe. V jiném zase skončil na zemi český debutant Pavel Bittner. Vždy ale závodníci naskočili zase na náhradní kola a pokračovali.
Pak už se jen čekalo, kdy nastoupí Tadej Pogačar. Na Cipresse 27 kilometrů před cílem to ještě nebylo. „Na Cipresse se možná nejelo tak rychle, čekali jsme, že to bude těžší. To možná bylo odlišené od předchozích ročníků. Ale věděli jsme, že se to na Poggiu protřídí,“ popisoval po závodu jeden z jeho hlavních aktérů Van Aert.
Stejně jako jeho tým Jumbo-Visma tento scénář očekával celý cyklistický svět. A nemýlil se. 6,5 km před cílem, tedy zhruba v polovině stoupání Poggio za to vzal Pogačar, za nějž se zavěsil Van der Poel, Ganna, a ještě se chytil Van Aert. Takhle po kupě dojeli na vrchol „Pahorku“, jak zní překlad názvu tohoto kopce.
Po dalším kilometru předvedl zase jeden ze svých jedinečných nástupů MVDP, a ačkoliv se hlavně jeho úhlavní rival Van Aert ve sjezdu snažil, co to šlo, Nizozemce už nedohnal. Ten měl pak při průjezdu cílovou rovinkou dostatek času na zapnutí dresu a oslavu vítězství.
„Neumím si představit lepší scénář. Už na Cipresse jsem byl skvěle postavený, moc se tam nejelo, protože foukalo proti. Na Poggiu jsem se cítil dobře, měl jsem naplánované zaútočit na jeho vrcholu. Nejdřív jsem tam byl v háku, pak jsem zaútočil. Naštěstí jsem přes Poggio získal malý náskok,“ líčil nadšeně Nizozemec.
Aby nebyl po tomhle vítězství zcela v transu. Vždyť naposledy tady slavil někdo z jeho krajanů v roce 1985, tedy před dlouhými téměř čtyřiceti lety.
„Taky to teď byla hodně dlouhá hymna,“ smál se Van der Poel. Narážel při tom na stupně vítězů, kde pořadatelé zahráli celou nizozemskou hymnu, ačkoliv jindy se na pódiích pouští její kratší verze.
A je tu ještě jeden slavný moment, tentokrát z rodinné historie. Slavný Van der Poelův dědeček Raymond Poulidor v San Remu slavil vítězství v roce 1961. „Není to ale výjimečný moment jen proto, že to vyhrál děda. Každý závodník chce vyhrát monument. Soustředil jsem se na to už od začátku tréninku, potřeboval jsem nějaké závodní dny, abych se dostal na top úroveň a asi se to podařilo. Způsob, jakým jsem vyhrál, je nad má očekávání,“ prohlásil muž, který už před tím dvakrát slavil na další z monumentálních klasik – Kolem Flander.
Nadšený byl i druhý muž závodu, domácí především časovkář Ganna. I když… „Letos jsem nějak často druhý,“ připomněl majitel světového rekordu v hodinovce svá dvě předchozí druhá místa. Ovšem to šlo o etapové podniky.
Třetí pak cílem projel úkaz současné cyklistiky, všestranný Van Aert. „Na špici byla vybraná společnost, byli jsme tam silní závodníci a Mathieu byl dnes nejlepší,“ uznal Belgičan, jehož souboje s Van der Poelem jsou pověstné už od jejich juniorských let. Tak zase příště.
Cyklistický závod Milán-San Remo (WorldTour) - 294 km:
1. Van der Poel (Niz./Alpecin-Deceuninck) 6:25:23, 2. Ganna (It./Ineos Grenadiers), 3. Van Aert (Belg./Jumbo-Visma), 4. Pogačar (Slovin./SAE Team Emirates) všichni -15, 5. Kragh Andersen (Dán./Alpecin-Deceuninck), 6. Pedersen (Dán./Trek-Segafredo) oba -26, ...44. Sagan (SR/TotalEnergies) - 0:58, 52. Štybar (ČR/Jayco AlUla) -1:06., Bittner (ČR/Team DSM) nedokončil
Témata:
cyklistika, sport, Mathieu van der Poel, Tadej Pogačar, Raymond Poulidor, Sport na Heureka.cz
Související články
