Souboj Titánů v Sanremu: Pogačar útočil dřív, ve sprintu ale prohrál. Pak si spletl stupně
Znovu se ukázalo, že monument Milán-Sanremo je především závod pro silnější sprintery. Ačkoliv v závěru zůstali už jen tři nejsilnější muži sobotní klasiky, znovu vyhrál ten, kterému nejvíc sedí ryzí spurt. Mathieu van der Poel v něm porazil Filippa Gannu a Tadeje Pogačara. Ten zaútočil tentokrát už na Cipresse, předposledním stoupání dne. Ze závodu, kde nechal hodně sil, si znovu odnáší trofej za třetí místo. To si pak splet na stupních vítězů.
Je to jeden z pětice monumentů a jeden ze dvou, který ještě chybí ve sbírce úřadujícího mistra světa Tadeje Pogačara. Ovládnout Milán-Sanremo ale nebude pro tohoto Slovince vůbec snadný úkol. Přesvědčil se o tom loni, kdy skončil třetí. A i před letošním ročníkem zaznívaly shodné hlasy: Sanremo je pro Pogačara příliš lehké. Přeloženo do srozumitelného jazyka, stoupání na něm jsou až moc snadná pro Pogačarovy soupeře.
Start sobotního monumentu v Pavii ale nenaznačoval snadný závod vůbec pro nikoho. Zima a deštivé počasí nenaplňovalo optimismem žádného z cyklistů. „Po probuzení jsem se cítil dobře, ale na začátku v dešti to bylo špatné. Jakmile jsme však přijeli na pobřeží, bylo to čím dál lepší,“ přiznal třeba Mathieu van der Poel. U moře se totiž oteplilo a také déšť ustal.
To se nedalo říct o tempu pelotonu, které bylo pořád hodně vysoké. Milán-Sanremo je totiž proslulý také tím, že zhruba čtyři pětiny z celkové délky 290 kilometrů se v něm nic moc neděje. I přes to, že průměrná rychlost této edice byla přes 45 kilometrů v hodině.
Zato poslední pasáž byla tentokrát plná akce. Náznakem toho, že se něco začne dít, byl příjezd týmu UAE Emirates-XRG na čelo pelotonu. Vzhledem k tomu, že se blížilo stoupání Cipressa, byl to pro mnohé i očekávaný krok.
Právě tam, 25 km do cíle, totiž Pogačar poprvé zaútočil. Za ním okamžitě vystřelili Filippo Ganna, Van der Poel a Romain Grégoire, který však za chvíli ze skupinky odpadl.
Vyrovnaný boj o medaile
Ačkoliv na Sanremu většinou nastupují ti, kdo chtějí vyhrát, až na posledním stoupání dne Poggiu, v případě Pogačara se tento nástup o kopec dřív čekal. „Ale jedna věc je to čekat a druhá to ustát. UAE to udělali těžké od startu Cipressy. Neměli tam tolik závodníků, aby to dojeli až na vrchol, takže jsme útok čekali,“ prohlásil Michael Matthews, který loni skončil před Pogačarem na druhém místě.
Po Cipresse se situace vepředu na chvíli zklidnila, vedoucí trojici šlo především o to najet patřičný náskok na peloton, aby se jim v bojích o vítězství „nepletl“ už nikdo další.
Na Poggiu pak zaútočil Pogačar hned v jeho úvodu, ale Van der Poela se nezbavil. Ganna sice zaostával, ale poté, co jeho dva soupeři zvolnili, začal dvojici dojíždět. Van der Poel totiž odmítl Pogačarovi střídat. V ten moment Pogačar znovu zaútočil, hodně razantně, ale znovu to na Nizozemce neplatilo. Přišel pátý útok Pogačara, pak šestý, než se dvojice dostala na vrchol kopce. Zatímco Pogačar cenné decimetry nezískal, Van der Poel při svém jediném nástupu v závěru kopce získal pár metrů, přesto přes vrchol projížděli společně.
„Věděl jsem, že mě bude chtít odpárat, ale měl jsem opravdu dobré nohy. I jsem zkoušel zaútočit, ale byl hodně silný,“ popisoval Van der Poel.
Na peloton si dvojice vytvořila náskok 45 sekund, Ganna na ně ztrácel ve sjezdu 13 sekund, ale nadále stahoval.
Poslední dva kilometry závodu už jsou tradičně po rovnině. Tam Pogačar s Van der Poelem nechtěli, aby je vynikající časovkář a dráhař dojel. Toto přání se jim však nesplnilo, a tak do posledního kilometru přijížděli i s Gannou. O vítězi tak znovu rozhodl sprint, i když jen velmi protříděné skupiny. V ní se Pogačar překvapivě držel dost vzadu, což se mu stalo osudným. Když totiž Van der Poel na přední pozici viděl, že muž v duhovém trikotu začíná zrychlovat, nakopl svůj pohon s mnohem větší razancí a do cílové pásky už jej nikdo nedostihl.
„Vyrazil jsem 200 metrů před cílem, cítil jsem se dobře, že to udržím až na pásku a byla to dobrá taktika,“ pochvaloval si Nizozemec žijící v Belgii.
Pogačar se nedokázal dostat ani přes Gannu, a tak znovu dojel třetí. „Je to neuvěřitelné. Byl jsem koncentrovaný na výhru, věděli jsme, že Tadej bude hodně silný. Vyhrát Sanremo je výjimečné, navíc proti těmto dvěma závodníkům, je pro mě velká čest být na pódiu s nimi,“ radoval se Van der Poel.
Pogačar si spletl stupně vítězů
Pogačar byl v cíli evidentně hodně unavený a nejspíš i zklamaný. Zatímco obvykle hýří úsměvy, tentokrát tomu tak často nebylo. Dokonce když šel na pódium jako první, spletl si stupínek a postavil se na ten za druhé místo. Až Vincenzo Nibali jakožto jeden z předávajících ho musel poslat na ten správný. Dost možná to bylo tím, že na jiném než prvním místě Pogačar zase tak často nebývá. A také k tomu přispěli pořadatelé, kteří udělali stupínek pro druhé a třetí místo stejně vysoký.
Samotný závod už pak trojnásobný vítěz Tour de France hodnotil uvolněněji. „Ještě se na to podíváme, co bychom měli udělat lépe. Teď ale musím říct, že jsme jeli dobře. Zkusili jsme všechno. Udělali jsme závod těžký, výbušný, ale nestačilo to. Byli tam dva lepší závodníci než já. Tak je tu další šance příští rok,“ řekl Pogačar.
Už nějakou dobu se u něj spekuluje, zda letos nastoupí i do kostkového monumentu Paříž-Roubaix. „To zatím nemůžu říct, jestli pojedu. Flandry? Ty ano.“
