Pogačar se dočkal výhry, v brutálním kopci ukázal skvělou vrchařskou formu. Ale i únavu
Je to až neuvěřitelné. Tadej Pogačar se do letošní klasikářské sezony pustil opravdu vehementně a v posledních týdnech objel velké množství hodně těžkých závodů. Naposledy to byl v neděli Amstel Gold Race, kde těsně prohrál ve sprintu. Hned ve středu si ale spravil náladu už 94. výhrou kariéry. V závěru těžkého Valonského šípu v chladu a dešti ukázal, že během kostkových monumentů nezapomněl nic ze svých vrchařských dovedností.
V posledních dvou závodech, ve kterých patřil k hlavním favoritům, bral vždy „jen“ druhé místo. A to rozhodně není něco, s čím by se chtěl úřadující mistr světa Tadej Pogačar smířit. Ačkoliv už mnozí experti probírali, zda není jeho program až příliš vyčerpávající, on odmítl vynechat středeční Valonský šíp i přes to, že na Amstel Gold Race v neděli působil unavenějším dojmem.
Aby ne, má už téměř za sebou hodně náročné jaro. Jednorázovky odstartoval vítězstvím na Strade Bianche, pak bral třetí místo v monumentu Milán-Sanremo. A přišly na řadu kostky. Na Kolem Flander jasně dominoval, při Paříž-Roubaix ale ukázal Mathieu van der Poel, že tady je to stále jeho teritorium.
„Byl to nejtěžší závod, jaký jsem kdy jel,“ prohlásil po ‚Pekle severu‘ Pogačar. Svůj program ale nezměnil a teď bojuje v Ardenách. Nejprve v neděli Pivní klasika, kde ve sprintu prohrál s Mattiasem Skjelmosem.
Dobu mezi Amstelem a posledním jarním monumentem Lutych-Bastogne-Lutych si proložil atraktivním Valonským šípem. Ten láká diváky, ale i cyklisty brutální stěnou v závěru, pověstným Mur de Huy. Ten je sice dlouhý jen 1,3 kilometru, ale ten sklon…
Navíc ve středu cyklisty nešetřilo ani počasí. Celý den byli oblečení v pláštěnkách, protože Belgii v oblasti Arden sužoval déšť a také nízké teploty.
Po Amstel Gold Race, v němž při svém návratu po zranění skončil Remco Evenepoel třetí, sliboval tento domácí jezdec útok dál před cílem. Naopak Pogačar nic takového ve svých plánech neměl. Nakonec atak nezrealizoval ani Evenepoel. Bylo proto jasné, že zvítězí opravdu ten nejsilnější závodník startovního pole. Na úpatí Mur de Huy totiž najeli favorité pohromadě. Úvod pověstné stěny je ještě celkem mírný, průměrný sklon je tady 3,8 %. Pak ale začíná přituhovat.
Právě ve chvíli, kdy se silnice začala zvedat opravdu ostře, se rozhodl Pogačar, který byl celý den obklopen týmovými parťáky, a také tento kopec mu skvěle rozjeli, že teď je ten správný moment.
Ani se nezvedl ze sedla, jen šlápl rázněji do pedálů a hned se vzdálil soupeřům o pár metrů. V těchto místech, víc než 500 metrů do cíle, už ukazovala televizní grafika sklon silnice 16 %, což už je i pro profesionály náročné sousto. Nikdo ze soupeřů v tu chvíli nenašel síly, aby se pokusil Slovince stíhat, a tak si Pogačar dojel pro šestou výhru v této sezoně, celkově je jeho už 94. Navíc ukázal, že má výbornou vrchařskou formu.
„Je to skvělý pocit znovu získat výhru v tomhle těžkém stoupání. Jako cyklista si to nemůžete užívat, zvlášť v takovém počasí. Ale za výhru jsem velmi rád,“ líčil pak trojnásobný vítěz Tour de France. Při rozhovoru bylo jasně znát, že jej chladné počasí dost vyčerpalo.
„Jeli jsme skvěle jako tým, dokázali jsme naplnit plán. Byl to strašně těžký závod, ale kluci měli dobré nohy a myslím, že v neděli můžeme jet také skvělý závod a zkusíme tam vyhrát,“ zamířil myšlenkami už do Lutychu. Po něm si dá Pogačar pauzu a následně se začne připravovat na Tour de France.
Cyklistický závod Valonský šíp (WorldTour) - 205,1 km:
1. Pogačar (Slovin./UAE Emirates-XRG) 4:50:15, 2. Vauquelin (Fr./Arkéa-B&B Hotels) -10, 3. Pidcock (Brit./Q36.5 Pro Cycling) -12, 4. Martinez (Fr./Bahrain-Victorious), 5. Healy (Ir./EF Education-EasyPost) oba -13, 6. Buitrago (Kol./Bahrain-Victorious) -16.
