Pětibojař Svoboda se vrátil po víc než roce: Mám chuť bojovat!
Byl to comeback po dlouhých patnácti měsících a málem z toho byla medaile. Moderní pětibojař David Svoboda se na mistrovství světa ve Varšavě vrátil do hry po dlouhodobých potížích s hlubokými svaly bérce levé nohy a doufá, že je to začátek cesty ke stoprocentní formě.
Poprvé od loňského červnového finále Světového poháru června v Nižném Novgorodu závodil David Svoboda na světovém šampionátu. A s Janem Kufem ve štafetě hned na úvod bojoval o medaili, i když nakonec český pár skončil čtvrtý.
„Jsem strašně rád, strašně moc spokojený,“ pochvaluje si Svoboda po návratu. „Závodil jsem o trochu líp, než jsem očekával. A to jsem byl optimista, když jsem odjížděl. Co se běhu a střelby týče, to se nedá srovnat s dobou mé největší formy. Ale v rámci možností, co jsem mohl natrénovat, a jak jsem se mohl připravit, tak to bylo lepší, než jsem čekal.“
Olympijský vítěz z Londýna se víc než rok trápil s vážnými problémy, kvůli kterým musel výrazně omezit trénink především v běhu a v šermu. I proto na šampionátu ve Varšavě nestartoval v individuálním závodě, ale jen ve štafetě.
„Závodní zátěž je lehčí než v normálním závodě. S tím jsem do toho šel, proto jsem byl taky do štafety nominovaný, že bych to mohl zvládnout téměř na stejné úrovni, jako když jsem byl připravený normálně na sto procent,“ líčí Svoboda.
„Očekávání, že bych to mohl zvládnout, se naplnilo a dopadlo to z mého pohledu hodně dobře. Samozřejmě jsem myslel na medaili, Honza taky. Byli jsme o kousek čtvrtí, ale musíme být spokojení. Podali jsme dobrý výkon.“
První závod po dlouhé přestávce Svoboda zvládnul, zraněná noha ale zatím stále není zcela v pořádku. I proto nezávodil ani v závěrečné mixové štafetě. „Tím, že to bylo na tvrdé rychlé trati a běželo se v tretrách, tak noha dostala docela dost zabrat. Ale není to nic dramatického,“ říká Svoboda.
„Ještě to určitě bude vyžadovat péči. Můj odhad je, že několik měsíců. Do začátku příští sezony chci být úplně v pořádku, ale ještě to není úplně vyřešeno. Ale už jsem mnohem dál, než jsem byl před půl rokem nebo před rokem, to jsem si ani v tréninku nemohl dovolit téměř nic a teď už se to začíná nějak usazovat, už to začíná být dobrý.“
Zkušenost z Varšavy ale pro Svobodu znamenala světlou chvilku po dlouhé době plné bolestivých problémů. „Teď už jsem po psychické stránce z nejhoršího venku,“ pochvaluje si Svoboda.
„Naopak, po dlouhé době jsem si na to sáhnul, hrozně mě to bavilo. Závod jsem si užil, od rána jsme šli o medaili, takže mě to bavilo. Jsem rád, že jsem si to všechno připomněl a mám teď obrovskou chuť s tím dál bojovat a dotáhnout to do příští sezony.“
