Loni získal senzační druhou příčku. O víkendu od 20. do 21. září bude o pohádku, jak sám úspěchu říká, usilovat znovu, a to proti medailistům z letošních Her. Adam Ondra odjel po zklamání v Paříži do italských Alp, aby se mentálně nastavil na poslední závod sezóny. Na Letenské pláni ho bude z tribuny hnát rodinný kotel. „Syn Hugo se mě už dokonce naučil podporovat. Říká mi: Pojď, pojď! Na domácí stěně jsme to spolu pěkně nacvičili,“ vyprávěl lezec s úsměvem.
Obhájce stříbra s loňského ročníku Světového poháru v Praze bude o víkendu před domácími fanoušky čelit elitě. Na start se vedle Adama Ondry postaví nově korunovaný olympijský vítěz Toby Roberts i japonská špička. Cíl si, přes úžasné umístění z minulého roku, nastavil jasný – semifinále. „Kvalifikační kolo je na jakémkoli závodě nejvíce stresující a možná právě proto, že bude na domácí půdě, budu vystresovaný dvojnásob. V dalších fázích si už můžu víc užívat a jít si pro to, co jsem si předsevzal,“ avizuje jednatřicetiletý Čech.
Usmíváte se na trofej víkendového poháru. Jak se vám líbí?
„Je opravdu krásná. Na poličce by se mi určitě vyjímala. Jestli na ni v sobotu dosáhnu, ale nevím. Konkurence je vysoká a bouldery vždy trošku loterie. Konkrétně na olympiádě mi boulderové kolo úplně nevyšlo, ale letos jsem právě v této disciplíně udělal velký kus práce. Moc se těším, až předvedu, co jsem natrénoval.“
Žene vás vpřed i vzpomínka na úspěch v minulém ročníku? Tehdy jste vybojoval druhé místo.
„Tak to byla pohádka, možná těžko opakovatelná. (směje se) Udělám ale vše, abych se jí alespoň přiblížil.“
Závodit před domácími fanoušky může být motivující, ale i svazující.
„Každé kolo bude jiné. To kvalifikační je na jakémkoli závodě nejvíce stresující a možná právě proto, že bude na domácí půdě, budu vystresovaný dvojnásob. V dalších fázích si už můžu víc užívat a jít si pro to, co jsem si předsevzal, což je v mém případě postup do semifinále. Po něm přijde čas, abych užil atmosféru.“
Na Letnou vás přijde podpořit i syn, že?
„Hrozně moc mě to motivuje. Přijde velká část mé rodiny, manželka Iva i právě syn Hugo. Ten už se mě dokonce naučil podporovat. Říká mi: Pojď, pojď! Na domácí stěně jsme to spolu pěkně nacvičili. (usmívá se) Nemyslím si, že ho v té vřavě, kterou na Letné očekávám, uslyším. Minimálně v duchu však budu vědět, že tam někde je.“
Pro mnoho sportovců byly pařížské Hry koncem sezóny, pro vás nikoliv. Jak náročné bylo po takovém vypětí přepnout mysl na jiné závody?
„Těsně po olympiádě jsem se s rodinou vypravil do Itálie a pak i do skal, kde jsem nějaké ty baterie dočerpal. Návrat do tréninku pak byl relativně v pohodě. Přípravu na světový pohár jsem spojil i s nějakými skalními projekty, které mě čekají na podzim.“
Bylo těžké se srovnat se zklamáním?
„Hned po Hrách jsem se snažil v sobě pocity z Paříže potlačit. Samozřejmě jsem byl zklamaný. Zvládl jsem se však dobře nastavit a zacílit na poslední závod v sezóně. Trvalo mi to asi týden. Pomohl hlavně čas s rodinou na dovolené, na skalách jsem si vyčistil hlavu.“
Na Hrách jste ještě trpěl na obtíže s ramenem. Ty jsou už zažehnány?
„Při boulderingu mám v hlavě obě ramena, přestože s tím pravým nic nemám. Místy si řeknu, že něco nemůžu, protože jsou určité bouldery nebo typy kroků, které mohou ramena celkem snadno zranit. Občas nejsem fyziologicky schopný určitý krok udělat správně a pak je otázka, zda vazy vydrží, či ne. V tomto směru jsou bouldery nepříjemné.“
Na startu budete čelit hodně nabité konkurenci. Komu dáváte největší šance, snad krom olympijského vítěze Tobyho Robertse?
„Velká očekávání mám od japonských závodníků. Ti přijíždí ve skvělé formě, podařilo se jim vyhrát několik světových pohárů. Je to hodně srovnatelná kvalita oproti minulému ročníku. Otázkou však je, zda se někdo nezlepšil. Napadá mě třeba Sorato Anraku. Ten loni nepostoupil do finále, avšak kdyby se mu to nepodařilo letos, bylo by to obrovské překvapení. Někteří evropští reprezentanti na druhou stranu chybí, takže já a Toby Roberts budeme hájit evropskou čest.“
Počasí má být o víkendu příznivější. Jak vás ale dokáže déšť ovlivnit při závodě nebo tréninku?
„Není déšť jako déšť. Někdy během závodu prší a pro nás to nepředstavuje žádný výrazný problém, jindy zase naopak. Záleží na zastřešení, věřím, že na něm se letos odvedl kus práce, takže žádné obavy nemám. Pro lezce je mírný déšť lepší než extrémní vedra, takže je v tomto ohledu konec září lepší než prostředek léta.“
Český svaz se uchází o pořádání mistrovství světa. To by byla veliká motivace, viďte?
„Určitě. Když vezmu v potaz načasování (rok před OH v Los Angeles), asi by to i rozhodlo, zda budu pokračovat v závodní kariéře, nebo se vrátím do skal. Ve skalním lezení mám ještě spoustu cílů a plánů, ale pokud bych se rozhodl pro další olympijský cyklus, znamenalo by to, že si některé z nich nikdy nesplním. Stanovení priorit je těžké.“
Organizátoři zvládli déšť a chtějí MS 2027
Mezinárodní lezecká špička včetně domácí hvězdy Adama Ondry nepřijde o Světový pohár v Praze. Letenská pláň, kde se bude závod odehrávat, je sice rozbahněná, předseda Českého horolezeckého svazu Jan Bloudek však avizuje, že organizační tým zvládne závodiště dokončit podle původního plánu. „Ač bojujeme s podmínkami, výhled je velice optimistický. Snad bude teplo a větrno, protože potřebujeme, aby vše vyschlo,“ uvedl. Letošní akcí chce získat pořadatelství mistrovství světa 2027.
Nepříznivé počasí ohrozilo krom jiných soutěží i Světový pohár v boulderingu, který letos pořádá domácí organizace na Letenské pláni. Předpověď však hraje lezcům do karet. Vyhnou se přívalovým dešťům, jež zasáhly tuzemsko v uplynulých dnech, a zároveň nebudou čelit extrémnímu horku, jako tomu bylo během minulého ročníku. O poslední závod sezóny tak nepřijde Adam Ondra ani medailisté z pařížských Her Toby Roberts a Sorato Anraku.
„Oddechli jsme si,“ přiznal Jan Bloudek, předseda Českého horolezeckého svazu. „Kdyby měl závod probíhat v uplynulém víkendu, museli bychom ho zrušit. Nedal by se bezpečně zorganizovat,“ pokračoval.
Počasí Světovému poháru v Praze přeje. Deště sice zpomalily stavbu závodiště a tribun pro přibližně dva tisíce diváků, podle Bloudka však pořadatelský tým zvládne připravit blátivý prostor podle původního plánu. „Výhled je velice optimistický. Snad bude teplo a větrno, potřebujeme, aby to vyschlo. Nicméně máme ještě dost času, budeme se snažit navézt nějakou štěpku, aby tam bahna tolik nebylo,“ řekl.
Chod příprav závodu i života v hlavním městě jde dál. Obzvláště slezské regiony však nadále čelí neustávajícímu tlaku záplav. „Uvědomujeme si, že to, co se děje u nás v Praze, je pouze maličkost oproti dění na Ostravsku nebo v jiných částech republiky. Rozhodli jsme se je podpořit. Z každé vstupenky, která se odteď prodá, věnujeme sto korun na pomoc lidem zasaženým povodněmi,“ oznámil předseda domácího svazu.
Ve víkendovém závodě nejde o hodně jen elitním lezcům, ale i domácím organizátorům. „Loňským pohárem se nám podařilo nasadit docela vysokou laťku. Mezinárodní federace byla velmi spokojena. Díky tomu nás berou jako vážného uchazeče o pořádání mistrovství světa v roce 2027,“ pochlubil se Bloudek a dodal: „Jsme jedním ze čtyř kandidátů. Myslím, že se nám kvalitou letošní akce podaří přesvědčit nejen mezinárodní, ale všechny federace.“
Největší boulderingová akce na domácí půdě je mezi konkurencí unikátem, což by jí mohlo v kandidatuře pomoct. „Ostatní světové poháry pořádá světová lezecká asociace sama, zatímco my to děláme dohromady s několika profesionálními organizacemi, které pořádají jiné světové soutěže. Mezinárodní federace to oceňuje a říká nám, že jsme o krok napřed oproti řadě pohárů,“ podotkl předseda českého svazu.
