Štybarův triatlon: Ve vodě jsem dostal pár pohlavků, lidi mi fandili z kola
Cyklistický šampion Zdeněk Štybar má za sebou svůj první triatlon. V Karlových Varech si den před závodem mistrovství světa zazávodil v amatérském závodě Age Groups a zvládnul 750 metrů plavání, 20 kilometrů na kole a běh na pět kilometrů. V čase 1:08:38 hodiny skončil patnáctý, ve své věkové kategorii dokonce druhý.
Na kole třikrát vyšplhal na Zámecký vrch, který ve své nejstrmější pasáži dosahuje sklonu 19 stupňů, a který sám přirovnává k slavnému výšlapu na závodě Kolem Flander. Soupeři s ním zkoušeli bojovat, ale taky mu přímo v závodě fandili. Zdeněk Štybar sám zažil největší dobrodružství v plavecké části na Rolavě. „Voda mě trošku vystrašila,“ usmíval se v cíli, kde mu jako první blahopřál legendární český Ironman Petr Vabroušek, který doběhl o dvě místa a šestnáct sekund před ním.
Jak vám šlo plavání?
„Bylo horší, než jsem čekal. Když jsem skočil do vody, dostal jsem pár pohlavků, párkrát jsem se napil. Potřeboval jsem se trošku vykrkat. Nevěděl jsem vůbec, kde jsem, potřeboval jsem si udělat prostor kolem sebe.“
Byl jste z první části závodu nervózní?
„Jo, před vodou jsem byl nervózní. Nevěděl jsem, jak do toho jít, co udělat, co neudělat, jak se rozhýbat. Na kole vím, že se rozjedu, najím se. Navádí to, že by to mohlo být stejné, ale ta voda mě prostě vystrašila. Vůbec jsem nevěděl, kam plavu, lidi kolem mě… Jak byla rozvířená voda, tak to byl trochu šok. Ale zajímavá zkušenost.“
Jak jste si užil cyklistický úsek?
„Kolo bylo OK, i když jsem se nemohl dostat do rytmu. Jak jsem chtěl co nejrychleji dojet co nejvíc lidí, tak jsem si trošku škrábnul, pak jsem se trošku hledal. Přepálil jsem to, byla to amatérská chyba. Asi po pěti kilometrech jsem věděl, že jsem trošku přestřelil. Ale dobrý, nějak jsem to zvládnul.“
Cítil jste se jako jedna z tváří slavnostního triatlonového víkendu pod tlakem?
„Jo, to bylo zajímavé. Už na startu mi spousta lidí říkala, že sem přijeli kvůli tomu, že jsem byl na startu. Když jsme jeli na kole, spoustu lidí mi fandilo, což bylo fajn. Bylo zajímavé se porovnat, zazávodit si. Užil jsem si to, že mi lidi fandili i z kola. I v běhu na mě pokřikovali sami závodníci.“
Cítil jste z nich, že se s vámi chtějí porovnat?
„Jo, jo. Určitě to zkoušeli. Dokonce, když jsme vylezli z vody, tak na mě křičeli: Ty, hele, počkej na mě! Tak jsem na ně počkal, ale za bránou už jsem je neviděl. Šáhnul jsem si na dno. Tím, že jsem nemohl najít rytmus, bylo to lehce pod rezervou, ale plavání mě hrozně rozhodilo.“
Zámecký vrch je hodně náročné cyklistické stoupání, dá se porovnat třeba s Koppenbergem, který se jezdí na závodě Kolem Flander?
„Není to tak prudké, Koppenberg je prudší a trošku delší. Přirovnal bych to trošku k Paterbergu, který se taky jezdí na Flandrách, ten je samozřejmě na kostkách, kousek je prudší.“
Jak se vám běželo závěrečných pět kilometrů?
„Běh byl celkem dobrý, ale jak šlo o přechod do třetí disciplíny a tělo se narovnalo, tak mi přišlo, že jsem pořádně nemohl dýchat, což se mi až zas tolik nestává. Padla mi trošku tepovka, na poslední dva kilometry jsem se rozběhl.“
Skončil jste patnáctý, ve své kategorii dokonce druhý, jste spokojený?
„Vůbec nevím, jak to hodnotit. Ale trošku mě vystrašila ta voda. Zajímavé, zase nějaká nová výzva. Určitě si příští rok stihnu ještě jeden.“
Co zkusit Ironmana?
„Vždycky jsem to měl na svém check listu, ale to fakt musím plavat. Dnes jsem skočil do vody a měl jsem naplavané čtyři kilometry v bazénu. Včera jsem si tady vyzkoušel uplavat osm set metrů. To bylo poprvé, co jsem v kuse plaval takhle daleko. Pokud bych chtěl na Ironmana, potřeboval bych si na to udělat čas. Nevím, jestli ho do toho chci teď investovat, myslím, že mám jiné priority. Myslím, že bych si třeba střihl půlku, to vidím jako realistické. Ironmana uvidím podle toho, jak budu mít čas.“
