Majitel hřebčína Hájek zemřel
Ze dne na den přišli o koně, vítězství ve Velké pardubické i majitele. Josef Hájek zemřel v sedmapadesáti letech po těžké nemoci v novojičínské nemocnici jen pár hodin po tragédii svých koní na dostihové dráze v Pardubicích.
„Pan Hájek byl velmi těžce nemocný, v nemocnici byl od minulého týdne a Velkou už nevnímal,“ říkal smutným hlasem šéf albertovských stájí Pavel Vítek.
Kousek od něj visí na půl žerdi vytažená černá vlajka. „Když jsme tady před třemi lety dávali dohromady takřka zničenou slávu Albertovce, sliboval jsem mu, že Velkou jednou zase vyhrajeme. Teď jsme to měli s Amant Grisem nadosah, byl nejlepší! Bohužel nevyhrál a pan Hájek už se toho triumfu sám nedočká…“
Podnikatel Josef Hájek, který se dřív úspěšně angažoval i ve fotbalové Opavě, Jakubčovicích a Dukle Praha, koupil polorozpadlý Hřebčín Albertovec ke konci roku 2005. Pustil se do oprav historický budov, stájí a celého areálu.
Chtěl obnovit i zašlou chovatelskou a sportovní slávu Albertovce. Navázat na legendárního Mora (Velkou vyhrál v letech 1974 a 1975, dvakrát byl druhý, dvakrát třetí), či Limita (vyhrál v roce 1976).
Kromě pátého místa Klipa z roku 2006 se však jeho týmu lepila na paty neskutečná smůla. Před rokem v albertovských barvách na Taxisu zahynul Cieszymir, letos musel veterinář utratit Klipa. Příběh diskvalifikovaného Amant Grise je znám dostatečně.
„A teď zemřel i pan Hájek! Kdy se nás ta smůla pustí?“ ptá se Vítek. Sám věří, že syn Josefa Hájka bude pokračovat v otcových šlépějích a kůň z Albertovce Velkou pardubickou přece jen vyhraje.
Místo triumfu byly slzy
Smrt dvanáctiletého ryzáka Klipa, který si při Velké pardubické na Prodlouženém Taxisově příkopu zlomil nohu, zamávala s celým realizačním týmem Milana Theimera v Rudné pod Pradědem. Amantova diskvalifikace proti tomu byla „maličkost.“
Trenér souhlasně přikyvuje. „Amant? To je rok práce v prdeli,“ uleví si. „Já si té chyby všimnul hned, viděl jsem to, takže jsem se v cíli ani neradoval. Navíc jsem hned utíkal za Klipem.“ Tomu už ale nebylo pomoci.
Obě sportovní tragédie koní z Hřebčína Albertovec se staly na stejném místě. Před Prodlouženým Taxisem šel žokej Marek Stromský s Amant Grisem do čela, minul však jeden z vytyčených bodů.
S ním se svezli i anglický Ivoire de Beaulieu a Klip, kterého vedl Jan Faltejsek. Ten si chyby všimnul, na poslední chvíli se pokusil Klipa strhnout doleva. Jenže Angličan mu cestu zablokoval.
„Honza si to jako jediný z těch tří uvědomil, že jedou špatně, chtěl vzít Klipa zpátky, ale srazil se s Angličanem. To jej rozhodilo, vyvedlo z rytmu. Nestačil se dát do pořádku a špatně skočil.“
Stromský s Amant Grisem dostih dokončil, v cíli byli nejrychlejší. Dvě a půl délky před Sixteen, které pak naměřili rekordní čas 8 minut a 58 sekund. „Jsme lidi, Marka to mrzí hodně moc,“ říkal Theimer. „Byl to životní výkon, poprvé pod devět minut. Takhle nikdo nikdy dřív neutíkal!“
S žokejem po dostihu ještě nemluvil. „Nemohl ze sebe vydat slovo, musí se z toho dostat. Prostě měl zatmění, to se občas stává.“ Nešťastného žokeje, který se po neděli uzavřel před světem a nezvedá telefony, se zastal i Pavel Vítek z Albertovce.
„Já závodil celý život, taky jsem si na parkúrech v Poháru národů popletl překážky,“ říká Vítek. „Dokážu si představit, co prožívá, nemíním mu nic vyčítat, je to ohromný nápor na nervy.“
I devítiletý Amant Gris dostal v dostihu pořádně zabrat. Na levé přední noze měl hluboký škrábanec, proseknutou kůži. „Zabandážovali jsme to, snad to nebude nic vážného,“ věří Theimer. „Je rozlámaný, do žrádla se mu moc nechce, ale dostane se z toho. Třeba to vyjde za rok.“
