Entropiq už je velká firma, vyvíjí se nad očekávání, říká šéf Kabrhel

Jaký byl první rok Entropiqu?
„Úplně úžasný, dopadlo to lehce nad očekávání. Ambice byly vysoké. Panuje spokojenost po sportovní i byznysové stránce.“

Když jste vydal video s nabídkou spolupráce pro lidi, kteří vám mají posílat CV, řekl jste, že hledáte ty, co jsou teď „nejchytřejším člověkem v místnosti“, nebo ve své práci. Jak to probíhá s výběrem hráčů do Entropiqu? Jak poznáte, že zrovna ten či onen je ten nejchytřejší, nejlepší, výjimečný hráč, kterého chcete?
„Otevřeně řeknu, že se toho procesu účastním až v pozdější fázi. Jinak na to máme v Entropiqu úžasný realizační tým. Máme skauty, kteří nonstop sledují scénu, která nás zajímá – na lokální i mezinárodní úrovni. Když se naskytne to, čemu říkáme „zajímavá oportunita“, tak do toho jdeme. Když jde o investičně velkou věc, minimálně poradně se tomu věnuji. Ale rozhodně nejsem ten, kdo by obvolával hráče a seděl s nimi na prvních mítincích, máme na to šikovné skauty a manažery.“

Michal "leckr" Kadlíček • Jiří Novák/Sazka eLEAGUE

Směrem k budování Entropiqu jako světového brandu: Je pro vás cennější hráč, co je dejme tomu top 3 ve své hře, ale třeba ne tak zajímavý pro fanoušky, nebo „jen“ solidní hráč, co má ale velkou fanbase?
„Super otázka, odpověď zní: Zajímá nás obojí, ale je to hodně individuální. Jsou fenomény jako Fortnite, kde esportová scéna je zajímavá, ale ne tak rozvinutá jako v Dotě nebo CS:GO. Někde nás zajímá víc sportovní hledisko, někde i to, jestli z těch hráčů můžeme udělat hvězdy. Ale čím dál tím víc nám půjde o výsledky, budeme chtít, aby naši hráči hráli prim na světové úrovni.“

Oskar mi v rozhovoru řekl: „Znám majitele některých českých organizací a vím, že se moc snaží, aby vždy dosáhli na maximum, problém je ale podle mě v hráčích. Přijde mi, jako kdyby si málo vážili toho, že dostanou možnost věnovat se esportu full–time, a pak tomu nedají tolik, co by měli.“ Vidíte to podobně?
„Oskar už má něco za sebou, ten názor je relativně zralý, ale neházel bych všechny do jednoho pytle. Platí to pořád, ale není to úplně nemožné. Určitě, jako u všech lidí, platí, že jsou hráči, kteří si neváží toho, co mají. Od začátku jsem říkal, že největší problém, co budeme v Entropiqu řešit, budou hráči. Je to těžké, ale nám se to daří extrémně. Myslím, že máme dobré vztahy i s hráči, kteří už u nás nejsou. I když jich není tolik. Když vezmu kluky s PUBG, se kterými jsme úplně od začátku, na lidské bázi to funguje skvěle. Je to v módu, že do jednání jdeme s tím, že se jdeme dohodnout, a vypadá to dobře. Za ten rok a něco, co žijeme, se nám podařila výborná věc: kluci si to takzvaně řeknou. Už máme takovou image, že když se tady objeví nějaký talent, tak dneska automaticky zaklepe na naše dveře. Určitě se nám stalo, že jsme chtěli akvírovat nějaké hráče, a jejich očekávání bylo tak mimo realitu, že to ani nemělo smysl snažit se nějak sbližovat.“

V Tiki-Taka jste říkal, že nejtěžší je „motivovat dvacetileté kluky k systematické práci.“ Jak to děláte v Entropiqu?
„Musím vzdát hold našim lidem. Občas udělám nějakou motivační řeč, když hrajeme velký turnaj, nebo když tu jsou kluci na boot campech, ale jinak to jde za týmovými manažery. Z velké většiny se nám daří, že si hráči uvědomují, že je to práce, je potřeba profesionální přístup, nejdu si jenom zahrát hry… Máme čerstvou zkušenost s týmem ve Fortnite, to jsou mladí teenageři, u kterých je vidět, že si víc chtějí hrát, nemají ještě životní zkušenosti na to, aby věděli, co je systematická práce. Tím je vůbec nehaním, naopak na to, že jim je 15, 16, 17 je to docela v pohodě.“

Filip "AJTT" Dolenský • Jiří Novák/Sazka eLEAGUE

Vaším hlavním byznysem je Ematiq, datová analýza. Využíváte ji i „in house“ u vašeho esportového týmu?
„Čím víc budeme mít špičkové sekce v nějakých daných hrách, hlavně v očkových titulech, tím víc dává smysl investovat do věcí jako datová analýza. Jako Ematiq jsme teď schopní se domluvit s organizacemi jako TeamLiquid nebo FaZeClan a nabídnout jejich CS týmu takzvaný leak finder – datovou analýzu, ze které vyplývá, co dělají systematicky špatně. To je poměrně klíčový zdroj informací pro jejich trenéry a analytiky. Trochu oportunisticky ten byznys tolik netlačíme, protože doufám, že v rozumné době to budeme aplikovat v Entropiqu. Naše CS:GO sekce, Leckr a spol., nám dělá radost, ale ještě nejsou na úrovni tier 1 světových týmů. Potřebují se dostat do rozumné úrovně, kde má smysl se začít bavit o těch super pokročilých konceptech na bázi počítání pravděpodobností a statistických metod. Nejdřív se musí naučit věci související se smart decision makingem ve hře a pak se to dá aplikovat. Je to spíš otázka ne úplně vzdálené budoucnosti.“

Kdo je největší konkurence na české scéně?
„Takhle o tom nepřemýšlím. Všechny organizace, které se to aspoň na lokální úrovni snaží dělat s řekněme nenulovým rozpočtem a nadšením, jako jsou Sinners nebo Sampi, nevnímám jako konkurenty. Spíš jako spojence, abychom posunuli vnímání společnosti a státu k esportu. Stejně tak organizátory turnajů a podobně. Pro mě jsou konkurenti FaZe Clan a Astralis, ke kterým se snad mílovými kroky blížíme.“

Kam se posune esport za dva, tři roky? V roce 2020 hrál prim v peaku koronaviru, když to bylo vlastně jediné ze světa sportu, co se dalo sledovat.
„Trošku to i uškodilo tím, že nebyly lanky, ale to je naprosto diametrálně nahoru vykoupené tím, že díky covidu mainstream mnohem silněji než dříve zjistil, že esport existuje. Scéna roste, přidávají se partnerství… I nám se to podařilo už během prvního roku, dva z toho jsou velké světové brandy. Jsme první esportová organizace na světě, co má dlouhodobé partnerství s McDonaldem. Ne, že pro ně jen děláme kampaň. To je obrovský úspěch. Opravdu se nám to dělá lépe, protože brandy jako Puma jsou schopné přijít za námi. Dlouho se říká, že esport čeká boom, já si myslím, že se to prostě děje. Když v tom člověk žije, nevidí to tolik zřetelně, ale platí, že skvělé roky pro esport určitě nastávají.“

Co se tradiční sporty můžou od esportu naučit?
„V Tiki–Taka jsem mluvil o tom, že si fotbalové kluby uvědomují, že musí čím dál tím víc pracovat s věcmi jako jsou sociální sítě, tvorba obsahu a podobně. Když člověk má Messiho, tak kolem něj udělá haló tak jako tak, ale i menší fotbalové kluby, co nejsou Barcelona, si uvědomují, že s tím musí pracovat. Jinak ztratí fanbase. Doba se strašně zrychluje, digitalizuje. Už i Instagram je pomalý a lidi potřebují 15sekundová videa na TikToku. Člověk v tom nemůže být pozadu. Je to regulérní soutěžení o fanouška zábavy, ať už to je sport nebo kultura.“

Capsen z týmu Entropiq Prague • Jiří Novák/Sazka eLEAGUE

Vrátím se k vašemu videu s nabídkou spolupráce. Když jste nadhodil, že vám píšou lidi ohledně investování, řekl jste „Finanční investory nehledáme, protože je úplně nepotřebujeme.“ Je tedy Entropiq díky současným sponzorům a prize money z turnajů v černých číslech?
„Entropiq je v lokálním provozu určitě v červených číslech. Není to nic, co bychom nepředvídali. Kdybych s tím růstem za rok 2020 to dokázal udělat ziskové, to by byl majstrštyk. Samozřejmě hodně investujeme, protože stavíme mezinárodní organizaci, i proto je náš rozpočet v jiných dimenzích než u lokálních organizací. Máme nějaké plány, kdy by se to mělo dostat do černých čísel, spíš si je nechám pro sebe. Ale není to opravdu tak, že bychom měli jasně řečeno, že to musí být do konce roku 2021 v zisku, je tam delší investiční horizont. A myslím, že jinak se to nedá dělat. Investovat do esportu bez toho, aby na sebe člověk vzal netriviální podnikatelské riziko a měl investiční horizont v řádu několika let, nejde dělat seriózně.“

S jakým budgetem, rámcově, tedy operujete?
„Jsou to desítky milionů korun ročně. Blíž to specifikovat nechci, ale platí, že postupem času víc platí to množné číslo. Rosteme v nákladech, ale ono je to jednoduché – začínali jsme se třemi sekcemi, dnes jich máme devět, přes třicet hráčů, trenérů… Entropiq už je veliká firma.“

Co vlastně, úplně na začátku, přimělo vás vstoupit do esportu? „Jedna vtipná motivace byla, že mě na tu myšlenku přivedli kolegové v Ematiqu, kteří jsou bývalí hráči a trenéři esportů. Trochu z polosrandy říkali: Pojď, uděláme si tým v CSku nebo v Dotě, půjdeme na International… Říkal jsem jim, ať mě s tím otravují, až na to budeme mít čas, a oni fakt otravovali. Druhá věc je investigace trhu, v Ematiqu jsme měli přístup ke spoustě dat. Udělali jsme si analýzu, ze které vyplynulo to, že esport je „next big thing“ a z investičního hlediska hrozně zajímavé odvětví. Myslím si, že to je věc, kterou chytáme ve velmi dobrý čas, v malém bodu rozvinutosti, a je to jasně boomující trh, který bude větší a větší.“

Proč si myslíte, že esport v poslední době láká tolik sponzorů? Je to ta nejlepší cesta, jak oslovit Gen Z a mileniály?
„Jsem si tím úplně jistý. Vítězí zdravá úvaha firem, co jinak nefungují moc pružně. I velké korporáty si uvědomují, že cílovka, která se dá oslovit skrze gaming, je jinak oslovitelná velmi obtížně. Je to přirozený špičkový marketingový kanál. Koreluje to s tím, že když to láká velké brandy, přivede to i investory. Je to takový snowball. Když to esportu dá peníze velký investor, jako je třeba tady lokálně Karel Janeček, který se stal partnerem Entropiqu, tak to pomáhá celé scéně. Lidi, kteří by se o tom vůbec nedozvěděli, si řeknou, že to je zajímavé, a že to vůbec existuje. Oproti investicím do reklamy v televizi či billboardům je navíc investice do esportu vlastně hodně levná.“