PŘÍMO Z GÖTEBORGU | V Göteborgu je doma. Jako hráč místního Pixba Wallenstam půjčil rodičům během MS byt, provází spoluhráče při volném dni po městě, a když se ho zeptají, zda si tu během roku zamyká, usměje se: „Ano. Když ale zapomenu, nic se nestane,“ V jednadvaceti letech patří Patrik Dóža ve Švédsku nejen k nadějím české florbalové reprezentace, ale i zručnému výrobci skel v oční optice.
Jak se pro vás, coby jednadvacetiletého mladíka, změnil při odchodu do Švédska život?
„Dost. Musel jsem se naučit cizí jazyk, sehnat práci, naučit nový obor, a kdyby se něco nepovedlo, nebyl tu najednou nikdo, kdo by mi pomohl. Máma nebo táta už tu nezaskočí. Už v Česku jsem sice bydlel sám, ale tohle je jiné. Najednou jste v jiné zemi a musíte se o sebe postarat úplně sám.“
Švédsko, nebo Finsko? Není rozdíl. Ale je reálné je porazit, burcují florbalisté
Video se připravuje ...
Švédština dělala problémy?
„Osobně si myslím, že to je lehký jazyk. Stokrát lepší než se učit finštinu nebo francouzštinu. Díky bohu, že je to švédština. I když to nevypadá, je blízko němčině a když umíte anglicky a německy, rozumět švédsky není tak složité. Říct však svou první větu, co jsem se naučil, by do novin nebylo. Naučil jsem se ji dřív na švédském turnaji od kluků a to si asi dovedete představit, co to bylo.“
Rovněž jste si zde sehnal i netradiční práci, a sice vyrábíte skla do brýlí. V čem to spočívá?
„Mám normální pracovnu a dělám hlavně specializované brýle na zakázku. Pracuju s vysokými optikami, někdy až mínus dvacet dioptrií. Jednou chtěl klient plavecké brýle šestadvacet dioptrií, tak jsem se ho zeptal, zda do toho bazénu vůbec trefí. Je to piplačka, ale zábava.“
Celý rozhovor s Patrikem Dóžou čtěte ve čtvrtečním deníku Sport!
Související články
