Tento rok je zátěžovou zkouškou takřka pro každého. Výjimkou není ani Karlos Vémola, který se měl po prohře s Attilou Véghem na začátku listopadu minulého roku vrátit do klece mnohem dříve. Pandemie tomu ale zabránila. Pak přišlo ještě několik nepříjemností. Slavný bojovník tak půjde do sobotní bitvy na akci Oktagon 17 s rozporuplnými pocity.

Turnaj se nakonec uskuteční opravdu v Brně, a nebudete kvůli zápasu muset cestovat za hranice. Jste rád?
„Stejně se budu muset trmácet dlouhou cestu do Brna. Já jsem rád doma. Jestli je to v Brně, nebo za hranicemi, to už není takový rozdíl. Takže je mi to vcelku jedno. Budu tam teď muset jet do bubliny. Doufal jsem, že přijedu den předtím na vážení a zase se vrátím domů vyspat, to ale nemůžu. Musím už zůstat tam, v bublině.“

O bublině se hodně mluvilo, ale co to vlastně bude znamenat v praxi?
„Vůbec teď nic pořádně nevím. Svolal jsem si kvůli tomu i schůzku s promotérem, kde se snad všechno dozvím. Chápu, že pořadatelé dostávají taky informace za pochodu, ale mně se to nelíbí čím dál tím víc. Nehledě na to, že po Bellatoru ve Francii budou muset moji trenéři z London Shootfighters do karantény, takže nedorazí na můj zápas. To mi vadí. Ani se mi kvůli tomu zápasit nechtělo, ale potom jsem si řekl, že kluci, kteří jsou v UFC, taky museli na ostrov a podřídit se různým pravidlům. Nedá se nic dělat, musím se tomu taky podřídit. Když to tak musí být, tak to tak bude.“

To, že nedorazí vaši trenéři z Londýna, je ale pro bojovníka docela handicap, ne? Nebudete mít v rohu hlasy, na které jste zvyklý.
„Je to pro mě hodně blbý. Proto jsem dlouho přemýšlel, jestli mám nebo nemám. Ale na druhou stranu, s trenéry jsem mluvil po telefonu, strategie je jasná. Oni mě stejně teď neviděli trénovat a spárovat. Většinu přípravy jsem udělal s Andrém Reindersem a Machem Muradovem. Je dva požádám, aby mi šli do rohu. Nebylo by fér vůči fanouškům, kteří si zakoupili pay-per-view (placený přenos), abych nenastoupil. A dal jsem tomuto zápasu fakt hrozně moc. Ještě na konci minulého týdne jsem spároval u Andrého, nikdo jiný už tam nespároval, jenom já, abych to dohnal.“

Je pravdou, že takhle blízko před zápasem už se sparingy většinou nedělají.
„To mi říkal i André, ale já to chtěl ještě dojet. Pak jsem odjel do Polska, kde jsem ještě v pondělí a úterý spároval, když už to u Andrého nešlo. A pak jsem si říkal, že jsem se vlastně tolikrát teď mlátil zadarmo… Když na zápase nebudou fanoušci, nikdo, tak vlastně budu zase spárovat, ale za peníze. (pousměje se) A navíc za dobrou věc pro náš sport. Takže to beru jako test, ukázku toho, co jsem natrénoval a že jsem se neflákal. Samotný zápas ukáže, jestli příprava byla správná, nebo ne. Zatím se všichni, s nimiž jsem trénoval, shodli, že kondici mám dobrou. Takže si myslím, že teď vycouvat, jenom kvůli pravidlům, která jsou pro všechny stejná, by nebylo úplně fér.“

Jak říkáte, bude to bez diváků. Jaký myslíte, že to na vás může mít vliv, když jste zvyklý bojovat před zaplněnými tribunami?
„To sice jo, ale beru to tak, že musím být komplexní sportovec, jako všichni ostatní. A podívejte se, jak jsou na tom teď i fighteři z UFC. Já beru UFC vždy jako veliký příklad, a bojovníci tam taky nastupují bez diváků. I Chabib Nurmagomedov, kterého sledují miliony lidí, jde do zápasu bez diváků. Jsem profesionál a chci být příkladem pro ostatní, takže to musím zvládnout.“

Ale nic bližšího zatím o pravidlech, která budou kolem turnaje panovat, tedy nevíte.
„Ne, chodí mi k tomu mnoho informací, ale nestíhám to vnímat, už se musím soustředit na zápas, takže na to ani nereaguji a dělám si svoje. Trénuju, koncentruji se a připravuji na zápas. Pravidla v bublině mě nijak moc nezajímají. Jediné, co jsem chtěl mít na pokoji hotelu, je mikrovlnka a lednička. Teď už budu jen relaxovat a připravovat se na zápas. Nic jiného mě nezajímá. Je pro mě strašně důležité to zvládnout, vrátit se ve stylu a potom pokračovat dál.“

Vracíte se do klece po téměř roce. S jakými pocity? Nervozita, nebo spíše o to větší hlad po vítězství?
„Obojí, hlad i nervozita. Je to v podstatě teď, nebo nikdy. Nyní se opravdu ukáže, co jsem